„Byla to příjemná výzva a současně náhoda. Mou zálibou je astronomie a astronavigace a tohle s geodezií tak trochu souvisí. Jestli výpočty založené na trojúhelnících člověk provádí na nebeské sféře nebo na skále je poměrně jedno. Bohdalecký kopec se svou skálou mě už dlouho svou neudávanou nadmořskou výškou vyloženě provokoval," usmál se Karel Daněk. Podle trigonometrického bodu má kopec Bohdalec nadmořskou výšku 790,59 metru. „Ovšem podle novějšího skenování je to někde kolem 790,3 metru. Těsně pod vrcholem Bohdalce je ale skála a už dlouho se vedou diskuse, jestli kopec i se skálou není vyšší, než osm set metrů," popsal Karel Daněk.

Přestože není povoláním geodet, Karel Daněk výzvu Bohdalce přijal. „Geodezii mám rád, je to pěkné počítání spojené s neméně pěknými zážitky. Proto jsme si také s kolegou vzali všechny potřebné přístroje, teodolit s diagramovým výškoměrem, měřičskou lať, sklonoměr, olovnici a k tomu tužku, papír a kalkulačku a vyrazili jsme kopec se skalním útvarem změřit," popsal Karel Daněk. Nejprve bylo nutné stanovit místo, kde bude měření probíhat. „Zvolili jsme nejvyšší jižní hranu skály. Odrazili jsme se od horizontální roviny trigonometrického bodu a změřili jsme výšku skály. Naším cílem nebylo zaznamenat výšku kopce se skálou na centimetr přesně," řekl Karel Daněk. Přesnost trigonometrických bodů se totiž podle informací z Českého úřadu zeměměřického a katastrálního pohybuje v rámci dvaceti až třiceticentimetrové tolerance. „Výšku Bohdalce jsme měřili už šestkrát, a i když musíme počítat s různými chybami a odchylkami, můžeme se solidní jistotou tvrdit, že Bohdalec překračuje osmisetmetrovou hranici," sdělil Karel Daněk.

Za osmistovky Žďárských vrchů byly dosud považovány pouze Kamenný vrch, Šindelný vrch, Tisůvka, Žákova hora, Devět skal, Lisovská skála, Křovina, Malinská skála, Vysoký kopec, Buchtův kopec, Pasecká skála, Kopeček u Studnic, Pohledecká skála, Křivý javor, Fryšavský kopec a snad i Suchý vrch mezi Křovinou a Malinskou skálou, který má ovšem poměrně malou topografickou prominenci. Nově se k nim připojuje také Bohdalec u Odrance. „Víc už jich asi nebude," podotkl Karel Daněk.

V mapách se nová osmi᠆stovka zatím ještě neobjevila. „Informoval jsem už internetový portál mapy.cz, ale ještě mi nikdo neodpověděl. Obávám se, že ani nemůžeme očekávat nějaký rychlý přepis mapových podkladů, nemám žádné oficiální razítko, nejsem geodet. Ale snad se nám podařilo aspoň vyprovokovat nějakou akci, aby náš postup ověřil profesionál," zadoufal Karel Daněk.

Pro Správu Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy tato informace nemá nijak velký význam. „Z hlediska ochrany přírody osmistovky neevidujeme. Pro nás jsou rozhodující přírodní hodnoty jednotlivých lokalit, ne nadmořská výška. Vezmeme to na vědomí, ale nic to pro nás nemění, režim ochrany zůstává stále stejný," prohlásil šéf Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Václav Hlaváč. Naopak s další osmistovkou už nyní počítají organizátoři tradičního podzimního navigačně-orientačního pochodu či běhu, při němž je hlavním cílem závodníků vystoupat za dvacet čtyři hodin na co nejvíce osmistovkových vrcholů Žďárských vrchů. „Akce se uskuteční 17. září a už nyní víme, že tam další osmistovku zařadíme," řekla spoluorganizátorka akce Marie Rajnošková.