Je to o pečivo podélného tvaru pletené z pramenů kynutého těsta a pečené o Vánocích. Tušíte, o co čem je řeč? A co když se řekne štědrovnice, vandrovnice, calta či štrycle?

„V podstatě na celém území je dnes běžný výraz vánočka,“ píší autoři Českého jazykového atlasu z Ústavu pro jazyk český Akademie věd.

Reportér Deníku Petr Vaňous si vyzkoušel prodej vánočních kaprů v Hradci Králové.
Prodej ryb na vlastní kůži: Špatná práce s paličkou, kapr ožil v tašce

V Čechách se podle nich pro sladkou pochoutku pravidelně používá ještě označení houska, v jižních Čechách a na Domažlicku calta či v Libereckém kraji štědrovnice. Ve Slezsku a na Moravě pak byl u starší generace zaznamenáván přejatý výraz štrucle, štrycle či trucle.

Předpověď počasí na následující dny nenasvědčuje, že bychom si měli letos užít bílé Vánoce. Nicméně kdyby i přesto začalo hodně foukat a hustě sněžit, lidé v různých koutech republiky by se potýkali s chumelenicí, metelicí, futeří, prášenicí, fujavicí či vijatykou.

Nářeční a nespisovné výrazy – týkající se nejen Vánoc – sbírali pracovníci Ústavu pro jazyk český od šedesátých let minulého století. Nyní je atlas volně k dispozici na internetu.