Obyvatele obcí u promrzlých řek straší oteplení

Od úterý příštího týdne totiž meteorologové slibují výrazné oteplení – a s ním jde ruku v ruce i hrozba povodní. „Při déletrvajících vysokých mrazech může docházet k nárůstu ledových jevů. K chodu ledů pak dojde nejčastěji při oteplení, kdy se vlivem zvyšujících průtoků ledy rozlámou, dají se do chodu a následně hromadí nad překážkou v toku,“ popsala Veronika Slámová, mluvčí Povodí Moravy.

Tato přírodní hráz z ker je pak často příčinou rozlití vody do širého okolí.

Právě do povodí Moravy patří také řeka Svratka, která při oteplení pravidelně dává zabrat obyvatelům Unčína na Bystřicku. „Řeka je nyní promrzlá v podstatě až na dno, takže se samozřejmě stejně jako v předešlých letech obáváme oteplení a následných záplav,“ vyjádřila se Vlasta Grohová, starostka Unčína.

Hromadění ker

Zatím ještě podle ní nemá smysl se s Povodím Moravy domlouvat na rozbíjení ledu, protože by všechno stihlo v doposud velice silných mrazech znovu zamrznout. „V pondělí tam ale budu telefonovat a dohodneme se na dalším postupu,“ dodala Grohová.

Řeka Svratka však není jedinou vodotečí ve žďárském okrese, na které hromadění ledových ker v nejbližších teplejších dnech hrozí. „Je nutno podotknout, že k ledovým jevům může docházet i na drobných vodních tocích, které jsou nyní po mrazech zcela zamrzlé. Nejčastěji se jedná o místa, kde je na toku nějaká překážka – například pevný jez nebo mostek s pilíři. Právě tam může dojít k hromadění ledů,“ podotkla Slámová.

Zaměstnanci Povodí Moravy mají nejrizikovější místa vytipovaná. Kromě zmiňované vesnice Unčín na Bystřicku na řece Svratce k nim patří například také Jimramov na Novoměstsku, který leží na téže řece.

Zamrzlé až na dno

Řeka Svratka je v současné době zamrzlá z osmdesáti až sta procent, přičemž tloušťka ledu činí kolem pětadvaceti centimetrů.Bobrůvka stejně jako řeka Oslava potom mají zámraz devadesátiprocentní a jejich led je silný do přibližně dvaceti centimetrů.

Aby bylo riziko povodní při tání co nejnižší, přistupují vodohospodáři k preventivním opatřením. Je sledován vývoj ledových jevů a pracovníci provádí kolem toků pravidelné obchůzky.

„Další důležitou činností je zabezpečení provozuschopnosti vodních děl v zimním období. V případech, kdy může docházet vlivem ledu k ohrožení zástavby, Povodí Moravy nasazuje operativně mechanizaci k odstranění ledů nebo se provádí jiná opatření – například nařezávání ledů. Samozřejmě spolupracujeme i s povodňovými orgány, úřady, hasiči nebo vytváříme pravidelné zprávy o situaci,“ popsala postupy Veronika Slámová.

Nebezpečí spojená s hromaděním ledu evidují také Lesy České republiky (LČR), které v celé republice spravují více než 39 tisíc kilometrů drobných vodních toků.

V okrese Žďár nad Sázavou žádné zátarasy z ledu vedoucí k vylití vodotečí v posledních třech letech evidovány nejsou, ale například na sousedním Havlíčkobrodsku již toto riziko zaznamenáno bylo.

„Na Olešenském potoce se v Ledči nad Sázavou, v místech, kde se potok vlévá do řeky Sázavy, vytvořila velká ledová krusta a hrozilo zaplavení komunikace a porušení inženýrských sítí,“ informoval o situaci Zbyněk Boublík, mluvčí LČR.

Průchodnost koryt vodních toků je proto zaměstnanci LČR průběžně monitorována a v lokalitách, kde se podobné situace vyskytují, je neprodleně zajištěno s pomocí těžké techniky obnovení průchodnosti koryt.