„Když se dívám na ten betlém, mám k těm figurkám už trochu jiný vztah. Znám většinu těch lidí, kteří se na vyřezávání podíleli, vím i třeba, jak se s tím někteří museli poprat, aby to dílo vzniklo, a mnozí mi řekli, že to byl jejich nejkrásnější advent v životě," řekl ke vzniku žďárského betléma Vladimír Vojtěch Záleský, duchovní správce žďárské farnosti Nanebevzetí Panny Marie a spolutvůrce nápadu betlém vytvořit.

Nové figurky do městského betléma, s jehož vytvářením začali Žďárští loni, vyřezávali letos lidé opět po celý advent. Letos se jich zapojilo kolem šedesáti. Tvořili doma a ke společné práci se setkávali o sobotách v křížové chodbě baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Většina z nich jsou naprostí amatéři, co se řezbářství týká. „Je krásné, že tomuto unikátnímu dílu věnovali tolik svého času a trpělivosti, objevili v sobě díky tomu skryté dary," uvedl dál Záleský.

Vyřezávaly celé rodiny, lidé všech profesí, duchovní, věřící i nevěřící. „Někteří se při tom možná taky trochu navztekali, ale to všechno k tomu patří. Nakonec vzniklo dílo, které je nádeherné tím, že je jednotné, že patří k sobě a vytváří příběh, který má mnoho kapitol. Je to smybol jednoty a lásky mezi lidmi," řekl farář.

Všechny figurky v betlémě mají na spodní straně svůj „certifikát" a jméno autora. Tvůrcům, přítomným v kostele, také znovu Záleský poděkoval. Památku UNESCO ovšem navštívily stovky dalších lidí, kteří byli na žďárský betlém zvědaví a přišli si hotový výtvor prohlédnout.

„Je to kouzelné. Člověku se nechce věřit, že to všechno dělali amatéři. Já je obdivuji, nemůžu se vynadívat," řekla Marie Pohanková, když si betlém prohlížela. Obdivem ale nešetřila většina návštěvníků kostela. Mohli si zároveň v seznamu přečíst, kdo se do vyřezávání zapojil a kterou figurku vytvořil. „Když jsem to počítal, betlém tvořilo loni a letos dohromady kolem sto padesáti lidí. Na tom seznamu totiž nejsou zapsáni úplně všichni, například tam chybějí ti, kteří vytvářeli a zajišťovali různé technické věci," upřesnil Vladimír Záleský.

Betlém se rozrostl o figurky řemeslníků a dětí, ale také o drobné stavby, novinkou je i reliéf. Tvoří pozadí betléma, který se letos navíc získal „patro". „Nejvýš je kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, to je dominanta. Pak přibyly i bazilika Nanebevzetí Panny Marie, kostel svatého Prokopa i se Starou radnicí. Ve středu je znázorněn biblický příběh a v nejspodnější části je zobrazení Vysočiny," popsal Zdeněk Beran, řezbář ze Sázavy, který je druhým „duchovním otcem" vzniku betléma. Byl i patronem vyřezávání a stejně jako loni začínajícím autorům s prací pomáhal. Radil jim se vším, od práce s nářadím po konečnou úpravu výtvorů.

„Bylo to kolikrát namáhavé, ale hezké. Myslím, že na to budu rád vzpomínat nejen já, ale i řada ostatních. V tom betlémě je i příběh o snaze každého zobrazit, co cítí, co chce vyjádřit. Někdo byl úspěšnější, někdo trochu méně, ale ta snaha a píle - ty byly klíčové," usmíval se Zdeněk Beran. Letos se vyřezávalo podruhé a zároveň naposled. Jak řekl Vladimír Záleský, unikátní dílo ze dřeva stoleté lípy ze Lhotky je hotové. „A zůstane jedinečné," dodal Záleský.