„Hlavně máme zájem o staré bystřické pivní láhve. Měšťanský pivovar byl v Bystřici do roku 1905, víme, že na lahvích byl nápis Bystřice, ale například už nevíme, zda tam byl i znak města. Nedochovala se žádná fotografie. Teprve jsme to vyhlásili, tak snad se nám někdo ozve," informoval ředitel bystřického muzea Vladimír Cisár. Dodal, že pivní lahve byly určitě tmavé, anebo zelené, protože bílé sklo se používalo výhradně na limonády.

Pivovar ostatně býval i přímo v budově, kde sídlí muzeum, protože kdysi dvě budovy jsou dnes spojeny společnou střechou i fasádou, ale stále mají dvě čísla popisná.

„Někteří staří Bystřičáci tomu tady ještě dnes říkají Na Pivovaře, bývala tam pivovarská restaurace a ještě i v 80. letech tam fungoval bufet. Muzeum má dnes číslo popisné 1 a dům blíže ke spořitelně číslo 299. Hospoda tam ale bývala už někdy od poloviny 16. století," přiblížil Vladimír Cisár.

Plánovaná expozice se bude skládat z restaurace z druhé poloviny 19. století a bytu sládka. „V restauraci budou standardně klasické stoly a židle, ty nebude problém sehnat, a určitě tam přijdou i kulisy, protože v takových hospodách se hrávalo ochotnické divadlo. Byla to zároveň i taková spolková místnost," řekl Cisár.

Sládek, jehož byt bude další částí nové expozice, by podle jeho slov měl být klasický bystřický „buditel", který se v druhé polovině 19. století zajímal jak o divadlo, tak i o sport, politiku a věci veřejné obecně. Tomu bude odpovídat i zařízení jeho příbytku. „Momentálně jsme ve fázi shánění věcí do expozice, na podzim bychom ji chtěli začít připravovat," doplnil ředitel bystřického muzea.

Přímo v Bystřici se pivo aktuálně vaří v minipivovaru turistického centra Eden vzniklého s podporou evropských peněz – název piva Mittrowsky odkazuje na někdejší majitele panského dvora, ze kterého bylo centrum vybudováno. Při akcích pro veřejnost se připravují i pivní speciály, jako je například pivo uzené, čokoládové, ovesné, bramborové či třeba dýňové. Prodávat se ale zatím může výhradně tam.

„Uvidíme, jak to bude s pivovarem vypadat po uplynutí doby udržitelnosti, což je pět let. Myslím, že by určitě bylo dobré, aby se pak místní pivo mohlo čepovat alespoň v bystřických hospodách," uvedl starosta Bystřice nad Pernštejnem Karel Pačiska.

Zájemci si mohou v minipivovaru v Edenu objednat i jeho prohlídku s ochutnávkou, aby věděli „do čeho jdou". „Myslím si, že to pivo je velmi kvalitní, o čemž už svědčí i první úspěchy v soutěžích, a byli bychom rádi, kdyby se výhledově jeho výroba a prodej mohly rozšířit," konstatoval starosta Pačiska.

Historie vaření piva v Bystřici je dlouhá, o jeho kvalitu se třeba už v roce 1561, když zdědil panství včetně Bystřice, velice zajímal také Vratislav z Pernštejna. Vybízel k tomu, aby se vždy dělal dobrý slad a piva byl dostatek. Purkmistr a starší konšelé společně s pernštejnským úředníkem měli dbát o to, aby bylo pivo prodáváno laciněji, aby na něj měli i chudí.

Pokud ale někdo v Bystřici vyrobil špatné pivo, okamžitě mělo dojít ke zjištění, jestli k tomu došlo nevhodným sladem, anebo vinou při výrobě, a poté viníka potrestat pokutou. Postihy provinilcům hrozily i za falšování piva vodou nebo patokem. Šlo o pokutu jak obci, tak vrchnosti, a navrch ještě na čtvrt roku následoval zákaz vaření piva. Dohlíželo se na nákladníky, sladovníky, pivovarníky i na mlynáře, kteří slad mleli.

