„Vyzýváme vlastníky lesů v součinnosti s odborným lesním hospodářem k neprodlenému prověření stavu jejich lesů a k odstranění schnoucích či jinak poškozených stromů včetně jejich asanace. Napadené dřevo je třeba urychleně vyvést z lesa či chemicky ošetřit," uvedl vedoucí odboru životního prostředí žďárské radnice Jaroslav Doubek.

Přemnožení kůrovce je spojeno mimo jiné také s obdobím dlouhotrvajícího sucha. „Lesy dlouhodobě nemají dostatek vláhy, takže jsou oslabené," připomněl Petr Juračka, jednatel Lesního solečenství obcí se sídlem v Karasíně, které obhospodařuje obecní lesy na Bystřicku. „Kalamita to zatím není, aby však k ní nedošlo, je třeba napadené, ale i poškozené dřevo vytěžit," dodal Juračka s tím, že Lesnímu společenství obcí kůrovec napadl tisíc kubíků dřevní hmoty.

Pomoc majitelům lesa zabezpečí včasná spolupráce s odborným lesním hospodářem, který chodí do terénu a majitele upozorňuje na případné nedostatky. Kontakt lze získat v odboru životního prostředí příslušného obecního úřadu s rozšířenou působností. „Vlastník lesa si ze zákona může odborného hospodáře vybrat sám, v tom případě jeho služby platí, anebo si ho nechá prostřednictvím příslušného odboru životního prostředí přidělit. Tehdy práci hospodáře hradí stát," sdělil Slavomil Kabelka z bystřického odboru životního prostředí. I na Bystřicku již apelovali na vlastníky lesů v souvislosti s kůrovcem.

Pokud majitel lesa disponuje příslušnou odbornou kvalifikací, služby odborníka využívat nemusí, protože si je může zabezpečit sám. Nesplněním svých povinností se vystavuje nebezpečí správního řízení a finančního postihu do výše až sto tisíc korun.

Šíření kůrovce často nahrává většinové zastoupení smrkových porostů a také značný podíl drobných vlastníků lesů, kteří mají nezřídka bydliště hodně vzdálené od svého lesního majetku, protože les kupříkladu zdědili. „Ze zákona se ale musí majitel o les řádně postarat, což znamená i povinnost preventivně bránit vývoji, šíření a přemnožení kůrovců, a to i z důvodu možného nebezpečí poškození porostů na okolních pozemcích," doplnil Kabelka.

Kůrovec napadá především oslabené stromy a během roku se dokáže rozmnožit až ve třech generacích. Dřevo z kůrovcem poškozených stromů má navíc horší kvalitu a prodává se za výrazně nižší ceny. Poslední rozsáhlá kůrovcová kalamita byla na Vysočině v roce 2004.