Těžba uranu se stále vyplácí

„Termín ukončení těžby v tomto ložisku zatím nebyl stanoven,“ informoval ředitel závodu Geam Dolní Rožínka, odštěpného závodu státního podniku Diamo, Pavel Koscielniak. „Doba dobývání uranové rudy je závislá na množství bilančních geologických zásob,“ poznamenal ředitel Koscielniak s tím, že veškerý uran podle dlouhodobých smluv odebírá energetická společnost ČEZ.

V roce 2010 se podařilo z dolu získat 240 tun uranu, o rok dříve to bylo 242 tun. Aby bylo loni získáno plánovaných 224 tun, horníci museli z dolu Rožná, posledního hlubinného uranového dolu ve střední Evropě, vytěžit 142 tisíc tun rudy. V jedné tuně bylo obsaženo v průměru 1,58 kilogramu uranu.

Tisíc zaměstnanců. Devět miliard

V současné době se pracuje převážně od 20. do 23. důlního patra, což je v hloubce více než kilometr pod zemským povrchem. Na konci roku 2011 v Geamu pracovalo 975 lidí, jejichž průměrná mzda činila 25 557 korun. „Na základě kolektivního vyjednávání bylo dohodnuto, že reálné mzdy našich zaměstnanců budou udrženy i pro rok 2012,“ vyjádřil se mimo jiné Pavel Koscielniak.

Horníci by teoreticky měli mít zajištěnu další práci, i kdyby byla v nejbližších letech těžba v dole Rožná 1 ukončena. Od srpna 2010 pracují zaměstnanci Geamu na průzkumných podzemních pracech v souvislosti s plánovanou výstavbou obřího kavernového zásobníku zemního plynu s kapacitou až 180 milionů metrů krychlových stlačeného plynu. Nový zásobník má vzniknout v nedaleké lokalitě Milasín Bukov, druhá část zásobníku bude směřovat k Rožné. Průzkum, který počítá s vyražením patnácti set metrů štol, bude dokončen letos.

Podle loňských údajů investora, jímž je firma GSCeP společnost Česká plynárenská, bude stát ražba chodeb zásobníku, jež se bude skládat ze dvou propojených částí, osm až devět miliard korun. Potrvá podle předpokladů pět až šest let a práci by při ní našly stovky horníků.

„Peníze pocházejí z větší míry od investorů ze zahraničí,“ potvrdil již při zahájení geologického průzkumu spolumajitel společnosti Česká plynárenská Ladislav Dráb.

„Při ražbě celkem sto dvaceti kilometrů chodeb by pak v podzemí mělo být zaměstnáno odhadem pět stovek lidí plus další na povrchu,“ odhadl ředitel státního podniku Diamo Jiří Jež.

Jediný kavernový zásobník na zemní plyn podobného typu se u nás nachází v Hájích na Příbramsku, je ale menší.

Další podzemní prostory by mohly nedaleko lokality vzniknout, pokud by došlo k budování úložiště jaderného odpadu v takzvané Kraví hoře, která leží v katastru obcí Střítež, Moravecké Pavlovice, Bukov, Sejřek a Věžná. Záměr se nachází ve fázi jednání o možném průzkumu na území dotčených obcí. Ty dostaly díky vládnímu nařízení nabídku finanční kompenzace za povolení průzkumných prací. Ale i když by nakonec Kraví hora vyhovovala parametrům a tamní lidé by proti úložišti „ za humny“ nebyli, s jeho uvedením do provozu se počítá až v roce 2065.