Když se před lety po neúspěšné kandidatuře na prezidentský úřad Miloš Zeman stáhl z politiky na chalupu v Novém Veselí na Žďársku, nebylo to pro nikoho velké překvapení. Náklonnost současné hlavy státu k Vysočině je pověstná po celé zemi.

„Premiér Zeman má na Českomoravské vrchovině chalupu, kde jezdí na kole a chodí na houby. V Lidovém domě se proslýchá, že tam v létě objímá duby a buky, z nichž čerpá energii," napsala před třinácti roky, tedy v Zemanově premiérské éře, v článku o dovolených politiků agentura ČTK.

Již za čtyři dny přijede Miloš Zeman na Vysočinu poprvé na oficiální prezidentskou návštěvu. Rozhodně však nebude prvním prezidentem, který se v tomto regionu objevil. Již před ním Vysočinu hojně navštěvovali jeho předchůdci, a zdaleka to nebylo jen při oficiálních návštěvách.

V muzeích a v kronikách lze vidět zažloutlé fotografie z návštěv prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Méně se již ale například ví, že Masaryk strávil na Vysočině počátkem století téměř celé prázdniny. „Chtěl poznat kraj, odkud pocházel Karel Havlíček Borovský," vysvětlil v Knihovnickém zpravodaji Vysočina autor Zdeněk Vyhlídal.

Masaryk se podle něj v létě 1906 ubytoval v Krucemburku a vystoupil také na řadě shromáždění, pořádaných k padesátému výročí skonu Karla Havlíčka Borovského. „Ze všech slavností se ovšem nejokázalejší stala vzpomínková příležitost v Havlíčkově rodišti, v Borové. Ústřední myšlenkou Masarykových projevů byla otázka osobní svobody v kontextu s Havlíčkovým dílem," napsal Vyhlídal.

Beneš v Náměšti

V archivech lze najít i řadu dokladů z návštěv Masarykova nástupce Edvarda Beneše. S ním je však na Vysočině spojována zejména Náměšť nad Oslavou. Tamní zámek si druhý československý prezident zvolil po válce jako své letní sídlo.

„Na zámku v Náměšti byl dvakrát. Poprvé v roce 1946 na dva týdny. Druhá návštěva o rok později trvala sedmnáct dnů. Během toho byl zámek upravován pro potřeby prezidentské kanceláře," uvedl kastelán zámku Marek Buš.

Úpravy byly přerušeny únorem 1948. „Do zámku bylo hned po válce investováno téměř osmnáct milionů poválečných korun, což byla poměrně velká částka," řekl Buš.

I poté, když přestal sloužit jako letní sídlo prezidenta, zůstal v centru zájmu. „Horní patro zámku bylo veřejnosti nepřístupné a bylo i následným režimem využíváno jako příležitostné ubytování pro státní návštěvy," popsal kastelán. I díky tomu jej nepostihl osud některých jiných historických staveb, které byly zdevastovány.

Zásahy však byly i negativní. „Na osobní přání prezidenta Beneše byly interiéry reprezentačních prostor zbaveny dřevěného obložení. Vě většině těchto prostor tak došlo nevratným krokům," doplnil Marek Buš.

Součástí dnešní prohlídkové trasy je i někdejší prezidentova pracovna. K vidění je busta Masaryka od Vincence Makovského i rádio a telefon, které prezident používal.

V době, kdy si Edvard Beneš vybral jako letní sídlo Náměšť, nejspíš netušil, že nedaleko odtud leží rodiště tehdejšího ministra obrany a budoucího prezidenta Ludvíka Svobody.

Tomuto válečnému hrdinovi poskytla rodná vesnička azyl k přečkání komunistických čistek v padesátých letech. Místní obyvatelé ještě dnes vzpomínají, jak pracoval s ostatními v družstvu či jak spolu manželkou vysázeli čtyřhektarový sad.

„Jsme hrdí, že je naším rodákem. I když byl ministrem nebo prezidentem, tak si na nás Hroznaťáky vždy čas našel," vzpomínal před rokem při odhalování Svobodova památníku obyvatel Hroznatína Josef Mejzlík.

Na Vysočinu, konkrétně do Kamenice nad Lipou, čas od času zavítal i Svobodův předchůdce v úřadě Antonín Novotný. Navštěvoval zde svého přítele, spoluvězně z Mauthausenu Josefa Jíru.

Havel v Havlově

S Vysočinou bylo spjato i dětství a dospívání prvního porevolučního československého a prvního českého prezidenta Václava Havla. Ten vyrůstal i na letním rodinném sídle Havlov mezi Křižanovem a Tišnovem na pomezí současného Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Do blízkého Žďárce chodíval Havel do školy.

V prezidenstké éře navštívil Havel Vysočinu několikrát, za zmínku stojí například jeho účast na Letní žurnalistické škole v Havlíčkově Brodě před osmi lety.

Několik cest na Vysočinu absolvoval během svého desetiletého působení na Hradě i prezident Václav Klaus. Ten se, kromě obvyklých oficiálních návštěvě nechával často vidět i na sportovních akcích. Naposledy to bylo vloni na biatlonovém šampionátu v Novém Městě na Moravě.