VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Modelář kostelů ze Žďáru: Jednoduchou vystřihovánku si slepí více lidí

Žďár nad Sázavou - Sakrální stavby jsou vzácným a trvalým dědictvím po našich předcích. Jakkoliv se navzájem podobají, každá z nich je naprosto jiná.

21.8.2015
SDÍLEJ:

Časově náročného koníčka má Pavel Štyl ze Žďáru nad Sázavou.Foto: Archiv Pavla Štyla

Právě kapličky a kostelíky zaujaly Pavla Štyla ze Žďáru nad Sázavou natolik, že se pustil do vytváření jejich modelů. A možnost udělat si vlastní model své oblíbené kapličky či kostelíku nabízí také ostatním.

„Všechny moje papírové vystřihovánky jsou volně dostupné na webové adrese http://papir.pavelstyl.cz, kde si je kdokoliv může stáhnout. Vytisknout a slepit si je už ale musí každý sám. Součástí vystřihovánek je samozřejmě i návod a pár fotografií samotné stavby, takže by to kterýkoliv fanda do papírových modelů měl být schopen dokončit bez větších problémů," tvrdí modelář.

Kdy jste začal s modelováním?

Vyrostl jsem na „ábíčku", tedy časopisu ABC. První slepené modely pocházely z něj. Co se navrhování vystřihovánek týče, tomu se věnuji necelé tři roky. Chtěl jsem si zkusit udělat nějakou stavbu ze svého blízkého okolí. Postupem času jsem zjišťoval, jak moc se lidem modely těch jejich kapliček líbí. Tak jsem u toho zůstal. Dělám převážně stavby z našeho regionu, nicméně nebráním se ani předlohám ze vzdálenějších míst. Dokonce mám jednu vystřihovánku kostela z obce Podčetrtek (Slovinsko), kde jsme trávili rodinnou dovolenou. Poslední den jsem nafotil kostel ze všech stran, odhadl rozměry a po návratu domů vystřihovánku vytvořil.

Jak vypadal váš první výrobek?

Moje první vystřihovánka byla kaple Panny Marie Bolestné ve Vatíně. K Vatínu mám blízký vztah. V dětství jsem tam trávil spoustu času, a tak volba logicky padla právě na něj. S navrhováním vystřihovánek jsem v té době neměl žádné zkušenosti, tak to samozřejmě nedopadlo nijak slavně. Po roce jsem tuto předlohu zpracoval ještě jednou. Rozdíl v těch dvou verzích je patrný na první pohled.

Schoval jste si svůj první výrobek?

Neschoval. Všechny svoje slepené modely rozdávám. Jednak abych nemusel řešit problém s místem, ale hlavně abych udělal radost také někomu dalšímu.

Začal jste hned se sakrálními stavbami, nebo jste zkoušel něco jiného, například letadélka?

Až na jednu výjimku jsou všechny moje vystřihovánky modely kapliček a kostelíků. Záměrně říkám kostelíků, protože pro svoji tvorbu si vybírám spíše menší a drobnější stavby. Těch důvodů, proč tomu tak je, je hned několik. Já to celé mám jako koníčka a nemohu a ani nechci konkurovat profesionálům. A právě u těchto malých staveb je velká pravděpodobnost, že se do toho profesionálové nepustí. Dalším důvodem je skutečnost, že vytvořit vystřihovánku malé stavby dá méně práce, a tudíž jich stihnu udělat více. Navíc si myslím, že jednoduchou dvoustránkovou vystřihovánku si slepí více lidí než třeba do detailu propracovaný kostel na deseti stranách.

Proč jste se rozhodl právě pro modely kapliček a kostelů?

Já vlastně ani nevím. Asi to souvisí s mým dalším koníčkem, a to je courání na kole Vysočinou. Při svých projížďkách zajíždím i do zapadlejších obcí a kochám se jak krásnou krajinou, tak vesničkami. No a v každé vesnici se najde nějaká kaplička, zvonička či kostelík. Kolo tak využívám i k vytipování staveb, které by stály za vytvoření vystřihovánek. Někdy se stane, že mě kontaktuje přímo i starosta obce s přáním udělat vystřihovánku jejich kapličky. Nevzpomínám si, že bych někdy odmítl. Je to pro mě obrovské zadostiučinění a moc mě to nabíjí energií do další činnosti. A pokud si někdo něco mého slepí a pošle mi fotku hotové stavby, tak to je ta největší odměna, co si jako autor mohu přát.

