Instagramová stezka HlubokáZdroj: Archiv města Hluboká nad Vltavou
Na jakých místech lidé nejčastěji mačkají spoušť foťáku? Lokality lze rozdělit do několika skupin. Patří sem přírodní výjevy, nejčastěji vyhlídky, skalní útvary nebo místa známá z filmů. Například pohádka Pyšná princezna proslavila Panskou skálu v Lužických horách. Často fotografované jsou také hrady či zříceniny.
Nejvíce bývá v hledáčku objektivu zaměřován hrad Karlštejn, následuje Křivoklát, Kost či například Červená Lhota. Velmi oblíbené jsou archeologické památky a místa spjatá s nějakým příběhem. A někdy stačí trochu fantazie, která v kombinaci s trefným názvem zaručí, že na místě bude cvakat jedna spoušť za druhou. Přesně to je případ skalního útvaru Ďáblova prdel, který se nachází v České Kanadě. Tam se vyfotí opravdu každý.
Krásná místa pro selfie jsou po celé České republice, vybrali jsme proto lokality z různých krajů. Seznam také zahrnuje jejich různé typy - od přírodních úkazů po architekturu. I oblíbená fotomísta podléhají určitému trendu, proto například dříve hojně vyhledávaný Karlův most či pražský orloj už nejsou pro tuzemské návštěvníky tolik atraktivní jako před pár lety.
Ďáblova prdelZdroj: Deník/ Archiv
Ďáblova prdel
Kuriózní skalní útvar se nachází poblíž osady U Panského lesa v trojúhelníku osad Terezín, Nový Svět a Valtínov.
V bezprostřední blízkosti se zde chce zvěčnit opravdu každý.
JeštědZdroj: Deník/ Archiv
Ještěd
Hora na severu Čech jihozápadně od Liberce. Na selfie nikdy nechybí jedinečný hotel s televizním vysílačem, jehož autorem je architekt Karel Hubáček.
Katedrála sv. BartolomějeZdroj: Deník/ Archiv
Katedrála sv. Bartoloměje
Jedná se o gotický trojlodní chrám stojící na náměstí Republiky v Plzni. Je známý pro svou 103 metrů vysokou věž, která se stává cílem nejen amatérských fotografů.
Jelení lávkaZdroj: Deník/ Archiv
Jelení lávka
Pohled na panorama Jelení lávky spolu se zámkem v Českém Krumlově často končí jako památka z výletu v rodinných albech nebo v počítači.
Pravčická bránaZdroj: Deník/ Archiv
Pravčická brána
Unikátní přírodní útvar na hranicích s Německem. Brána je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti. Rozpětí oblouku je 26,5 metru.
Vyhlídka MájZdroj: Deník/ Archiv
Vyhlídka Máj na Vltavě
Nachází se nedaleko obce Teletín nad bývalými Svatojánskými proudy. Z vyhlídky se otevírá jeden z nejkrásnějších pohledů na Vltavu, jelikož se zde řeka vlivem skalnatého kaňonu stáčí do podkovy.
Adršpašsko-teplické skályZdroj: Turistické informační centrum Teplice nad Metují
Skalní město Adršpach
Adršpašsko-teplické skály jsou největším skalním městem střední Evropy. Mezi nejznámější skalní útvary patří Milenci, Homole cukru, Džbán či Sloní náměstí.
Lom Velká AmerikaZdroj: Deník/ Archiv
Lom Velká Amerika
Vápencový lom na území obce Mořina v okrese Beroun, jehož hloubka bývá udávána v rozmezí 67 až 80 metrů. Kromě turistů místo hojně vyhledávají také filmaři.
TroskyZdroj: Deník/ Archiv
Trosky
Zřícenina hradu na vrcholu stejnojmenného vrchu v okrese Semily v Libereckém kraji. Trosky jsou symbolem Českého ráje, zároveň se jedná o jednu z nejnavštěvovanějších zřícenin.
Chrám Panenský TýnecZdroj: Deník/ Archiv
Chrám v Panenském Týnci
Jedná se o nedostavěný chrám Panny Marie ve vrcholně gotickém stylu. Podle některých psychotroniků je chrám postaven na silné zóně s pozitivní energií ve tvaru kříže.
MacochaZdroj: Deník/ Archiv
Macocha
Nejznámější propast v oblasti Moravského krasu a součást komplexu Punkevních jeskyní. Na okraji propasti jsou dva vyhlídkové můstky. Právě na nich fotografie nejčastěji vznikají.
Instagramová stezka Hluboká nad VltavouZdroj: Archiv města Hluboká nad Vltavou
Instagramová stezka
V Hluboké nad Vltavou vznikla instagramová stezka, která láká návštěvníky k focení a sdílení snímků na Instagramu. Jmenuje se přímo Instagramová stezka města Hluboká. Jednotlivá místa včetně GPS souřadnic zájemci najdou na webových stránkách města.
Dohromady jich je patnáct, včetně nádherné vyhlídky Baba, zámku Hluboká či hlubocké zoo. U každé z patnácti lokalit najdou návštěvníci ceduli s názvem místa a hashtag #instahluboka - čili klíčové slovo, které pak mohou dohledat na sociální síti.
Tip: Kroměřížské zahrady
Mezi nádherná fotomísta patří také Květná a Podzámecká zahrada v Kroměříži. Krásné pozadí na fotce vytvoří také tamní Arcibiskupský zámek.
Při pořizování selfie by lidé neměli riskovat.Zdroj: Shutterstock
Bezpečnost
Nezřídka se stává, že lidé při pořizování co nejoriginálnějšího selfie riskují. Vstupují kam nemají, přelézají zábradlí, lezou na nebezpečné skály nebo nedávají pozor, dívají se jen do telefonu, a zraní se. Po celém světě zemřely při pořizování selfie stovky lidí. Některé země už proto ve vybraných lokalitách zakázaly si selfie pořizovat.
Příkladem je indické město Bombaj, které vyhlásilo po sérii smrtelných úrazů šestnáct zón, kde si lidé v zájmu vlastní bezpečnosti nesmějí pořizovat autoportréty. V České republice je zákaz pořizování selfie spojený především s kutnohorskou kostnicí, kde si lidé pořizovali nevhodné fotografie například s lebkami.
Pro originální selfie jsou někdy lidé ochotni až příliš riskovat. Jedním z takových byl mladý muž v Brně. Ten se chtěl v roce 2017 zvěčnit na známém růžovém tanku před kostelem na Komenského náměstí. Vyšplhal na něj, obkročmo se posadil na jeho dělo a pořizoval si selfie. Náhle ale ztratil rovnováhu a z třímetrové výšky spadl přímo na hlavu. Mladíka zdravotníci převezli do nemocnice. Naštěstí vyvázl jen s lehkým poraněním.
Autoportrét, Robert CorneliusZdroj: Robert Cornelius, Public domain, via Wikimedia Commons
První autoportrét
První autoportrét byl vytvořen už v roce 1839 Robertem Corneliem, průkopníkem fotografie. Není zřejmé, zda byl fotoaparát při focení umístěný na stativu, nebo jestli ho Cornelius držel v ruce – v tom případě by se totiž jednalo o první selfie.
Nicméně se má za to, že první selfie vzniklo až po roce 1900, tedy po vynálezu přenosného fotoaparátu, který umožnil pořizovat fotografie sebe sama z ruky nebo odrazem v zrcadle. První prokazatelné fotografie sebe sama z ruky byly pořízené anglickým fotografem Josephem Byronem v roce 1909.