„Každým rokem se snažíme pozměnit podobu tradiční vánoční výstavy. Tentokrát jsme rozvinuli témata z doby pravěku, starověku a středověku. Pokusili jsme se zachytit zvyklosti různých etnik, která žila na našem území Keltů, Germánů i Slovanů," prozradil historik Miloslav Lopaur.

Návštěvníci se na výstavě mohou mimo jiné podívat i na keltský stromeček, který je zdobený výhradně přírodními materiály.

„Používaly se různé sušené květy, doporučoval se například heřmánek. A nesměla chybět cesmína ani zelené dubové listy to symbolizovalo boj mezi starým rokem cesmínou a novým dubovým králem, tedy nadcházejícím rokem. Měly na něm být zavěšeny také ořechy, jablka a další," vysvětlil Miloslav Lopaur.

Starší období mělo v době nynějších vánočních svátků své zvláštní kouzlo. „Slavil se například takzvaný svátek bláznů, kdy lidé dělali všechno naruby. Nevíme úplně přesně, kdy se slavil, mohlo to být odpoledne před Štědrým večerem nebo také na Štěpána. Dodnes se dochovalo přísloví na Štěpána není pána, což mohlo být se svátkem bláznů spojené," informoval Miloslav Lopaur. „Ale mohlo to být také na Mláďátka nebo na Nový rok," dodal Miloslav Lopaur.

Výstava ale nezapomíná ani na Vánoce 18. a 19. století s jejich vánočním čarováním a hádáním budoucnosti. „Mnohé zvyky byly přebrány už od starých Keltů, což málokdo ví. Například hádání z jablíček," podotkl Miloslav Lopaur.

Vánočně vyzdobeny jsou i expozice v Moučkově domě. „V prvorepublikovém obchodě najdou návštěvníci dárky, které se tehdy prodávaly, třeba cínové vojáčky. A Vánoce pokračují i v další místnosti, kde jsou například vystaveny vánoční knihy," sdělil muzejník Stanislav Mikule.