Městský architekt by měl podle starosty dohlížet na městské stavby a úpravy veřejných prostranství. „Chceme však, aby se podílel také na urbanistické stránce městského územního plánu. Do jisté míry se tak jeho práce dotkne i toho, jak budou stavět soukromníci ve městě," uvedl starosta Navrátil. Podle něj by ale mělo jít více o vzdělávání občanů než o represi.

Jaká bude pozice architekta v městském úřadě, to nyní řeší pracovní skupina pro zajištění architektonického dohledu. „Předpokládám, že v první fázi bude spíše v zaměstnaneckém poměru. Myslíme si totiž, že minimálně v těch prvních letech tady bude mít dost práce," uvedl Navrátil.

Žďár nad Sázavou je podle starosty do jisté míry poškozený čtyřiceti lety komunismu a úplně promyšlená podle jeho názoru nebyla ani výstavba v 90. letech. „Na druhou stranu je u nás obrovská příležitost stavět nově, moderně a zajímavě," řekl starosta.

Podle opozičního zastupitele Vladimíra Novotného (ČSSD) není městský architekt ve Žďáře potřeba. „Jsem k tomu velmi skeptický, aby město velikosti Žďáru mělo svého architekta, kterého by muselo platit. I kdyby pracovat na půl úvazku, je to drahá záležitost. Když bude potřeba nějaká studie, plány na budovu, není to tak, že plány a projektovou dokumentaci vypracuje ten městský architekt a vše připraví pro stavební řízení. Stejně se to všechno musí vysoutěžit. Je to veřejná zakázka, a veřejné peníze musíte utrácet transparentně," uvedl Vladimír Novotný. Jak ovšem dále upozornil, někdo, kdo by lépe dohlížel na všechno, co ve městě vzniká, a snažil se to uvést do souladu, potřebný je. „Jistě, proč ne? Určitě stojí za zvážení o tom mluvit. Vždycky jsme ale měli představu, že by to měl být někdo zevnitř úřadu, například právě ze stavebního odboru," zdůraznil Novotný.

Možnostmi zajištění architektonického dohledu se půl roku ve Žďáře zabývá pracovní skupina města. Své závěry představí veřejnosti na panelové diskusi 17. června.

Starosta Navrátil sdělil, že při vytváření pozice městského architekta zatím hledá inspiraci ve městech jako Litomyšl nebo Chrudim, která architekta mají.

Z pěti největších měst Vysočiny teď městského architekta nemá žádné. V krajské Jihlavě vede architekt úřad územního plánování. Přesto i tam politici debatují o vytvoření pozice městského architekta. „Zatím to nemá konkrétní závěr," řekl mluvčí krajského úřadu Radek Tulis.

Městského architekta nemá ani Třebíč, druhé největší město na Vysočině, místní radní o něm však uvažují, i v souvislosti s připravovanou revitalizací historického Karlova náměstí.

V Havlíčkově Brodě takovou funkci kdysi mívali. „Ale neukázalo se to jako životaschopné," řekl místostarosta Libor Honzárek (TOP 09). Dvacetitisícové město nemůže podle něj nabídnout kvalitnímu architektovi na úřednické pozici odpovídající plat, musel by to být „srdcař". Částečný úvazek prý měl rovněž svá úskalí o služby takového architekta hodně stáli investoři, co chtěli něco ve městě prosadit. „Teoreticky by to dobré bylo, ta kontinuita by byla dobrá," řekl Honzárek. Často prý ale stačí, když má město zdatné úředníky v odboru územního plánování.