Zelené nebo květinové stěny nejsou žádnou novinkou. S nápadem vytvořit nástěnnou soustavu z nádob či vaků, do kterých se umístí substrát a zasadí květiny, přišel už v roce 1938 americký krajinářský architekt Stanley Hart White. Není třeba připomínat, že rostliny čistí vzduch a prokazatelně snižují koncentraci škodlivých látek. Každý metr čtvereční zeleně eliminuje z ovzduší nejméně tři sta gramů oxidu uhličitého za rok.

Nástěnná zahrada navíc absorbuje hluk, ochlazuje a osvěžuje přehřáté prostory. V těch vytápěných zvlhčuje vzduch. Kvůli jednodušší údržbě se obvykle ve vegetačních stěnách používají především zelené nekvetoucí rostliny, jako jsou kapradí, zelenec, aglaonema, voděnka nebo břečťan.

Kuchyně je spojena s obývákem, té dominuje obrovský stůl, 500l akvárium s terčovci a 4 africké želvy
Jak bydlí Josef Maršálek z Peče celá země: funkční dům plný želv, morčat a tašek

„Technologií vertikálních zahrad je několik. Jsou to buď systémy hydroponické, modulární s přírodními substráty, nebo květináčové. Ty se v poslední době těší největší oblibě, protože dávají příležitost i domácím kutilům a jejich sestavení, údržba nebo výměna rostlin není nijak složitá,“ říká zahradní architektka Martina Malinová z Gardners.cz.

Pořízení zelené stěny v menších rozměrech vyjde řádově na desetitisíce korun. Největší vertikální zahrady mívají více než deset metrů na výšku a až desítky metrů na šířku. Není proto divu, že velkorozměrové zelené stěny se objevují spíše ve firmách, kde o ně pečují profesionální zahradníci, jsou ovládány řídicí jednotkou a uměle dosvětlovány, aby rostliny podporovaly v růstu.

Živý obraz

Méně nákladnou a dostupnější alternativou k vertikálním zeleným stěnám jsou obrazy z živých rostlin. Jedná se o modul, kde se jako speciální pěstební substrát používá rašeliník. Dobře zadržuje vodu a udržuje rostliny ve vlhku. Ve svém obytném prostoru můžete obraz umístit takřka kdekoliv, nejlépe však v místě, kde je více světla. Když to přírodní chybí, lze si pomoci umělým. Právě světelné podmínky jsou nejdůležitějším parametrem pro výběr rostlin do živých obrazů, protože existují jak stínomilné, tak světlomilné druhy.

„Při kompozici využijte skutečnosti, že některé květiny rostou vodorovně, jiné jsou převislé a další zase rostou nahoru. Spolu už se zmíněným kapradím nebo voděnkou budou vhodnými rostlinami například i kvetoucí lopatkovec, antúrie, aglaonema, maranta, filodendron či šplhavník,“ radí Martina Malinová.

Při práci s Martou. (všem figurínám jsem vždy dával jména. Přišlo mi to legrační.
Jak bydlí Pavel Berky z MasterChef: vlastnoručně vyrobený nábytek a levandule

Dalším originálním prvkem v interiéru může být použití vzdušných rostlin, kykatek neboli tillandsií. Ty můžete pěstovat ve skleněném aeráriu či teráriu nebo je můžete v mušli zavěsit na vlasec třeba do okna.

Možná vás překvapí, že pro vertikální pěstování v interiéru nelze používat odolné sukulenty. „Příliš se nerozrůstají, takže by vám na stěně nevytvořily kompaktní džungli. Navíc sukulenty přibývají velmi pomalu oproti již zmiňovaným šplhavníkům či filodendronům,“ objasňuje zahradní architektka.

Na trhu najdete různě velké boxy pro vertikální pěstování, pořídit je lze neosázené, někteří výrobci přidávají také speciální přírodní pěstební substrát nebo je už přímo osazují rostlinami. „Jeden náš modul, ve kterém je jako pěstební substrát rašeliník, slouží pro šest rostlin. Boxy lze skládat libovolně na sebe i vedle sebe,“ uvádí příklad paní Malinová.

