VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tradice hrkání v Branišově je už více než stoletá

Branišov – Zvony, které před velikonočními svátky odletí do Říma, musí nahradit chlapci s hrkačkami. V Branišově, místní části Zvole, pomáhají s hrkáním i dívky.

26.3.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
23 fotografií

Zvony v Branišově nahradily děti s hrkacími trakařiFoto: Helena Zelená Křížová

„Tradice hrkání v Branišově je už nejméně stoletá. Můj dědeček i táta jako kluci také hrkávali, já sám jsem chodíval hrkat a stejně tak mí synové. Teď čekám, až moji vnuci dorostou a budou pokračovat v rodinných zvyklostech. Zatím jsou na to ale moc malí," sdělil starosta Zvole, pod níž Branišov patří, Mojmír Starý.

Chodit po dědině s hrkačkou nebo s hrkacím trakařem může každé dítě. Na věku nezáleží. „Pokud má sílu a chce se mu, tak může jít. Není to nijak limitované. Dříve to ale byla záležitost čistě klučičí, chodili pouze chlapci. V poslední době se mi ale zdá, že dívky začínají převažovat," pousmál se Mojmír Starý.

Pracovními nástroji hrkačů jsou, alespoň v případě Branišova, hrkací trakaře. „Za nás ještě nebývaly, my jsme mívali klasické ruční hrkačky nebo klepačky. Ty dnes už téměř nejsou vidět. Hrkací trakaře vyrábí místní truhláři, ale já osobně jsem svému synovi taky jeden takový trakař udělal a truhlář nejsem. Není to tak složité," řekl Mojmír Starý.

„Většinou je vyrábí můj tatínek. Já mu občas pomáhám," pochlubil se šikovným tatínkem jeden z malých hrkačů Pavel Tulis.

Nejmladší účastnicí hrkání v Branišově byla pětiletá Vendulka. „Šla jsem už podruhé, už jsem hrkala i vloni. Bylo to dobré, tak jsem to chtěla zkusit zase," prozradila Vendulka.

Nahradit v předvelikonočním období zvony není vůbec tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Za velikého hluku musí parta dětí obejít celou vesnici. „Já chodím hrkat od osmi let. Zastavujeme se u některých domů ve vesnici tak, aby nás opravdu všichni slyšeli. Zazpíváme a pokračujeme dál. Hrkáme celkem šestkrát, jednou ve čtvrtek, čtyřikrát v pátek a jednou v sobotu," vysvětlil sedmnáctiletý Petr Jež.

Každý má v průvodu své místo. Ti starší chodívají vpředu a vzadu. „Já chodím vpředu, ostatní vedu. Určuji, kde zastavíme, u kterých domů," řekl čtrnáctiletý Marek Jež. „Já zase průvod uzavírám. Musíme dávat pozor na ostatní, zvláště na ty malé, aby je náhodou něco nepřejelo a aby se jim něco nestalo," doplnil Petr Jež.

Hlas zvonů umlká na Zelený čtvrtek. Namísto nich nastoupí děti. „Ony jsou pak posly přicházejících Velikonoc. Stejně, jako zvony zvoní ráno, v poledne a večer, tak i hrkači musí chodit ve stejnou dobu. V pátek jdou ještě navíc ve tři hodiny, kdy oznamují Kristovu smrt. Nejhorší je asi to ranní vstávání, děti musí být na nohou už v půl šesté," sdělil Mojmír Starý.

S ranním vstáváním je také spojena spousta veselých historek. „Často jsme museli chodit budit ty největší spáče. Pokaždé se stalo, že někdo zaspal a ne vždy bylo snadné ho přimět, aby vstal a šel hrkat," potvrdil Mojmír Starý.

Závěrečná zastávka branišovského hrkání bývá u křížku. „Tam se všichni nakonec společně pomodlí. Hrkání je opravdu moc pěkná tradice, má své neopakovatelné kouzlo. A jsem rád, že to děti baví a chodí jich hrkat čím dál tím víc. Letos se jich sešly už přes dvě desítky," pochválil nejmladší obyvatele Branišova starosta.

Autor: Helena Zelená Křížová

26.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hokejisté Jihlavy porazili v rozhodujícím sedmém zápase semifinále první ligy Kladno 1:0 a zajistili si postup do baráže o extraligu.
21

OBRAZEM: Hokejisté Jihlavy se stali posledními účastníky baráže

Žďárští hasiči zachránili kočku ze stromu.
2

Žďárští hasiči zachránili kočku ze stromu

Vlk sražený na D1 na Vysočině pocházel z Karpat, ukázaly analýzy

Vysočina - Vlk, kterého tento měsíc zabilo auto na dálnici D1 na Vysočině, pocházel až z Karpat. Prokázaly to genetické analýzy jeho tkáně. Zvíře tak zřejmě urazilo z místa svého narození několik set kilometrů. Mohlo jít o mladého samce, který hledal nové teritorium, protože zjara jsou dlouhé přesuny vlků nejčastější.

Ve firmách je jedovatá voda i půda

Žďársko - První brněnská strojírna ve Velké Bíteši, Tokoz ve Žďáře nad Sázavou a také Mars Svratka. To jsou podle informací České inspekce životního prostředí (ČIŽP) tři lokality na Žďársku, ve kterých momentálně probíhají sanace starých ekologických zátěží.

Trenér Konečný: Ta pachuť z vyřazení ve mně ještě chvíli bude

Žďár nad Sázavou - Nemají se za co stydět, přesto jim ke spokojenosti cosi schází. Druholigoví hokejisté Žďáru nad Sázavou už mají po sezoně, v níž svým skvělým fanouškům připravili spoustu krásných chvil. Ale všichni cítí, že bylo na víc… „Takový už je hokej, ale nemáme se za co stydět," říká se vztyčenou hlavou trenér Plamenů Michal Konečný.

Žďárské ženy závěr sezony zvládly. Skončily sedmé

Žďár nad Sázavou – Ve druhé lize žen si definitivně oddechly oba celky z Vysočiny. V závěrečném vzájemném derby si podělily Žďár s Brodem potřebné tři body a vyhnuly se tak deváté pozici.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies