„Ještě není ani ministrema už zvládl naštvat půlku národa. Předseda KDU-ČSL Marián Jurečka chystá důchodovou reformu, která přinese důstojné penze jen lidem s dětmi.“ – takhle anoncuje magazín Reflex článek

„Jurečkova převratná idea: Čím víc dětí, tím větší důchod. Ať se český národ množí!“ a mně se to zdá pitomé. Z jednoduchého důvodu – vím, kolik práce dá vychovat dítě a kolik to stojí peněz. „Je opravdu nutné, aby se český národ pořádně množil a rozšiřoval? Samé otázky, žádné odpovědi,“ shrnuje magazín svoji analýzu návrhu reformy.

Jakub Horák
Pěna dní: Staří a mladí

Autor je spisovatel

Můžeme samozřejmě diskutovat, jestli je třeba, aby Češi měli děti. Můžeme si sem vzít děti jiných národů, případně nemusíme mít žádné děti a nebrat sem nikoho. Ale já navzdory spoustě debility, se kterou se denně setkávám, jsem v Čechách šťastný. Máme hezkou, melodickou řeč, většina lidí má dobré srdcea Praha je nejkrásnější město v celé Evropě.

Proč by to tedy nebyl dobrý nápad, aby se tu rodilo víc dětí? Například skladatel Antonín Dvořák měl devět dětí (přičemž šest se dožilo dospělosti). Možná z toho některé ženy jímá hrůza, a já se jim nedivím. Mít či nemít děti je svobodné rozhodnutí každého. Ale chápeme-li Jurečkův nápad v kontextu řešení důchodové reformy, těžko si nepřiznat, že existují pouze tři varianty:

1. více dětí od současného obyvatelstva

2. více mladých odjinud

3. změna HDP, kdy jeden člověk dokáže vyprodukovat vícenásobnou hodnotu, než připadá na jednoho našeho občana dnes.

Jakub Horák
Pěna dní: Déjà vu namísto tečky

Navzdory všem sloganům typu „mozkovna místo montovny“ nemám pocit, že bod 3. nastane zítra. Ne že bychom na to jednou neměli, ale ona existuje mezinárodní konkurence, a tou mozkovnou, která nejvíc sype, chtějí být všichni.  Bod 2. je z hlediska všelidské etiky jistě v pořádku, ale na základě výsledků posledních x voleb nemám pocit, že by ho sdílela většina občanů ČR.

Jurečkův návrh je tak jediné, co zbývá. Vlastně ještě jedna možnost tady je – pindata nedělat s důchodovou reformou nic.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.