Mnozí borci si s sebou do Vysočina Areny přivezli celé týmy fanoušků, které je hlasitě povzbuzovaly. Největší radost z úspěchů malých lyžařů měli jejich rodiče a prarodiče. Ti se protentokrát ujali role trenérů a nezapomínali své svěřence častovat dobře míněnými radami.

Některým, zejména těm menším závodníkům, se na trať očividně nechtělo. Sem tam ukáplo i pár slziček. Ale většina dětí brala klání v běhu na lyžích jako výzvu a dala do toho opravdu vše.

Nejmladší účastníci Párkových závodů odmítali používat hůlky. Ty považovali pouze za estetický a naprosto nepotřebný doplněk. „Hůlky nechce ani vidět, takže závod jel bez nich. Na lyžích stojí potřetí, dvakrát trénoval a teď se postavil na start. Běhá mu to sice ještě pomalu, ale já mu věřím," usmála se maminka dvouletého Albertina Slonka z Rokytna.

Nejen Albertin, ale i všichni ostatní závodníci si párek s rohlíkem, který všichni účastníci závodu dostali, opravdu zasloužili.