Parcely se uvolnily, protože jejich předchozí vlastník přehodnotil svůj záměr rozšiřovat výrobu. „Zájem o uvolněné parcely byl, a to větší, než jsme předpokládali. Museli jsme odmítnout například tři společnosti, které chtěly v průmyslové zóně postavit fotovoltaické elektrárny, protože ty by další pracovní místa místním lidem nepřinesly,“ informoval bítešský starosta Miroslav Báňa.

Ačkoliv se všude skloňuje slovo krize, Bítešští parcely u dálnice výhodně prodali po sedmi seti korunách za metr čtvereční.

I kdyby chtěli, prodávat už nemohou ve Velkém Meziříčí. Všechna místa v průmyslové zóně poblíž dálnice jsou obsazená. „Máme ještě nějaké pozemky, které jsme směnili s Oslavicí, a tam by stavět dalo, jenže zatím je území nepřístupné. Změna závisí na vybudování poslední části obchvatu města.

Nevíme však, kdy k akci, jejímž investorem je kraj Vysočina, dojde,“ informoval velkomeziříčský starosta František Bradáč. „Pokud se nějaký zájemce o výrobu u nás objeví, spíš jej směřujeme k už zavedeným firmám. Občas se tam v rámci přestavby, rušení nebo omezování výroby objeví nějaká volná hala, která by mohla zájemci o zahájení podnikání posloužit,“ dodal Bradáč.

Metr za čtyři stovky

Velkomeziříčská průmyslová zóna se rozkládá na patnácti hektarech. Jeden metr čtvereční vyšel investory na čtyři stovky, což podle starosty pokrývá investici města do přípravy lokality.

Patnáct volných hektarů „za kolejemi“ a deset „před kolejemi“ mají k dispozici v Bystřici nad Pernštejnem. I když prodávají jenom za 100 korun za metr čtvereční, investoři se do města nehrnou; dálnice je daleko. „Dříve zájemci alespoň jezdili a koukali se, ale za posledního více jak půl roku se neobjevil nikdo,“ potvrdil bystřický místostarosta Josef Vojta.

Na pozemky za žďárskou dopravní společnosti Zdar hodlají Žďárští výhledově umístit další průmyslovou výstavbu. „Průmyslová zóna v Jamské ulici je prakticky plná, i když to tak na první pohled nevypadá. Uskutečňuje se zaměřování a také různé administrativní procesy, takže ještě nic konkrétního není vidět. Volného místa tam už ale zbývá skutečně jenom minimum. Další parcely pro rozvoj průmyslu by mohly vzniknout až v případě vybudování propojky mezi Brněnskou a Jihlavskou ulicí, a to na pozemcích jakoby vzadu za Zdarem,“ přiblížila žďárská místostarostka Dagmar Zvěřinová. „To je ale jenom skutečně výhledové řešení, protože nějaký razantní příliv investorů do města rozhodně neočekáváme,“ dodala.

Volná místa v průmyslové zóně, avšak ještě bez inženýrských sítí, mají v Novém Městě na Moravě. „Když jsme nestihli parcely zasíťovat v době, kdy na to bylo možné získat dotace, nyní s tím nepočítáme. To až v případě, pokud by se objevil nějaký konkrétní zájemce,“ sdělila starostka Nového Města na Moravě Zdeňka Marková.

Jenže toho v současné době Novoměstští nemají a tak zatím nehodlají vkládat peníze do nejistého záměru. Cena za parcely v novoměstské průmyslové zóně není jednotná. „Odvíjí se od toho, kolik investor zajistí pracovních míst. V případě výrobního podniku s desítkami či stovkami zaměstnanců by výsledná cena mohla být třeba sto korun na metr čtvereční. Pokud by však podnikatel chtěl v průmyslové zóně postavit třeba sklady, které zaměstnanost v regionu nepodpoří, cena za metr čtvereční pozemku by samozřejmě byla podstatně vyšší,“ vyjádřila se Marková.