Hejtmanství na Vysočině bude mít letos v rozpočtu k dispozici o čtyři procenta peněz více než vloni a vypadá to, že něco zbude i z loňska. „Přebytek by mohl být kolem tři čtvrtě miliardy korun," řekl na počátku minulého týdne hejtman Jiří Běhounek.

„Jde o velmi předběžné odhady, ale zdá se, že by přebytek mohl být jedním z nejvyšších v historii kraje. Zatím to vypadá, že by se mohl blížit i miliardě, ale také to nakonec může být polovina," uvedl Vladimír Novotný, hejtmanův náměstek pro oblast financí.

Celkový objem v polovině prosince schváleného vyrovnaného rozpočtu pro rok 2016 činí více než osm miliard a osm set milionů korun. Největší část – více než čtyři miliardy a tři sta milionů půjde od školství. Tato částka je stejná jako vloni, téměř čtyři miliardy však tvoří takzvané přímé výdaje, tedy mzdy a provoz.

Půl druhé miliardy vydá kraj na dopravu. Přímo na opravy silnic je vyčleněno více než tři sta milionů, dalších minimálně sto milionů by mohlo přibýt po definitivním sečtení přebytku z uplynulého roku. „Pokud tyto peníze zastupitelé v únoru uvolní, máme již připraveny další opravy silnic druhé a třetí třídy tak, aby se letos všechno stihlo," konstatoval hejtmanův náměstek pro oblast dopravy Libor Joukl.
Podle krajského „ministra financí" Novotného jsou si radní vědomi, že silniční síť je jedním z nejbolestivějších míst. „Po Středočeském kraji máme druhou nejdelší síť silnic v zemi a jejich údržba je nákladná a pracná," říká Novotný s tím, že při plánování nových obchvatů či oprav cest lze počítat s penězi z dotací.

Lukáš Německý, vedoucí provozu osobní dopravy firmy Zdar, míní, že investované peníze jsou sice na silnicích vidět, ale stále je to málo. „Důležitější silnice byly opraveny. My doufáme, že dojde řada i na silnice nižší priority a vytížení. I po těch totiž jezdí linkové autobusy," uvedl.

Úspěšné dotace

S pomocí peněz z dotací chce hejtmanství modernizovat také nemocnice, školy či zařízení pro sociální péči. Připravuje se například i stavba domova pro seniory v Havlíčkově Brodě. „V čerpání evropských peněz, byla Vysočina v uplynulém období mezi všemi kraji nejlepší. Nám tyto fondy opravdu hodně pomohly, a kdybychom měli více peněz na spolufinancování, dostali bychom ještě víc," uvedl Novotný.

Důvod úspěchu vidí v tom, že se zastupitelé byli schopni dohodnout na praktických otázkách, přičemž základy byly položeny v době, kdy hejtmanství vedly nyní opoziční strany. „Garnitury se vyměnily, ale lidé v operačních programech zůstali a napříč politickým spektrem jsme se většinou dohodli," říká Novotný.

Přes blížící se volby se politici vesměs shodli i na letošním rozpočtu. Hlasovalo pro něj třicet lidí, deset se zdrželo a dva byli proti. Hlavním důvodem nesouhlasu opozice byla letitá politická dohoda, díky níž drží menšinovou krajskou vládu socialistů komunisté. „Sociální demokracie si tak pojišťuje bezproblémové vládnutí a zcela zbytečně neumožňuje opozičním stranám hlasovat pro jinak velmi slušně sestavený rozpočet," uvedl bývalý hejtman Miloš Vystrčil, nyní senátor a zastupitel za ODS.

„Jako pamětník si troufám říci, že způsob sestavování rozpočtu Kraje Vysočina a s tím od počátku vzniků spojená střídmost se za celou dobu patnáctileté existence kraje nezměnil. Patří za to poděkování jak těm, kteří krajskou rozpočtovou strukturu a filosofii zakládali, tak těm, kteří v ní potom bez větších zásahů pokračovali," doplnil senátor.

Obdobně to vidí i zastupitel KDU-ČSL Miroslav Houška. „Strukturu rozpočtu jsme společně vytvářeli už krátce po vzniku Kraje Vysočina a od té doby se pro mě jako krajského zastupitele stal nepostradatelnou pomůckou," uvedl s tím, že příznivý vývoj daňových příjmů není zásluha kraje, ale oživení ekonomiky.

„Letos jsme chtěli dát do rozpočtu patnáct milionů pro obce a města na posílení zdrojů pitné vody a rozšířit zásady o opatření proti dopadům sucha. Tento návrh vládnoucí ČSSD sice neakceptovala v rozpočtu, ale aspoň dala podnět pro Fond Vysočiny," doplnil Houška.