VYBERTE SI REGION

Starosta Navrátil: Lidi ve Žďáře nejvíce trápí doprava

Žďár nad Sázavou - Žďárská radnice zpracovává novou strategii rozvoje města. Co se v příštích letech ve Žďáře nad Sázavou změní? Jakým směrem se bude město ubírat? Odpovědi na tyto otázky přináší rozhovor se starostou Žďáru Zdeňkem Navrátilem.

20.2.2016
SDÍLEJ:

Zdeněk Navrátil (Žďár Živé město) stojí v čele Žďáru nad Sázavou od podzimních komunálních voleb v roce 2014. Žďárskou radnici vede koalice sdružení Žďár Živé město, KDU-ČSL, hnutí ANO a ODS. Autor: Deník/Jiří Marek

Chystáte strategický plán rozvoje města. Co si pod tím mají lidé představit?

Radnice bude zpracovávat do června 2016 novou strategii rozvoje města. Datována by měla být do roku 2028 s tím, že součástí strategie bude i akční plán. Ten bude nachystán do roku 2022 v souvislosti s plánovacím obdobím Evropské unie, a to kvůli možnosti čerpání dotací.

Strategický plán tedy stanovuje pořadí priorit městských investic?

Víceméně ano. Strategický plán je třeba si představit jako pyramidu. Na vrcholu je dlouhodobá vize, ke které směřujeme. Vize se níže rozpadá do dílčích strategií. My jsme si definovali pět základních okruhů: technická infrastruktura města, podnikání a cestovní ruch, kultura, školství, sport a volný čas, dále sociální oblast a bydlení a pátá řeší řízení města a komunikaci města s obyvateli. V těchto jednotlivých pěti tématech se budou řešit konkrétní priority, které se budou naplňovat prostřednictvím projektů.

Jak se do plánování strategie rozvoje města mohou zapojit jednotliví obyvatelé nebo spolky a organizace ve Žďáře?

Někteří obyvatelé města se už zapojili prostřednictvím dotazníkových šetření, která se uskutečnila na podzim minulého roku. Dále prostřednictvím uskutečněných kulatých stolů, které byly zaměřeny právě na pět základních okruhů strategie. Při sestavování plánu pak dochází k jeho průběžnému představování veřejnosti. Lidé budou mít možnost jej připomínkovat. Navíc chceme, aby strategie byla živým dokumentem, který bude každoročně procházet aktualizací v závislosti na měnících se podmínkách. A to ať už dotačních, nebo celospolečenských.

Nedojde tedy k ukončení a zakonzervování dvanáctiletého období?

Ne, to v žádném případě. Naopak se budeme snažit, aby se plán neustále přizpůsoboval potřebám města a hlavně lidí, kteří v něm žijí.

Co nejvíce chybí ve Žďáře z pohledu investičních akcí?

Teď jsme při vytváření strategického plánu ve fázi zpracování profilu města, kdy se zjišťují potřeby. Víme, že si Žďárští přejí dokončení revitalizace centra města a že je nejvíce trápí doprava. A to jak stav silnic, tak parkování. Zajímají se také o modernizaci sportovišť a doplnění dalších. Dále mluví o oblasti bydlení, kdy volají po tom, aby město ve větší míře nabízelo startovací byty pro mladé rodiny. Lidé se také zajímají o bydlení pro seniory. V těchto oblastech tak lze očekávat směřování budoucích investic města.

Které další poznatky vyplynuly z dotazníků?

Lidé chtějí, aby se město profilovalo jako turistický cíl. A to především v souvislosti s památkou UNESCO na Zelené hoře a krásnou přírodou v okolí.

Když se vrátíme ke konkrétním přáním obyvatel, zmínil jste revitalizaci centra města. Co se bude v příštích měsících s náměstím dít?

