Na území v blízkosti Zelené hory, kam vyrážejí se svými domácími mazlíčky především obyvatelé Žďáru 5, byl totiž zaznamenán výskyt svrabu neboli prašiviny.

„V Černém lese byla zastřelena liška, která měla svrab, lidé se psy by se proto měli této oblasti raději vyhnout,“ sdělil Jaroslav Doubek, vedoucí žďárského odboru životního prostředí.

Prašivina je však přenosná nejen na psy, ale i na další zvířata. Od nich se pak může onemocnění přenést také na člověka. „Psi jsou náchylnější, neboť, zvlášť pobíhají-li na volno bez vodítka, čichají k norám, kde se infikovaná liška nacházela,“ popsal Oldřich Sedlář, předseda okresního mysliveckého spolku. Tomu se také podařilo nemocnou lišku minulou středu ulovit.

Svědící kůže

„Poznal jsem už z dálky, že se jedná o zvíře trpící svrabem – liška měla holou zadní část těla a oháňku. Tu se mi povedlo zastřelit, ale na místě byla ještě jedna nemocná, jež uprchla,“ uvedl Sedlář. Právě olysalé části těla jsou jedním z hlavních projevů prašiviny. Jedná se totiž o nemoc kůže, jíž způsobuje parazit zákožka svrabová. Ta se zavrtá do pokožky, kde naklade larvy. Kůže pak začne svědit a zvířata se třou například o kmeny stromů, což často vede až ke vzniku strupů na těle.

„Pak navíc přijde zima a holá kůže zvěři v mrazu praská, což většinou vede až k uhynutí nemocného kusu,“ podotkl Sedlář. Onemocní-li svrabem pes, lze jej vyléčit, přičemž šance se zvyšují, začne-li se s léčbou co nejdříve. Největší riziko pak hrozí těm psům, kteří se používají k norování – ti mohou snadno přijít do styku s infikovanou norou nebo místem, kde se nemocná liška otírala.

Dalšími ohroženými druhy zvěře jsou například jezevci nebo kuny, tedy ti živočichové, jež často obsadí noru, v níž dříve infikovaná liška pobývala.

U člověka, který se od infikovaného zvířete zákožkou svrabovou nakazí, se nemoc projevuje především zarudnutím pokožky a jejím svěděním. Nemoc však není smrtelná ani nijak závažná - zhruba po měsíci příznaky obvykle odezní, nepřijde-li ovšem osoba do kontaktu s nakaženým zvířetem znovu.

A jak šíření prašiviny zabránit? „Nyní se na oblast Černého lesa zaměříme a budeme ji více kontrolovat, případně budeme provádět odstřel nemocné zvěře. Dříve byla tato oblast totiž myslivci poměrně dost opomíjená, neboť je tu vysoká frekvence pohybu lidí a zvěř se tu proto příliš nezdržuje,“ dodává Sedlář. Zcela zamezit šíření prašiviny navíc nelze, parazit uhyne až v zimě s prvními mrazy. „S touto nemocí se setkáváme rok co rok, pokaždé někde jinde. Rozhodně se nyní nejedná o žádnou epidemii,“ dodal Jaroslav Doubek.

-------------------

Co je prašivina?

- prašivinu lišek, nebo častěji řečený svrab, způsobuje zákožka svrabová, což je parazit, který je přenosný i na člověka

- u lišek se napadení zákožkou, jež se zavrtává pod kůži a živí se tkáňovým mokem, projevuje řídnutím srsti a celkovým oslabením organismu

- v oblasti, kde se infikované lišky nacházejí, lze lidem doporučit, aby zamezili kontaktu svých psů s nemocnými zvířaty

- uvádí se, že 60 procent osob, které byly v přímém kontaktu s nemocnými psy nebo liškami, bylo přechodně nakaženo zákožkami

- onemocnění se u lidí nazývá pseudosvrab a projevuje se svědivými a zarudlými změnami na rukou, popřípadě trupu

- přesto, že se zákožky zavrtávají do lidské kůže, vyvíjejí se v ní pouze po jednu nebo dvě generace a příznaky vymizejí během měsíce, pokud nedojde k opakovaným kontaktům s nákazou