I přes ekonomickou krizi a propad trhu s realitami po nich roste poptávka. Jak se na stále ještě novinku v oblasti architektury dívají potencionální majitelé na Žďársku? Na dotazy Deníku odpovídala realitní makléřka Valerie Mejzlíková.

Musíme asi začít od začátku. Co se pod termínem nízkoenergetické bydlení vůbec skrývá?
Jak již název sám napovídá, jedná se o bydlení – byty či rodinné domy s nízkou spotřebou energie na vytápění.

Existují dva typy těchto staveb: aktivní a pasivní. Co si pod tím máme představit?
Pod pojmem pasivní domy rozumíme stavby, které využívají energii ze slunce, obyvatel a elektrických spotřebičů v domácnosti, což vystačí pro vytápění téměř po celý rok. Tyto domy bývají orientovány svými velkými okny na jih a čerstvý vzduch je přiváděn do obytného prostoru pomocí automatického větracího systému s rekuperačním výměníkem. A jelikož přiváděný vzduch prochází filtry, razantně se tím sníží množství prachu a pylů v domácnosti. Zároveň se díky automatickému větrání snižuje i vznik plísní. Mezi aktivní systémy pak patří všem jistě známé sluneční kolektory či tepelná čerpadla v zemi. Voda se ohřívá ze slunce či země.

Většina lidí si pod pojmem nízkoenergetické bydlení představí klasický dřevodomek…
Ano, dřevostavby bývají nízkoenergetické, ale nemusí to být jen dřevostavby. Staví se i z cihelných bloků, ytongu. U těchto staveb je důležité kvalitní zateplení a okna.

Mají lidé vůči těmto architektonickým trendům stále ještě předsudky?
Ano. Lidé mají předsudky, především pak vůči dřevostavbám. Obavy vycházejí ze zkušeností. Domy ze dřeva, které u nás vznikaly před lety, nebyly příliš dokonalé. V naší republice však již nyní existuje několik podnikatelských subjektů, které staví své domy na vysoké úrovni. Chce to čas.

V jaké věkové kategorii se pohybují tedy potencionální kupci, respektive zájemci o tento moderní druh bydlení?
To nelze jednoznačně specifikovat. Na jedné straně jsou to mladí lidé, tak kolem pětadvaceti let, bez dětí i s dětmi, na straně druhé se ovšem setkávám také i s klienty, jimž je pětačtyřicet.

Jaký zájem o nízkoenergetické bydlení jste v poslední době zaznamenala u obyvatel okresu Žďár nad Sázavou?
Řekla bych, že zájem je. I několik mých přátel žije v rodinných domech – v dřevostavbách a pasivních bytových domech a jsou velice spokojeni. Nejdůležitější v této oblasti jsou podle mého reference. Vždy, když do mé kanceláře přijde klient, který chce koupit byt, ptám se, zda nízkoenergetickou novostavbu či starší výstavbu. U novostavby sice zaplatí vyšší částku, ale náklady na bydlení jsou opravdu poloviční než u starší výstavby, kde ještě navíc mnohdy veškeré klientovy finance spolkne rekonstrukce.

Ve kterých městech či obcích v okrese se můžeme s nízkoenergetickými domy konkrétně setkat? Určitě jich už pár stojí. Nebo se pletu?
Samozřejmě, že jsou v okrese. Například v Polničce, Křižánkách, v plánu je dřevostavba v Bohdalově, Sluneční vrch v Hamrech nad Sázavou. Ostatně, i některé z rodinných i bytových domů ve Žďáře jsou nízkoenergetické. Například na Klafaru. Jedná se o byty 3+1, a obyvatelé v nich oproti běžným stejně velkým bytům zaplatí o dva tisíce korun méně na nájemném, v němž je už zahrnuta i spotřeba vody a elektrické energie.

Na Klafaru? To jsem si tedy vůbec nevšimla. A propos, lze vůbec rozeznat na první pohled nízkoenergetický dům od toto „klasického“?
Když se takový dům staví, tak to poznáte. Avšak v okamžiku, kdy má hotovou fasádu, tak se již zvenčí od těch běžných domů neliší. Tedy když opomenu některé prvky nízkoenergetického bydlení, jako jsou třeba sluneční kolektory či jiné panely na střechách domů.

Přejděte k financím. Největším faktorem při koupi domu či bytu jako takového bývá nepochybně cena nemovitosti samé. Jaké jsou tedy pořizovací náklady nízkoenergetického bydlení v porovnání s vybudováním zcela běžného klasického domu?
Pořizovací hodnota nemusí být vždy vyšší než u klasického domu. Navíc stavební firmy vám dle dohody postaví hrubou stavbu tak, že dům vypadá zvenčí hotov a klient si jeho interiér a veškeré rozvody může dokončit sám. Zde se nějaké finance ušetřit také dají. Základem je ale dobrý architektonický projekt a pak už záleží na klientovi, zda si mimo jiné v chladných měsících bude bydlení vytápět otopnou soustavou připojenou na elektrokotel či plynový kotel, nebo si zakoupí tepelné čerpadlo. Otopná soustava napojená na tepelné čerpadlo většinou vychází cirka o 200 až 400 tisíc korun dráž. Provozní náklady jsou pak ale zase minimální.

Kromě úspory energie, má nízkoenergetické bydlení i jiné výhody?
Ano, již zmíněnou menší prašnost v bytě samotném nebo rychlou výstavbu. Některé firmy jsou totiž schopny vám předat klíče od domu zhruba dva až čtyři měsíce od zahájení stavby. Samozřejmě s ohledem na náročnost projektu.

A jaká pozitiva přináší bydlení v takovémto domě či bytě z hlediska ekologie?
Nízkoenergetické domy významným zkrácením topné sezony a snížením spotřeby energie přispívají ke zvýšení energetické bezpečnosti země. Například domy v energetické třídě A svým provozem jen minimálně zatěžují životní prostředí.

Je nízkoenergetické stavění finančně podporováno státem?
Domy v pasivním standardu podporovány samozřejmě jsou. Máme tu jistě všem známou „Zelenou úsporám“. Program je zaměřen na podporu instalací pro vytápění s využitím obnovitelných zdrojů energie, ale také investic do energetických úspor při rekonstrukcích a novostavbách.

Energetické domy: móda nebo nutnost?
Myslím, že nutnost. Je třeba myslet na životní prostředí, své zdraví a finance.

Rozhodla jsem se tedy pro výstavbu nízkoenergetického domu. Jaké mám možnosti financování?
Pokud nemáte hotovost, můžete se se stavební firmou či realitním makléřem dohodnout na financování formou hypotéky. Samotná banka vám sdělí, jaké náležitosti musíte k vyřízení poskytnout. Též pro stavební firmu je samozřejmostí vám nabídnout spolupráci na vyřízení potřebných záležitostí. Pokud máte nějaké své stávající bydlení, můžete zčásti svoji novou nemovitost zafinancovat jeho prodejem a zbývající část doplatit z hypotéky či stavebního spoření.

Troufla byste si odhadnout vývoj na poli energeticky úsporných budov v České republice v nejbližších letech?
Každý rok se u nás objevují nové systémy pro úsporu financí. Kvalita výstavby roste. Selektují se nejen firmy s výstavbou na vysoké úrovni, ale i podniky zabývající se nízkou cenou výstavby než samotnými vlastnostmi nízkoenergetického bydlení. Jsem si jista, že energeticky úsporné budovy mají, a obzvláště budou mít zelenou i v budoucnosti.