V první fázi nás určitě čeká dokončení náměstí v prostoru před ČSOB směrem k Havlíčkovu náměstí. To by mohlo být realizováno už v letošním roce. Dále jde o rekonstrukci kanalizace a vodovodu v Nádražní ulici. Proto v letošním roce vyhlásíme architektonickou soutěž pro celou ulici s tím, že potom ji budeme modernizovat po etapách. První etapa bude souviset s výměnou sítí od pošty ke kruhovému objezdu u sochy rudoarmějce. Poté obrátíme pozornost na část ulice směrem k náměstí pěší zónu. Pokud vše půjde dobře, byli bychom rádi, kdyby v roce 2018 měla Nádražní ulice od náměstí až po kruhový objezd nové povrchy.

Jak bude vypadat náměstí Republiky pod ČSOB po rekonstrukci?

Musíme se držet podoby, kterou dostalo náměstí při velké rekonstrukci v minulých letech. Mantinely, jak tato část středu města bude vypadat, byly už nastaveny. Musíme pokračovat ve stejném duchu, aby došlo k nenásilnému propojení náměstí Republiky a Havlíčkova náměstí. Navíc zvažujeme využití těchto ploch i pro konání trhů. Tak, aby nevábná tržnice na centrálním parkovišti v budoucnu skončila. V projektu se proto počítá i s přípojkami na elektřinu.

Zrušení tržnice na centrálním parkovišti je jediná varianta, se kterou pracujete?

Ne, ne. Uvažujeme i o možnosti „polidštění" tržnice na stávajícím místě. Ale bavíme se i právě o tom, zda nebude lepší ji přesunout na náměstí.

Na nových vizích se už bude podílet městský architekt?

Ano. Ta spolupráce se už rozjíždí a já se na ni moc těším. Myslím si, že Žďáru v minulosti chyběl koncepční přístup v otázce architektury a urbanismu.

Co bude náplní práce městského architekta?

Měl by mít určující slovo při investicích města do veřejného prostoru. Ve druhé fázi bude jakýmsi konzultantem, supervizorem nad aktivitami soukromníků, kteří chtějí stavět na území města. Toto vidím jako jeho dvě zásadní role. Měl by být pro nás zásadní osobou pro přípravu a realizaci architektonických soutěží v budoucnu.

V jakém stavu je plán revitalizace městských sportovišť?

Pokud se podíváme na vypracovanou studii, tak je to spíše snář. Kdyby prostředky v řádu stovek milionů byly k dispozici, bylo by pěkné záměr realizovat. Přesto se již v tomto roce budeme snažit rozpracovat studii do fáze jednotlivých projektů, ve kterých se bude řešit obnova zázemí pro fotbalisty a tenisty. Druhou věc, kterou chceme v letošním roce projektově připravit, je outdoor street park. Ten by měl vzniknout mezi novým mostem na Klafar, zimním stadionem a sportovní halou. Chceme tam vytvořit zázemí pro formálně neorganizované sportovce. Jde především o takzvané uliční sporty, to znamená vytvoření skateparku, streetballového hřiště a překážek pro parkour. Vše bude volně přístupné.

Z čeho bude radnice platit obnovu sportovišť?

Na rozdíl od minulých let už není možné využívat evropské dotace. Budeme hledat jiné zdroje. Je třeba si v této souvislosti uvědomit, že máme omezené možnosti. V minulých letech spadla pod město téměř všechna sportoviště. Tělovýchovné jednoty a kluby nebyly schopny jejich provoz utáhnout z vlastních zdrojů. Dnes jsou kromě sportovní haly všechna sportoviště v chodu díky městské kase. Náklady na jejich provoz jsou v řádech milionů.

Do strategického plánování patří i doprava. Mělkovice s průmyslovou zónou v Jamské ulici spojila silnice. Je šance, že v brzké době bude pokračovat výstavba další části obchvatu?

Při tom, aby nová silnice z Mělkovic do Žďáru dostala smysl, je třeba ji vést dále a vyústit do Jihlavské ulice, aby byla tranzitní doprava ve směru Nové Město na Moravě Jihlava odvedena z centra města. Teď nastala situace, že se nám podařilo uvolnit křižovatku u Conventu, ale problém se posunul o tři sta metrů dál na křižovatku u Enpeky. Proto jsme vyvolali jednání mezi ministerstvem dopravy a Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, aby došlo k naplnění logiky stavby nové silnice od Mělkovic.

