„Tělesné ostatky příslušníků 2. ukrajinského frontu náleží vojákům 40. armády generálporučíka Filipa Fedosjeviče Žmačenka, která své velitelství zřídila 11. května 1945 v Novém Městě na Moravě. Tito muži zemřeli v období od 13. května do 30. června v divizní nemocnici ve Žďáře," uvedl historik Regionálního muzea města Žďár nad Sázavou Pavel Benedikt Elbl. Rudoarmějci pohřbení na žďárském hřbitově zemřeli převážně v souvislosti s likvidací nahromaděné německé munice.

Pomník padlým rudoarmějcům z roku 1947 byl na nový hřbitov přestěhován ve čtrnáctidenním předstihu. Štíhlý obelisk doplňují tři desky se jmény pohřbených vojáků. Náklady na přestěhování pomníku převyšující 50 tisíc korun uhradilo město. Loni byly na pomníku vyměněny dvě desky a ve spolupráci s ruským velvyslanectvím opraveny chyby ve jménech zemřelých. Tyto opravy stály 70 tisíc korun.

Přestěhování hrobu je součástí revitalizace areálu na Zelené hoře, který je památkou UNESCO. Bylo vyjednáno s ruskou stranou, souhlas dalo i ministerstvo obrany. „Dohodli jsme se, že sedmdesáté výročí ukončení druhé světové války je vhodné datum k tomu, aby se ostatky slavnostně uložily na nový hřbitov," řekl starosta Zdeněk Navrátil.

Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře byl zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO v roce 1994. Přemístění hrobů bylo podmínkou pro zapsání památky do seznamu. Pohřebiště u kostela zrušilo městské zastupitelstvo z podnětu památkářů o dva roky později. Od té doby jsou z něj hroby přesouvány a uvolněné místo mezi kostelem a ambity zarůstá travou. „Tyto práce budou pokračovat až do roku 2016," uvedla Adlerová.

Poutní areál převzala loni od Národního památkového ústavu (NPÚ) v církevních restitucích žďárská římskokatolická farnost. Jednání o stěhování válečného hrobu začaly podle Navrátila v době, kdy památku ještě spravoval NPÚ.