„Stavebník má povinnost si to zjistit,“ říká Jana Maříková-Kubková z Archeologického ústavu.
Podnětem k drtivé většině dnešních vykopávek je přitom právě plánovaná výstavba. „Jde o takzvané záchranné výzkumy. Ze zákona jsme povinni ohroženou archeologickou památku odkrýt a zdokumentovat dřív, než začne stavba,“ vysvětluje archeoložka.
Pokud byste na významném nalezišti začali stavět bez ohlášení, mohou být sankce poměrně vysoké. Narušení archeologického naleziště totiž zákon posuzuje jako poškození cizí věci – všechny archeologické nálezy totiž patří státu.
Za stavbu na archeologickém nalezišti tak může hrozit nejen pokuta až půl milionu korun, ale dokonce i vazba.
„To se stalo například v případě opakovaného narušení valu na hradišti Libice, které je národní kulturní památkou,“ popisuje jeden z případů Maříková-Kubková.
V případě obzvlášť významného archeologického nálezu může ministerstvo kultury ze zákona dokonce pozemky vyvlastnit nebo zakázat výstavbu. „To je ale naprosto krajní případ, a nevím o tom, že by tento komplikovaný proces někdo v posledních letech podstupoval,“ říká Maříková-Kubková.
Podle archeologů jsou naopak časté případy, kdy je archeologický nález zahrnut do nové výstavby.
------------------------
Bagrista našel pozlacenou jídelní soupravu
Jídelní soupravu z roku 1892 našel před dvěma roky při bourání domu bagrista ve Žďáře. Nejznámější nález posledních let na Žďársku můžete vidět ve žďárském Regionálním muzeu na Tvrzi. (kliknutím zvětšíte) |
Asi nejznámějším archeologickým nálezem posledních let na Žďársku se stal ten ze srpna roku 2006. Bagrista Jan Mikulecký objevil při zemních výkopových pracích v Žižkově ulici ve Žďáře nad Sázavou poklad čítající deset vidliček, deset nožů a jedenáct lžic z pozlaceného mincovního stříbra. |
Jana Ševčíková