Zelenka přiznal, že heparin píchl pěti lidem. Jeho přiznání ale není úplné. Neřekl totiž, jak přesně u jednotlivých případů postupoval.

Odkud například bral dávky heparinu, jak se připravoval na to, že pacientovi lék píchne, jakou měl strategii, co dělal proto, aby nebyl odhalen, jaký moment na oddělení pro něj byl nejvhodnější nebo co přesně dělal potom, kdy lék někomu i opakovaně aplikoval.

Deník na tento zásadní nedostatek upozornil již před čtrnácti dny žalobkyni Lenku Faltusovou. Ta se pouze podivila nad tím, že to není jasné. „Přece injekční stříkačkou do žíly,“ reagovala rozpačitě žalobkyně.

V pondělí byl na to samé dotázán soudce Jiří Vacek. Ten přiznal, že by to mělo před soudem zaznít. „Mluvili jsme o tom v senátu. Určitě se ho na to ještě zeptám,“ slíbil předseda senátu Jiří Vacek.

Choval se podezřele

Deník se na základě výpovědí zdravotních sester pokusil chování Zelenky těsně před jeho odhalením zmapovat.

„Byla stará a zemřela by stejně,“ odsekl například Petr Zelenka zdravotní sestře Monice Vojtíškové, která se pozastavila nad náhlým úmrtím Marie Fialové, která zemřela 24. září 2006. Současně to byla poslední oběť Petra Zelenky.

Vojtíšková měla Marii Fialovou přidělenou jako pacientku, o kterou se starala. V době, kdy umírala, si Vojtíšková vzpomněla, že Zelenka k lůžku Fialové opakovaně chodil. Také ho přistihla, jak studoval její zdravotní dokumentaci. Zdálo se jí to divné.

Ve chvíli, kdy se Marii Fialové zhoršil zdravotní stav (nemohla dýchat), začal být Zelenka nervózní. Vojtíšková ho požádala, aby namíchal opiáty, a ty také aplikoval. Podle zdravotní sestry začal být Zelenka euforický, že se na oddělení něco děje. Krátce poté Marie Fialová zemřela.

Jaroslav Motl, který je na seznamu obětí jako předposlední, naopak přežil, a navíc pomohl Zelenku odhalit. Testy zjistily, že má v těle heparin, který už mít dávno neměl. Zelenka se přiznal, že mu ho píchl. Zdravotní sestra Romana Černovská si vzpomíná, že požádala Zelenku, aby jí pomohl léky pacienta utlumit. To také udělal, ale když ho požádala znovu o pomoc, tak byl vzteklý. To bylo neobvyklé. Přestože ho opakovaně žádala o pomoc, tak ji vždy vyhodil. Pak začal Motl krvácet. Sestra zjistila, že Zelenka nafasoval na pacienta tlumící lék sufentaforte.

Ten byl u Zelenky nalezen v kapse služební uniformy. Při fasování léku se odmítl podepsat do zdravotní dokumentace, přestože ho o to zdravotní sestra žádala.

Čekal až půjdou na záchod?

Dva dny poté začal mít Jaroslav Motl problémy s krvácením znovu. Tehdy ho měla na starost Šárka Lhotská.

Ta si uvědomuje, že když se krvácení u Motla zmírnilo, zeptala se Zelenky, jestli s ní půjde kouřit, jak bylo zvykem. Odmítl, což ji překvapilo. Když se vracela z pauzy, viděla Zelenku, jak vychází od Motla. Krátce nato měl pacient znovu problémy s krvácením.

Lhotská měla na starosti i zavražděného Františka Škvařila. Ta řekla, že Zelenku několikrát požádala o pomoc s péčí pokaždé, když byla na toaletě. To byla na oddělení běžná praxe. Potvrdily to i další sestry. Zelenka sestrám pomáhal také ředit léky.

Bohdana Marečková si vzpomněla, že viděla Zelenku jít na pokoj Miroslava Pajera. Když se po pár minutách vracel, začal alarmovat monitor, na který byl pacient připojen.