„Pokud vím, tak na pouť takto zveme jenom my. Chodíme společně s kapelou, u některých domů zastavíme o něco déle a zatancujeme. Děláme to už asi deset let,“ řekl letošní hlavní stárek Vlastimil Ošmera.

Tentokrát se vydalo ulicemi obce dvaatřicet krojovaných tanečníků. Někteří z nich měli už bohaté zkušenosti z minulých let, jiní šli rozdávat pozvánky úplně poprvé. „Když někdo vypadne, musíme najít nějakou náhradu. Takže pár nováčků máme mezi sebou i letos,“ potvrdila hlavní stárková Martina Komínková, která je z nedalekého z Ronova.

Přestože se akce koná každoročně, vlastní kroje chasa z Osové Bítýšky nemá. „Půjčujeme si je kde se dá. Z Lomnice, z Vlkova nebo z Velké Bíteše,“ podotkl Vlastimil Ošmera.

Funkci hlavního stárka, který má na starosti veškerou organizaci spojenou se zvaním na pouť, zastává každý rok někdo jiný. „Letos jsem to já, příští rok to předám dalšímu. Musím ho vybrat. Určitě to bude někdo zkušený, kdo už s námi tancuje delší dobu. Druhou podmínkou je, že musí jít o někoho místního. Mezi námi jsou i tanečníci odjinud. Hlavní stárek musí být ale místní,“ vysvětlil Vlastimil Ošmera.

Nejvýše položenou obcí na Vysočině jsou Studnice.
Studničtí budou mít novou silnici

Několik hodin, které chasa strávila obchůzkou vesnice, s nimi absolvovala i kapela nazvaná Muzikanti Ladislava Prudíka. „Chodíváme pravidelně. Cestou zahrajeme okolo sedmdesáti písniček, bývá to docela náročné,“ uvedl syn zakladatele kapely Ladislav Prudík mladší.

Místní obyvatelé podobné akce většinou vítají. Jen málokteré dveře zůstávají před roztančenou chasou zavřené. „Za mého mládí se zvalo před Martinskými hody. Taky jsem chodívala, ale protože to bylo v listopadu, tak nám často bývala strašná zima. Pak to nějak utichlo. Až před pár lety se tradice obnovila, teď ale zvou na pouť, ne na hody. Je to skvělá akce, pokaždé se na ni těším,“ usmívala se Věra Kutílková, která nezapomněla nabídnout tanečníkům malé pohoštění.

Zdroj: Helena Zelená Křížová

„Já bydlím v Osové Bítýšce jen krátce, jsem z Velkého Meziříčí. Tam jsem nic podobného nikdy nezažila. Moc se mi to líbí, je to pěkná tradice. Nachystala jsem jim také něco na zub, manžel je zase pozval na něco ostřejšího na povzbuzení. Trocha alkoholu k tomu přece taky patří,“ prohlásila další z místních obyvatelek, které přišla chasa pozvat na Svatojakubskou pouť, Lucie Mičková Rašková.

Pozváním na pouťové radovánky ale akce v Osové Bítýšce teprve začínají. Sváteční bude prakticky celý následující týden. „Ve středu 19. července budeme stavět máj. Ráno se skácí strom, který nám předem vybral lesník. Holky pak ozdobí májový věnec a tak okolo třetí hodiny začne celá vesnice máj stavět. Nestavíme ji jeřábem, ale ručně. Přesně tak, jak se stavěla dříve,“ popsala pokračování jedna z tanečnic Lucie Frejlichová.

Ilustrační foto.
Nejvyšší soud přerušil podvodníkovi trest, teď musí zpátky za mříže

Stavění máje nemá v Osové Bítýšce ani zdaleka tak dlouhou tradici jako zvaní na pouť. „Stavíme ji teprve tři roky. A každý rok také musíme máj hlídat, aby nám ji někdo neskácel. Ještě se to naštěstí nestalo. Vzhledem k tomu, že májka stává uprostřed vesnice a v jejím okolí jsou stavení a elektrické dráty, by to bylo i poměrně riskantní a nebezpečné,“ dodala Lucie Frejlichová.

Středeční den ale postavením máje neskončí. „My holky se pak sejdeme a upleteme si věnečky z umělých květin do vlasů. S nimi budeme v neděli tančit. Je to letošní novinka, vloni jsme věnečky neměly,“ poznamenala členka tanečního souboru.

Čtvrtek bude v Osové Bítýšce dnem zdobení. Celá obec se zazelená břízkami ozdobenými pentlemi z krepového papíru. „Dávají se na začátek i na konec obce. Každá stárka má pak před svým domem dvě břízky. Hlavní stárka bude mít ozdobenou břízku před domem svého tanečníka, to proto, že není s Osové Bítýšky,“ objasnila Lucie Frejlichová.

V pátek je v plánu první pouťová zábava. Druhá pouťová zábava se uskuteční o den později. Hlavní program je ale připravený na neděli 23. července. „Začíná v 9.30 hodin slavnostní mší v kostele svatého Jakuba. Ve 14.30 pan farář celé chase požehná. Hned potom se odebereme na taneční parket, kde zatančíme Špacírku a pak Moravskou besedu. Končíme pouťovou zábavou, většinou se tančí až do půlnoci,“ řekla Lucie Frejlichová.

Na Novoměstku jsou oblíbené kempy u rybníků Medlov a Sykovec.
Kempování není retro, je módní záležitostí