VYBERTE SI REGION

Rodiče a děti mají v Ječmínku druhý domov

Žďár nad Sázavou - Oběti domácího násilí stejně jako ženy, popřípadě muži s dětmi, kteří se z nejrůznějších důvodů ocitnou bez střechy nad hlavou, najdou azyl v Domově pro matky (otce) s dětmi Ječmínek ve Žďáře nad Sázavou. Na Žďársku jde o jedinou takovouto službu svého druhu. „Bývají u nás převážně matky s dětmi, otcové méně. Ale už se nám stalo i to, že u nás pobývali zrovna dva otcové s dětmi zároveň. V současné době poskytujeme azyl devíti matkám s dětmi," informovala ředitelka Ječmínku Miroslava Machková.

19.1.2016
SDÍLEJ:

Pro Ivetu Richtrovou (na snímku) je azylovým dům opravdovým domovem. Bydlí v něm i se svými dvěma dětmi, čtrnáctiletou dcerou a osmiletým synem. V Ječmínku strávili i vánoční svátky. Autor: Deník/Helena Zelená Křížová

Oběti násilí

Domov pro matky (otce) s dětmi Ječmínek funguje ve Žďáře nad Sázavou už třináct let. Za tu dobu se jeho klientela postupně změnila. „Zpočátku jsme poskytovali azyl převážně obětem domácího násilí. Postupem času nejen v našem domově, ale i jinde v podobných zařízeních se procento takovýchto klientů snižovalo. To z toho důvodu, že policie může nyní agresora vykázat z místa bydliště, takže tolik žen už neodchází ze svého domova. Přesto se i nyní stává, že se u nás oběti domácího násilí stále objevují," vysvětlila Miroslava Machková.

Agresoři si svůj vztek vylívají nejen na rodinných příslušnících, ale nezřídka i na zaměstnancích azylového domu. „Zajímavostí je, že jeden takový člověk, který nás před pár lety obléhal s velkými dlažebními kostkami, k nám nyní chodí coby otec a dědeček. Jeho dcera se stala naší klientkou a on se z role agresora dostal do naprosto jiného postavení. Stávají se různé věci," pousmála se Machková.

Klienti Ječmínku užívají společnou kuchyň a sociální zařízení a každá „rodina" má k dispozici vlastní pokoj. „V azylovém domě jsem už poněkolikáté. Jsem potřetí rozvedená, nejdříve se mi pokaždé rozbilo manželství a pak jsem přišla i o bydlení. A skončila jsem pokaždé v Ječmínku. Už jsem si na azylový dům zvykla, bydlí se mi v něm hezky. Mám vše, co potřebuji. Strávila jsem tam i Vánoce a byly moc pěk né. Ozdobila jsem si společně s dětmi stromeček, osmažila kapra, napekla jsem cukroví. Děti dostaly spoustu dárků od různých sponzorů, měly ohromnou radost," popsala devětačtyřicetiletá Iveta Richtrová, která na žďárský domov pro matky (otce) s dětmi nedá dopustit.

V azylovém domě žijí společně pod jednou střechou spolu se svým rodičem větší děti i ty menší. Dvaadvacetiletá Zdena Judová v něm vychovává pětiletého Sebastiana a stará se o čtyřměsíční Lauru. „Bydleli jsme s přítelem u babičky, ale ta má jen malý byt jedna plus jedna. Když se narodila Laura, nebylo tam už ani místo na postýlku. Snažíme se získat vlastní byt, azylový dům je prozatímním řešením. Přítel za námi chodí každý den, rádi bychom už ale žili spolu," svěřila se Zdena Judová.

Mnozí uživatelé azylového domu se k úseku svého života, který prožili v Ječmínku, už nikdy nechtějí vracet. Jiní na něj naopak rádi vzpomínají. „Stává se, že nás berou jako součást své rodiny. Kontaktují nás, dělí se s námi o své smutky i radosti. Mají k nám důvěru. Ale není to pravidlem," řekla Miroslava Machková.

Kromě pobytu v azylovém domě je vybraným matkám nebo otcům s dětmi umožněno také následné bydlení.

„Podařilo se nám přestavět tři bytové jednotky. V azylovém domě mohou být uživatelé jenom rok. To je většinou krátká doba na to, aby sehnali vlastní bydlení. Proto jsme si od města pronajali byty, vybavili je naším nábytkem a dali je k dispozici našim klientům, kteří si v nich nacvičují běžný způsob života. My tam sice občas docházíme, ale oni v nich už víceméně žijí sami," objasnila Miroslava Machková.

„Následné bydlení ale není samozřejmostí, to je za odměnu. Mohou jej získat pouze ti klienti, kteří v azylovém domě neměli problémy s placením a s dodržováním domovního řádu," dodala Miroslava Machková.

Hmotná pomoc

Mnozí uživatelé Domova pro matky (otce) s dětmi Ječmínek jsou zpočátku odkázáni na hmotnou pomoc. Ta je možná i díky lidem, kteří toto zařízení nezištně podporují. „Žďárští si na azylový dům už zvykli. Mnozí lidé nám nosí oblečení a hračky, někteří i jídlo. Jedna dětská paní doktorka nám vozívá třeba mléko, které nakoupí pro naše klienty," pochválila dárce ředitelka Ječmínku.

Zaměstnanci azylového domu se do shánění základních potravin pro své uživatele i sami aktivně zapojují. „Spojili jsme se s potravinovou bankou a přes ni jsme udělali sbírku v jednom supermarketu ve Žďáře. Podařilo se nám získat 460 kilogramů potravin. Rozdávali jsme letáčky a lidé nám darovali potraviny a drogistické zboží. Máme to pak jako rezervu pro ty, kteří jsou momentálně v nouzi," řekla Miroslava Machková.

Autor: Helena Zelená Křížová

19.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Sáblíková odletí do Ria a bude bojovat o účast v časovce

Praha - Martina Sáblíková odletí v závěru příštího týdne do Ria de Janeiro a v dějišti olympijských her bude trénovat a čekat na verdikt zvláštního panelu Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), zda se může zúčastnit časovky. V současné době ve startovní listině nefiguruje. Poslední šanci jí dává výrok panelu, který tvoří 12 soudců ze seznamu rozhodců CAS a bude zasedat přímo v Riu.

Ve Třech Studních mají Afriku pod širým nebem

Tři Studně - Podívat se lvici do očí nebo spatřit útočícího nosorožce. Tyto a další jedinečné snímky nabídne výstava fotografií režiséra Jana Svatoše s názvem Archa světel a stínů před Letní minigalerií ve Třech Studních.

Pohonné hmoty na Vysočině zlevnily. Přesto patří k nejdražším v Česku

Vysočina – Čerpací stanice na Vysočině v posledním týdnu mírně zlevnily benzin i naftu, přesto stále patří mezi nejdražší v Česku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.