VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Většinu roku je život hub utajený. Nyní lze sbírat hlívy

Třebíčsko - Letošní rok byla doba, kdy jsme mohli chodit s plnými košíky hub z lesa domů, krátká. Je dobré si připomenout, že houby jsou v lese nejen ve vrcholné houbařské sezóně.

28.12.2011 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv

„Byli jsme nedávno v lese za Myslibořicemi a překvapilo nás, kolik hub roste. Byly tam i hlívy, dají se sbírat klidně po zámrazu, osmažené jsou dobré do čočkového salátu či do polévky,” zmínila Jana Nedvědová z Třebíče.

Pokud přihlédneme k tomu, že více zůstává našim zrakům skryto pod zemí, zjistíme, že houby zaujímají plochu, která je řadí mezi nejrozměrnější organismy na světě. Popsaným rekordmanem je podhoubí václavky smrkové ze smrčin na západním pobřeží USA, které zaujímá plochu 965 ha a jehož hmotnost je odhadována na několik set tun.

Lidé se soustředili na sběr plodnic hub. Ty se však obvykle objevují pouze na několik dnů či týdnů a po zbytek roku zůstává život hub utajený. Pod povrchem je skryto podhoubí, jsou to kilometry a kilometry vláken propojujících houby se stromy i bylinami, v ovzduší se vznáší množství jejich spor. Nezastupitelnou roli mají houby při výživě rostlin a pak také při rozkladu mrtvého dřeva, člověkem jsou využívány v potravinářství i ve farmacii, setkáváme se s nimi jako s původci onemocnění rostlin. Kdysi byly houby řazeny mezi rostliny, postupně byly vyčleněny do samostatné říše.

Typickou houbou smrkových lesů na Vysočině je václavka. Je řazena mezi jedlé druhy, ovšem je hůře stravitelná. Při její přípravě je nezbytné dodržet podmínku tepelné úpravy, jinak může způsobit nepříjemné otravy. Jak už jméno napovídá, setkáváme se s plodnicemi václavek v období kolem data, kdy slaví svátek svatý Václav. Ne vždy je to pravidlem, v některých letech je možné vidět trsy václavek i začátkem listopadu.

Václavka? Ničitel

To, co potěší srdce houbaře, však nepřináší radost lesníkům. Václavka smrková dokáže za pár desetiletí zničit celé lesní porosty. Václavka smrková žije nejen na mrtvých, ale i na živých stromech. Pod kůrou si můžeme všimnout tenkých i tlustších provazců podhoubí. Ztrouchnivělé dřevo prostoupené podhoubím může ve tmě světélkovat. Tato činnost souvisí s rozkladem za součinnosti vlhka a enzymů.

Ve smíšených lesích s přirozenou skladbou dřevin je hlavním úkolem václavek rozklad pařezů a někdy také kořenů starých stromů. V člověkem pozměněných monokulturách smrku ve středních polohách však václavka vystupuje jako primárně parazitická dřevokazná houba, která napadá i kořeny a spodní část kmenů živých stromů. U takto poškozených stromů dochází k zastavení růstu, zhoršuje se jejich stabilita a zlepšují se podmínky pro množení podkorního hmyzu. U mladších porostů je možno poznat napadení stromu václavkou roněním pryskyřice na povrchu kůry u báze kmenů. U starších porostů se přidává ještě rozšíření spodní pařezové části kmene. Důsledkem napadení kořenového systému je odumírání jednotlivých stromů, aniž je patrná hniloba v kmenové části. Napadené stromy jsou samozřejmě náchylnější k vývratům. Na mrtvém dřevě mohou žít václavky i desítky let.
Nejrozšířenějším druhem, který způsobuje kořenové hniloby smrku ve středních a nižších polohách, je václavka smrková. Běžně se vyskytuje i na jiných druzích jehličnanů a listnáčů, na nich však nezpůsobuje významnější škody. Typickým znakem je medově hnědá barva klobouku, výrazné hnědé šupiny na klobouku a silný, vatovitý prsten. Rozkládá především kořeny a pařezovou část kmenů, padlé kmeny jsou kolonizovány výjimečně. Na listnatých stromech se můžeme setkat s václavkou obecnou. Je podobná václavce smrkové, dříve dokonce byly tyto druhy pokládány za jeden.

S václavkami se můžeme setkat nejen v různých typech lesů, v sadech a parcích, ale také u ovocných druhů a na stromech a keřích v městské zeleni. V České republice byl růst václavek zjištěn ve spojení s 65 druhy hostitelů. Mezi václavkami se také najdou velmi zajímavé a ohrožené druhy, jako například václavka bažinná, která patří k vzácným obyvatelům rašelinišť a mokřadů.

PAVLÍNA KŘIVANOVÁ

28.12.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vstup zakázán.

Stromy kolem přehrady Staviště hrozí pádem, do lesů je zakázáno vstupovat

Ilustrační fotografie.

Žena nalezla v rybníku munici

Studenti vyráběli popcorn pomocí paraboly a slunečních paprsků

Žďár nad Sázavou – Je libo popcorn, párek nebo posekat trávník? Studenti Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy Žďár nad Sázavou to v pondělí svedli pomocí slunečních paprsků.

Za borůvkami nemusíte do lesa, můžete je mít i na balkóně

Jejich plody jsou větší než jejich příbuzných odrůd z lesa, na keřích rostou v celých trsech, takže úroda je mnohem snazší a rychlejší, a jejich chuť si s těmi lesními v ničem nezadá. Řeč je o kanadských borůvkách, které si v pohodlí můžete vypěstovat na zahradě nebo i doma na balkoně a jejich sladké bobule budete mít na dosah ruky.

O brodskou speciální školu se zajímá policie

Vysočina – Základní škola a Praktická škola U Trojice v Havlíčkově Brodě poskytuje základní i střední vzdělání dětem s výchovnými a jinými problémy a handicapy. Jenže problémy nemají jen žáci, ale v posledních měsících i vedení školy a někteří její zaměstnanci.

Prezident Zeman míří na Vysočinu

Vysočina - Prezident České republiky Miloš Zeman s manželkou přijede ve středu na oficiální třídenní návštěvu Kraje Vysočina. Kromě toho, že se na třech místech setká přímo s občany, zavítá také do Jaderné elektrárny Dukovany. Poté stráví několik dní na své chalupě v Novém Veselí na Žďársku, kde se opět chystá vyplout na člunu na místní rybník.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies