„Jde o mimořádně podrobné dílo, jehož rukopis jsem již měl možnost vidět. Ačkoliv jde o literaturu faktu, čte se v podstatě jedním dechem, téměř jako beletrie. Nejen pro nás, obyvatele Velkého Meziříčí, pro které jsou události konce války tak citlivé, ale doslova pro každého je to dílo, které by měl mít ve své knihovně," chválí velkomeziříčský starosta Radovan Necid práci autora i jeho spolupracovníků. Kniha bude k dostání v infocentru i e-shopu města.

„Byla pro mě velká výzva a čest knihu pro Velké Meziříčí napsat. Ta událost byla první, ke které jsem se při začátku studia konce války ve žďárském okrese dostal, a ihned mě velice zaujala. Za bezmála desetiletí jsem sehnal desítky výpovědí Čechů i Němců a další materiály, o nichž jsem byl přesvědčený, že by vydaly na samostatnou publikaci. Proto mě potěšil zájem radnice o tuto formu spolupráce, který následoval krátce po vydání knihy Osvobození Žďárska," uvedl Ondřej Červený.

V úterý 5. května se v Meziříčí uskuteční dvě besedy s autorem knihy v kině první pro žáky a studenty základních a středních škol a druhá pro Vlastivědnou a genealogickou společnost a veřejnost. Samotná pietní vzpomínka na oběti posledních válečných dní se uskuteční 7. května na hřbitově. „Stojíme o reprezentativní zastoupení představitelů českého státu a kraje, ovšem kvůli probíhajícím celoevropským oslavám dnes ještě nevíme, jaké hosty se nám podaří získat," dodal starosta Necid.

Takzvaná Velkomeziříčská tragédie se začala odvíjet v neděli 6. května 1945. S meziříčskou německou posádkou bylo vyjednáno příměří a v radnici zasedal nově ustanovený Revoluční okresní národní výbor (RONV).

Masakr u řek

Večer však město obsadily jednotky wehrmachtu a v radnici byli zajati členové národního výboru i další obyvatelé Meziříčí. V pondělí 7. května došlo k vyhlášení stanného práva, dopoledne probíhaly výslechy zajatých vyslechnuto bylo přes sto osob, přičemž jeden člověk zemřel. Odpoledne pak bylo 55 velkomeziříčských obyvatel popraveno na březích řek Oslavy a Balinky a večer se na Náměstí odehrála poprava oběšením ustavovatele RONV Jindřicha Nováčka.

V úterý 8. května byli v hospodyňské škole zastřeleni ještě tři lidé. Při přechodu fronty ve středu 9. května došlo k bombardování města sovětským letectvem, přičemž zahynuli další lidé. S šedesáti oběťmi Velkomeziříčské tragédie se pak počet obětí vyšplhal na stovku.

„Povstání ve městě vypuklo dopoledne 6. května 1945 v euforii ze zpráv z Prahy a dalších míst protektorátu. Zapojily se do něho stovky mužů, z nichž však pouze část z nich disponovala zbraněmi a byla schopná je efektivně použít. Přestože se zpočátku dařilo udržet násilí na uzdě, v průběhu dne došlo mezi německou posádkou a povstalci k několika potyčkám. Nakonec bylo uzavřeno příměří, to však v noci na 7. května vzalo zasvé při příjezdu pořádkových sil z prostoru fronty východně od města," popsal autor připravované publikace Mnoho sirotků a vdov, Ondřej Červený.

„Němci bez boje obsadili radnici, která byla centrálou povstání v centru města. Ve starobylé budově bylo zajato asi sto osob, které byly do rána střeženy ve stísněných prostorách v přízemí a v průběhu následujícího dne vyslechnuty. Každý ze zajatců musel zodpovědět šéfem meziříčské služebny gestapa určené otázky ohledně své účasti v odboji. Němce nejvíce zajímalo, kdo velel, kdo nosil zbraň, kdo byl označený rudou rukávovou páskou a rovněž pátrali, kdo z povstalců se hlásil ke komunistické straně. Při výsleších se Němci nerozpakovali použít proti většině mužů násilí, jeden ze zadržených dokonce týrání nepřežil," vysvětlil Červený.

Zničující nálet

Podle jeho slov vůdce povstání Jindřich Nováček, který se po celou okupaci úspěšně skrýval, byl večer pro výstrahu oběšen na lampě pouličního osvětlení na meziříčském Náměstí. Tři oběti tragédie pak přibyly 8. května krátce před odjezdem posádky z města, kdy byli zastřeleni zajatci odvlečení ze samoty Ovčírna u nedaleké Oslavičky. Další muži padli při přestřelkách v okolí města.

„Ráno 9. května Velkým Meziříčím projely ruské prvosledové jednotky valící se prakticky bez zastávky dále k Jihlavě, krátce poté však souhrou nešťastných okolností došlo ke zničujícímu náletu na již osvobozené město, jemuž padly za oběť další čtyři desítky mužů, žen a dětí. Ani během poválečného vyšetřování se nepodařilo spolehlivě zjistit, kdo dal k popravám šesti desítek mužů rozkaz, viníci z německé armády, gestapa a četnictva svalovali vinu jeden na druhého. Část německých účastníků byla po válce dopadena, odsouzena a ve většině případů popravena," dodal Červený.

Tragický konec války v Meziříčí připomínají památníky obětem v Balinském a Nesměřském údolí a na hřbitově v ulici Karlov.