Je město připraveno majetkově na stavbu části obchvatu z Brněnské do Jihlavské ulice?

Ano. Jde zhruba o sedm set metrů nové silnice. V trase není žádný majetkový problém, silnice je zanesena v územním plánu. Jsme také připraveni na vlastní náklady zpracovat dokumentaci pro územní rozhodnutí. Teď je důležité najít cestu, jak stavbu financovat. Po lednovém jednání s ministrem dopravy Danem Ťokem máme příslib, že by akci financovalo právě ministerstvo, které v tomto roce zajistí přípravu technické studie.

Další části obchvatu, to je hudba budoucnosti?

Je to otázka dlouhodobého plánování. Přednostně je třeba řešit situaci u žďárského zámku, kde dopravu omezuje barokní most. Pokud právě tam dojde k nehodě, tak v tu chvíli je velký problém, jak se dostat směrem na Chotěboř.

Doprava ve Žďáře vázne v dalších místech. Dočkají se motoristé ve městě nových kruhových objezdů v krizových křižovatkách?

Problém kruhového objezdu na Stalingradě je ten, že velký se do této lokality nevejde. Jednáme s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR o vzniku miniokružní křižovatky. V té se předpokládá, že když jede velká kamionová souprava, tak přejede kruhový objezd rovně, protože jí v tom nic nebrání. Věřím, že když se domluvíme, tak do dvou let dojde na křížení ulic Brodská a Revoluční ke zlepšení dopravní situace.

Druhým krizovým místem ve městě je křižovatka ulic Chelčického a Jihlavská. Co se bude dít tam?

Navrhujeme už pro tento rok společnou akci s Krajem Vysočina, aby byl zhotoven odbočovací pruh do Jihlavské ulice a odbočovací pruh od Jihlavy směrem k nádraží. Také zvažujeme odbočovací pruh od Enpeky. Ten by zlepšil rozhledové parametry a do budoucna by umožnil řešit křižovatku jako kruhovou. Právě tuto podobu by měla mít, až tam jednou „doputuje" obchvat z Brněnské ulice.

Dalším krizovým místem je křižovatka ulic Novoměstská a Neumannova. Jaké úpravy zvažujete tam?

Tam připadají v úvahu odbočovací pruhy, anebo kruhový objezd. Řešit to budeme také s ohledem na vedení nemotorové dopravy směrem na Mělkovice.

Po žďárských silnicích jezdí i autobusy městské hromadné dopravy. Jak ta bude vypadat v příštích letech?

Naší vizí je, aby MHD měla pouze číslované trasy, nejlépe barevně odlišené. Prostě zjednodušený a efektivnější systém linek. Musíme vyřešit také napojení čtvrti Klafar. Lidé, kteří jsou zvyklí na dvojku a čtyřku, se nemusí ničeho bát. To jsou pro nás „svaté" trasy, takže i z hlediska budoucího vedení tras s nimi počítáme.

Kdy dojde ke změně linek?

Pokud vše půjde dobře, tak první změny trasování by se mohly uskutečnit na přelomu let 2016/2017. Teď dokončujeme analytickou část, poté za pomoci moderních výpočtů dostaneme výsledek v podobě dopravních proudů. Trasy přizpůsobíme těm nejsilnějším.

Žďár se začíná tvářit přívětivěji k cyklistům. V Neumannově ulici přibylo nové značení upozorňující na to, že silnice patří i kolařům. Je to směr, kterým bude radnice pokračovat při rekonstrukci dalších komunikací ve městě?

Jednou z mála věcí, které budou podporovány v příštím plánovacím období Evropské unie, je infrastruktura pro nemotorovou dopravu. Dopracováváme koncepci nemotorové dopravy ve městě a okolí. Komunikujeme i se starosty z okolních obcí, aby jednotlivé záměry na sebe navazovaly. Aby jedna cyklostezka nekončila kilometr od druhé. Prioritou je teď spojit s městem místní části. Zpracováváme studii vedení cyklostezky do Mělkovic a také do Stržanova. V tuto chvíli máme napojený jen Radonín, do roku 2018 chceme napojit právě místní části Stržanov a Mělkovice.