Vytápět dům není úplně jednoduché. Je třeba myslet na to, že náklady spojené se stavbou otopného zařízení jsou opravdu hodně vysoké a ne vždy se vyplatí. Někdy je výhodnější topný systém nedělat tak rozsáhlý a na některých místech přitápět jinak.
Pevné, lokání, bez ohně? Kam a jaké vybrat nejvhodněji lokání přitápění

Aby se květinám dobře dařilo, musíte se postarat o pravidelnou zálivku jednou či dvakrát týdně, aby substrát zůstal stále vlhký. Průběžně také odstraňujte uschlé nebo odkvetlé části rostlin, tak jako u běžných pokojovek v květináčích. V horní část boxu je žlábek, abyste mohli pohodlně zalévat. Do žlábku nalijete vodu a ta se sama vsákne do substrátu.

Mech na stěně

Pokud vaše rostliny chřadnou, protože obvykle zapomínáte na pravidelnou zálivku, může být pro vás dobrou volbou nástěnná dekorace či obraz ze stabilizovaného mechu. Kompozice se vytvářejí třeba kombinováním kopečkového mechu s plochým či využitím lišejníku. Taková přírodní dekorace nepotřebuje prakticky žádnou údržbu a krásně zelená vydrží několik let, floristé mluví o čtyřech či pěti letech.

Pravý mech je stabilizován za pomoci konzervační látky, proto si zachová přirozený vzhled a barvy na dlouhý čas. Nemusíte se však obávat, konzervanty použité k ošetření mechu jsou biologicky odbouratelné a ekologické. „Mechové obrazy navíc nepotřebují přísun světla jako klasické rostliny, můžete je tedy umístit i do tmavších koutů,“ přidává další plusový bod Martina Malinová.

Boho styl ohromí svou otevřeností. Nebojte se experimentovat, všechno je povoleno. Jediným omezením je váš vkus.
Na vlně boho stylu. Ohromí svou otevřeností a originalitou

Je však třeba připomenout, že životnost takto upraveného mechu záleží i na podmínkách, které mu uchystáte. Svědčit mu bude především vyšší vlhkost, ta okolo šedesáti procent může životnost mechu i prodloužit. Není ideální dekoraci vystavovat přímému slunečnímu světlu a umísťovat v blízkosti žárovek a zdrojů vysoké teploty. Výsledkem může být ztrácení barvy. Vhodný není ani kontakt s vodou. Když potřebujete mech jednou za čas zbavit prachu, stačí nastavit vysavač na obrácený chod, fén se studeným vzduchem nebo obraz ze stěny zkrátka sundat a vyprášit jemně rukou z okna.

S trochou šikovnosti a chuti si dekoraci z mechu vytvoříte sami. Potřebujete stabilizovaný mech, vhodné lepidlo a zarámovanou desku. Když máte vše připravené, zkuste si nanečisto rozvrhnout, jak bude obraz vypadat. Podle toho si připravte mech, nařezejte ho na odpovídající kusy a ty zkuste vložit do rámu. Teprve pak začněte naostro nanášet lepidlo, opatrně a v tenkých vrstvách. Mech důkladně upěchujte, aby se na desce dobře uchytil. Než se začnete výsledkem svého snažení chlubit, nechte obraz den či dva pořádně uschnout ve vodorovné poloze.

Květiny v kapsáři

Další netradiční možností, jak ozelenit stěny, jsou textilní kapsáře. Častěji se s nimi setkáte na lodžiích či balkonech, pomohou však také v interiéru, kde není moc místa pro klasické květináče. Zatímco barvy modulů živých obrazů je vhodné volit nenápadné, správně vybraná barva kapsáře z něj, pochopitelně spolu s rostlinami, udělá výrazný prvek. Stejně jako v případě obrazů se nabízí i možnost je pospojovat vedle sebe nebo pod sebe. Důležité je, abyste je bezpečně připevnili na stěnu.

Pěstovat v nich můžete jakékoliv rostliny, protože princip kapsy nahrazuje klasický květináč. „Mezi osvědčené rostliny, kterým se v kapsářích bude dařit, rozhodně patří šplhavník, modlivka či toulaka,“ doporučuje Martina Malinová. Osazování je snadné, protože součástí každého kapsáře je vyjímatelná plastová vložka, do které lze vsadit jakoukoliv rostlinu stejně jako do klasického květináče. Do upevněné kapsy vložíte trochu drenáže, například keramzit, přiměřené množství substrátu a zasadíte do něj rostlinu. Osázení můžete provést ještě před zavěšením, manipulace s plným kapsářem ale nebude tak jednoduchá jako s prázdným.