Kůrovcová kalamita, jež začala nabývat na objemu před několika lety, stále není u konce. A pokud bude i letos velmi teplé jaro a léto, kůrovec opět stihne místo dvou obvyklých generací potomstva vyprodukovat tři, v některých případech i čtyři.

„Podezřelé jsou stromy suché, usychající, zrezivělé, smolící, s drtinkami za šupinami kůry, s opadávající kůrou či jehličím. Napadené stromy je třeba neprodleně pokácet a odstranit z nich kůru, než z nich stihne vyletět další generace brouků,“ přiblížil vedoucí odboru životního prostředí žďárského městského úřadu Jaroslav Doubek. Další orientační termín je pak konec května, do té doby musí z lesů zmizet dřevo, do něhož se lýkožrout stihl, anebo spíše stihne, zakousnout až letos.

Kácí se všude, kůrovec řádí nejenom v lesích, ale i ve městech, například o sto sedmdesát kusů šlo v jihlavském lesoparku Heulos. Smrkové lesy, které jsou pro lýkožrouta lákadlem a které jsou v posledních desetiletích pro kraj typické, mizí. „Dnes postižené porosty byly zakládány před zhruba 80 lety za jiných klimatických a společenských podmínek. Skladba lesů na Vysočině je tak zastoupena převážně jehličnatými dřevinami, především smrkem ztepilým, jehož podíl se v rámci všech dřevin blíží osmdesáti procentům,“ poznamenal ředitel Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí v Havlíčkově Brodě.

Ilustrační foto
Zloděj ukradl fošny a nářadí, škoda je za třicet tisíc

Doporučení vlastníkům porostů zní - minimálně jednou týdně chodit do lesa, vyhledávat stromy napadené kůrovcem, a ty pak vzápětí pokácet a asanovat. Pomoc majitelům lesů zabezpečí spolupráce s odborným lesním hospodářem, který je upozorní na případné nedostatky. Kontakt lze získat v každém městském odboru životního prostředí. Pokud vlastník lesa disponuje odbornou kvalifikací, může si tyto služby zabezpečit sám.

Kůrovec (lýkožrout smrkový)
- napadá především oslabené stromy, pět milimetrů velcí brouci se zavrtávají pod kůru a živí se lýkem, takže strom po čase usychá

- pokud kůrovci přejí klimatické a jiné podmínky, dochází k jeho přemnožení, kdy dojde k velké koncentraci škůdců na jednom místě, a tito pak zlikvidují všechno kolem včetně malých smrčků

- první rojení začíná na přelomu dubna a května, podle počasí i později, při rojení se lýkožrouti zachytávají do feromonových lapačů

- každá samice naklade asi šedesát vajec, ze kterých se vylíhnou larvy, které se taktéž živí lýkem - během roku mohou vzniknout tři generace nových škůdců

- napadený strom je nutné z lesa odstranit, anebo v případě, že ještě nějaký čas zůstane v lese, kmen zbavit kůry nebo chemicky ošetřit

- dřevo z kůrovcem poškozených stromů má horší kvalitu a prodává se za výrazně nižší ceny

„S lesním hospodářem spolupracujeme, už jsme vykáceli kde co, nestojím o pokutu. Horší ale je, že na kůrovcové dřevo není odbyt, všude je ho plno, takže nakonec nám peníze vystačí sotva na brigádníky na některé lesní práce. Devět hektarů lesa na uživení není, ale při zaměstnání se o ně sami postarat nestihneme. Jestli to takhle půjde dál, nevím, jestli les, který musím také znovu osázet, vůbec udržím,“ sdělil František Halamka, jeden z drobných majitelů lesních porostů na Žďársku. Kvůli aktuálnímu přebytku poškozeného kůrovcového dříví klesla jeho cena na polovinu, a kdo nemá dlouhodobé odbytové smlouvy, nemá kam prodávat.

Problémy mají rovněž majitelé velkých ploch, protože i na Vysočině bojují nejenom s časem, ale také s nedostatkem pracovních sil. „Nedostatek dělnických profesí provází celý náš sektor a naše družstvo není výjimkou. Jsme nuceni hledat zahraniční dělníky a zvyšovat odměny meziročně minimálně o deset procent, přesto jsme na hranici možného,“ sdělil ředitel Lesního družstva obcí Přibyslav Jiří Svoboda.

A když už se pracovníci na kácení kůrovcového dřeva seženou, aby se majitelé porostů neprovinili proti zákonu o lesích, kdy za nezabránění šíření kůrovce hrozí vysoké pokuty, mohou se v některých případech dostat do konfliktu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. V některých lesích totiž žijí chránění živočichové, které by probíhající těžba mohla ohrozit.

„Nejde nám o to, abychom majitelům lesů nějak komplikovali zásahy, které jsou kvůli kůrovci, jenž je bezpochyby velkou hrozbou, samozřejmě nutné. Snažíme se spíš zlepšit jejich informovanost a dát jim možnost se obrátit na někoho, kdo jim poradí, jak postupovat, mají-li na svém pozemku hnízdiště některého z ohrožených ptačích druhů,“ upřesnil Václav Hlaváč, ředitel regionálního pracoviště Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Web www.nekrmbrouka.cz.
Kalamitní kůrovcové desatero radí: Hlavně nekrmte brouka