A co cyklostezky ve Žďáře?

Chceme dokončit propojky v rámci města. Máme páteřní cyklostezku, kterou se lidé z centra dostanou až k Velkému Dářku, ale je třeba na páteř napojit jednotlivé městské části, ať už Vodojem, Vysočany nebo nové čtvrti na Klafaru.

Počítáte ve strategickém plánování s rozvojem čtvrti Klafar?

Klafar je jediná lokalita ve městě, kde se rozvíjí výstavba rodinných nebo bytových domů. Do budoucna chceme, aby ve městě bylo připraveno více takových ploch. Souvisí to i s tím, že pokud je jen jedna lokalita a počet pozemků omezený, tak cena za parcely není zdaleka pro každého. Proto bychom rádi ve spolupráci s urbanisty a městským architektem uvažovali o možnosti stavění v místních částech. Abychom byli lidem schopni nabídnout lokality městského typu a zároveň venkovského typu. Budeme hledat možnosti, jak doplnit ostatní stávající zástavby v městských čtvrtích.

A ten Klafar?

Budeme lokalitu i nadále rozvíjet a snažit se nabízet parcely pro rodinné domy, ale i bytovou výstavbu.

Trápí vás odliv lidí ze Žďáru nad Sázavou?

Městu dlouhodobě ubývá obyvatel. Vedle nabídky práce, se kterou je na tom Žďár poměrně dobře, je dostatek možností bydlení právě stěžejním faktorem. Dostatečná nabídka různých typů bydlení je zásadní proto, aby nám obyvatelé neodcházeli pryč.

Průmyslová zóna ve Žďáře je plná. Chystáte výstavbu nové části?

Příprava průmyslové zóny byl dobrý tah předchozího vedení města. Zájem stavět továrny a výrobní haly u nás je, ačkoliv neležíme přímo u dálnice. Připravujeme teď studii rozšíření stávající průmyslové zóny tak, že spojí ulice Jamská a Novoměstská. Naší snahou je lákat do města investory, ale chceme se soustředit na firmy s vyšší přidanou hodnotou. Nebudeme prvoplánově lákat montovny.

Jakým směrem chcete rozvíjet komunikaci radnice s obyvateli? Patří to mezi priority rady města.

Chceme změnit dřívější pořádky, kdy se lidé ve městě dozvěděli o nějaké akci teprve v okamžiku, kdy se začala realizovat. Rádi bychom, aby už ve chvíli, kdy se tvoří zadání pro stavbu, měli možnost se k záměru vyjádřit. K tomu slouží specializovaná setkání k jednotlivým tématům, která už děláme. Dále pak jsme zavedli dotazníková šetření, ankety, komunikujeme s lidmi přes Facebook a dotazovnu na webu města, máme nově aplikaci Lepší místo.

Autor: Jiří Marek

20.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Žďárská radnice podpoří domy se sgrafity

Žďár nad Sázavou - Až 150 tisíc korun mohou nyní získat od žďárské radnice majitelé domů se sgrafity v sídlišti Stalingrad, pokud se pustí do obnovy fasády a sgrafita zachovají.

Zápas Polné s Vrchovinou okořenilo hned osm gólů

Vysočina – Fotbalisté Polné a Vrchoviny potvrdili, že v jejich vzájemných zápasech padá spousta branek. Ve 3. kole divize D jich na stadionu Slavoje padlo osm.

Kdy doženou Afroameričané bílé? Za 228 let

Průměrná černá rodina se ve Spojených státech dostane na současnou úroveň bílé rodiny za 228 let. To je hlavní zpráva výzkumu amerického institutu pro politická studia IPS a společnosti pro ekonomický rozvoj CFED. Současná americká politika navíc rasovou nerovnoměrnost prohlubuje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies