A není to jenom tím, že se lidé v kinech baví při letní komedii Jiřího Chlumského Špunti na vodě, která se před dvěma lety natáčela právě ve fotogenickém Šlakhamru, jenž ve filmu představuje bydlení prarodičů. „Návštěvníků přibývá ve všech našich památkách, tedy i ve Šlakhamru, a to především z důvodu navýšení objemu akcí konaných pro veřejnost,“ uvedla mluvčí Technického muzea v Brně, které památku spravuje, Klára Šikulová. V roce 2014 tak Šlakhamr navštívilo 2400 lidí, o rok později už 4700 a v roce 2016 to bylo 5500 návštěvníků.

Technická památka byla kdysi hamrem – zařízením na zpracování železné rudy. Tradiční hamernictví se v oblasti udrželo až do 17. století, poté většina hamrů zanikla. Na opuštěném vodním náhonu šlakhamerského hamru byl poté vybudován mlýn, který fungoval až do druhé světové války. Posledními hospodáři byla mlynářská rodina Brdíčků, proto se objektu dlouhá léta poté říkalo Brdíčkův mlýn.

V roce 1976 získalo chátrající Šlakhamr do správy Technické muzeum v Brně, které tam po dlouhé rekonstrukci otevřelo muzejní expozici. Její součástí je také funkční, vodním kolem poháněné hamerské kladivo a jeho příslušenství, na kterém při speciálních akcích pracují kováři. Běžné prohlídky Šlakhamru, při kterých je návštěvníkům předváděna činnost vodního kola potřebného pro provoz hamerského kladiva, jsou možné od května do října, ale nejvíce lidí památka láká právě při akcích pro veřejnost. Ty se tam konají několikrát do roka. Nejbližší z nich se uskuteční v sobotu 5. srpna, program nazvaný S večerníčky na Šlakhamr nabídne kupříkladu soutěže pro děti inspirované večerníčky a jejich oblíbenými hrdiny. Jako speciální host přijala pozvání Klára Smolíková, autorka večerníčku Vynálezce Alva. Chybět nebudou ani už tradiční kováři, kteří návštěvníky, a to i ty nejmenší, zasvětí do tajů svého řemesla. „Funkčních bucharů není v naší republice mnoho, nenechte si ujít příležitost vidět kováře v akci,“ dodala Klára Šikulová.

Dva méně známé tipy na výlet ve žďárském okrese:

Kostnice v Nížkově

Nížkov leží 12 kilometrů jihozápadně od Žďáru nad Sázavou, kostnice tam byla postavena v roce 1709. Uvnitř jsou čtyři hranice kostí, odhadem jde o kosterní pozůstatky šesti až osmi tisíc lidí, obětí z nížkovského polního lazaretu z doby války o habsburské dědictví v letech 1740 – 1742. Zajímavostí je lebka, na kterou si lidé sahají pro štěstí. Dlouhá jizva dokazuje, že kdysi byla čelně rozseknutá, ale pak srostla. Voják zranění z boje přežil, ale v lazaretu podlehl epidemii cholery, moru či tyfu. Nížkovská kostnice je přístupná pouze po domluvě, a to buď v obecním úřadě, anebo na faře.

Mravenčí rarita v Šebeni

Dostat se tam dá z Radenic, malé vsi ležící u silnice I/37 ve směru ze Žďáru na Brno, odbočka vpravo je necelý kilometr za posledními domy Skleného nad Oslavou. Přírodní památka Šebeň je unikátem v rámci střední Evropy z důvodu největšího soustředěného výskytu mravence pospolitého, zvláště chráněného živočicha. Rezervací, kde podle odhadů žije přes 900 milionů mravenců ve více než tisícovce mravenišť, prochází tři kilometry dlouhá naučná stezka, jediná svého druhu v republice, s dvanácti informačními panely.