Vesnice, které tehdy podle historických pramenů braly z Bystřice pivo, byly za Vratislava z Pernštejna Věchnov, Zlatkov, Rožná, Milasín, Bukov, Blažkov, Horní a Dolní Rodkov, Janovičky, Blažejovice, Rozsochy, Albrechtice, Kundratice, Rovné, Lhota, Bohuňov, Janovice, Dalečín, Písečné, Vítochov, Karasín, Chudobín, Ždánice, Domanín, Domanínek, Dvořiště, Pivonice, Lesoňovice, Kozlov, Vrtěříž a Bratrušín.

Bystřičtí samozřejmě chtěli s Vratislavem dobře vycházet, a protože si byli vědomi jeho poněkud složité finanční situace, neb šlechtic s přídomkem Nádherný měl vysokou finanční spotřebu. Tudíž se měšťané uvolili mu z každé bečky piva dávat pět zlatých pobečevného, ale současně žádali, aby ostatní vesnice v okolí braly pivo z Bystřice, proti čemu šlechtic nic neměl. Časem se Bystřickým ale pobečevné zdálo příliš vysoké, takže svého pána žádali o jeho snížení. Tomu Vratislav vyhověl, ale až mu Bystřičtí půjčili dvanáct tisíc zlatých, které si předtím ovšem sami museli na několika místech vypůjčit…

V roce 1617 bylo rovněž vydáno nařízení, jak se Bystřičtí mají chovat při výčepu piva. „Při jarmarku, aby se napřed dávalo pivo dříve svařené a potom teprve, které se poslední vařilo, pod pokutou. Zakazuje se pod pokutou mezi přední pivo líti patoky nebo zadní pivo. Kdyby sládek z vhodného obilí špatného piva navařil, ponese škodu sládek. Při šenkování piva mají býti pro lidi náležité a spravedlivé nádoby. V létě, když horka bývají, zastavují se piva, a aby ubohý nákladník tím škody nevzal, může svou várku na dvě rozděliti, aby pokaždé dal deset měřic pšenice a měl pět beček a dvě vědra…" uvádí se mimo jiné v nařízení, které připomíná kniha Bystřice nad Pernštejnem vydaná v roce 1980 u příležitosti 400. výročí povýšení Bystřice na město z rukou tehdejšího císaře Rudolfa II.

Později se bystřické pivo vařilo v městském pivovaru, po třicetileté válce jeden z hlavních příjmů města plynul z výčepu piva z městského pivovaru. V tom se ale Bystřice stále více dostávala do sporu s tehdejší vrchností, která si tento zdroj příjmů část po části nechávala pro sebe k výčepu piva z vrchnostenského pivovaru. V roce 1661 se mimo jiné i městské a panské bystřické pivo dostalo až k zemskému tribunálu, kde se bystřičtí měšťané odvolávali na platnost městských výsad uděleným jim císařem Rudolfem II. Spor se pak vlekl řadu let.

Kupříkladu v roce 1745 vařilo město v pivovaru 112 sudů piva, oprávnění nákladníci 130 sudů. Na nákladníky přišla například podle rozpisu várka o deseti sudech jednou za několik let. Bystřičtí se v tu dobu dohadovali s vrchností o svých právech, což se týkalo také vaření a prodeje piva. V roce 1755 dokonce zoufalí měšťané pronajali vrchnosti svoje várečné právo, aby získali alespoň nějaké příjmy, pročež vrchnost, v té době šlechtický rod Mitrovských, zavřela bystřický pivovar a do města dodávala pivo ze svého pivovaru v Dolní Rožínce.

Z pivovarnictví a prodeje piva městu prakticky ve všech dobách jeho existence kynul vítaný zisk, ve městě byly výsadní právovárečné domy, později se pivo vařilo v městském pivovaru. Ekonomická situace se sice od dávných dob v tomto ohledu změnila, ale úcta k tradicím zůstává. „Jsem přesvědčen, že by lidé přivítali, kdyby se v Bystřici čepovalo i místní pivo, čímž by se navázalo na tuto tradicí," dodal starosta Karel Pačiska.