„Těch případů evidujeme už desítky. V posledních letech jde o velmi rozšířený problém," potvrdil vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Václav Hlaváč.

O nelegální zalesňování se většinou snaží majitelé pozemků na obtížně přístupných lokalitách nebo neúrodných místech. „Jde převážně o meze, strmé stráně, podmáčené louky, nivy potoků, původní kamenice nebo lesní enklávy, kam se těžko dostane mechanizace," sdělil Václav Hlaváč.

„Jedná se například vlhké pcháčové louky s ohroženou orchidejí prstnatcem májovým, se vzácným suchopýrkem alpským. Taktéž mizí prostor pro obojživelníky a plazy, kteří takovéto louky využívají ve většině roku, jako je ještěrka živorodá nebo vzácná užovka hladká. Mizí tak i plochy pro motýly, například pro evropsky chráněného modráska bahenního, žijící na loukách s krvavcem totenem lidově nazývaným kominíček. A takových příkladů je mnohem více," doplnila Jana Kristianová ze Správy Chráněné oblasti Žďárské vrchy.

Ochranáři se hodlají tomuto problému věnovat velmi intenzivně. „Ohrožena je spousta zajímavých a cenných lokalit. Pokud chtějí majitelé svůj pozemek zalesnit, musí žádat nejen nás, tedy Správu Chráněné krajinné oblasti, ale také orgán ochrany zemědělského půdního fondu. Souhlas dáváme jen v tom případě, že nedojde k žádnému poškození přírody," vyjádřil se Václav Hlaváč.

Majitelé nelegálně zalesněných pozemků se často brání tvrzením, že nový porost sami nevysázeli. „Tvrdí, že jde o náletové dřeviny a žádají převedení zemědělské půdy na lesní pozemek," popsal běžnou praxi vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

I o tyto případy se ochranáři zajímají. Sankce za nelegální zalesňování nejsou právě malé. „Je to různé případ od případu. Pokud jde ale o využívání pozemku v rozporu se zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu, na němž jsou chráněné rostlinné nebo živočišné druhy, pak hrozí i statisícová pokuta," prohlásil Václav Hlaváč.

Jakkoliv se podmáčené a těžko obhospodařovatelné lokality mohou zdát majitelům pozemků nevýnosné a neperspektivní, ochranáři jsou naopak hodnoceny velmi vysoko.

„Tato místa představují v krajině Žďárských vrchů a nejen tam obvykle poslední cenné prvky s vysokou biodiverzitou. Často jsou i biotopem chráněných a ohrožených druhů. Jde ve velké míře o poslední zbytky divoké přírody," vysvětlil šéf Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Zalesňováním podmáčených luk biotop v krátké době nenávratně zaniká. „Dál se také zjednodušuje struktura krajiny, kde pak dominují celky polí a smrkových hospodářských lesů," připomenul další negativní dopad nelegálního zalesňování na krajinu Václav Hlaváč s tím, že kromě sankcí, uvažují ochranáři také o možnosti větší osvěty a prevence.