Jak dlouho trvá výroba modelu kapličky od prvotního nafocení až po finální podobu?

Mám rád, když práce jde od ruky. Jakmile se pro něco rozhodnu, tak tomu věnuji veškerý volný čas. Práce na vystřihovánce začíná v terénu. Přijedu na místo, vše si nafotím a co nejlépe přeměřím. Pak vytvořím počítačový 3D model. Už v této fázi je potřeba přemýšlet nad tím, jak se model bude lepit. Poté následuje tvorba rozvinů. To je docela zásadní krok, protože tady se určuje, zda model bude vůbec „slepitelný" a s jakým úsilím.

Co si má laik představit pod pojmem rozvin?

Rozvinutí je vlastně převod nebo, chcete-li, rozbalení prostorového modelu na list papíru. Při lepení se potom dělá opačný postup, z jednotlivých plochých dílů se ohýbáním a slepováním vytváří prostorový model.

A jaký je další postup?

Dále je třeba udělat textury. Aby stěny nebyly jednolitě žluté, ale aby vypadaly jako omítka. Dodělat různé čmouhy a praskliny tak, aby kamenný sokl opravdu vypadal jako kamenný a podobně. Dalším krokem je kontrolní lepení modelu, při kterém odstraňuji chyby a vystřihovánku vylepšuji. Nakonec musím hotový model nafotit, očíslovat jednotlivé díly a dodělat návod, umístit na web… Obvykle také potom napíši na obec, že jsem vytvořil vystřihovánku jejich kapličky, a nabídnu jim možnost vystavení na obecním webu. Tvorba jednoduché dvoustránkové vystřihovánky mi vezme dva až tři týdny, velký kostel i dva měsíce.

Jak jsou modely velké?

Říká se, že co je malé, to je milé. Tím se řídím při stanovení měřítka modelu. Kapličky obvykle dělám v měřítku 1:100, větší kostely 1:200. Ani ta moje největší stavba neměla půdorys větší než A5. Opět to souvisí s tím, že větší modely znamenají více stran dílů, takže tisk je dražší, větší model vyžaduje větší místo v poličce. Občas mi někdo napíše, že si vystřihovánku vytiskl na větší formát, protože hotový model chce vystavit v místní knihovně a ten mnou navržený je pro tento účel moc malý. Já se tomu nebráním. Naopak mě moc těší, že model bude někde vystaven a že bude dělat lidem radost.

Co je na výrobě modelů nejsložitější?

To je těžká otázka. Nejvíce mi asi dá zabrat práce v terénu. Všechno si poctivě a správně přeměřit je někdy nadlidský výkon. Navíc se ne všude dostanu. Kaplička může stát někde ve svahu, někdy je doslova nalepená na jinou budovu, takže se mohu pouze domnívat, jak zezadu vypadá. Další oříšek je rozhodnutí, který detail lze ještě slepit a který zanedbám. Už při oměřování stavby je třeba přemýšlet nad měřítkem modelu a tím se při měření a zjednodušování řídit. Preferuji spíše jednodušší verze vystřihovánek, protože budu raději, když si deset lidí slepí jednodušší variantu než jeden propracovanou.

Který model vás nejvíce potrápil a který byl nejjednodušší?

Nejvíc práce mi dávají velké kostely. Když mám uvést jeden, tak Santiniho kostel svatého Petra a Pavla v Horní Bobrové. Jak jsem již zmínil, modelaření mám jako koníčka, takže na nějakou hodinu nehledím. K těm jednodušším určitě patřila zvonička Panny Marie v Laštovičkách, která vznikla během dvou večerů.

Určitě máte i svůj tajný modelářský sen, prozradíte ho?

Každopádně bych se chtěl modelaření věnovat i nadále a vymýšlet modely, které budou dělat radost co největšímu množství lidí. Mám ve svém okolí vytipovanou docela dlouhou řadu předloh, které bych chtěl zpracovat. Mezi nimi na čelním místě je hrobka Lobkoviců v Netíně. Tato naprosto úžasná stavba mě dostala na první dojem. Zatím si na ni netroufám, ale ten čas určitě přijde.

A co nejslavnější Santiniho dílo, kostel svatého Jana Nepomuckého, neláká vás?

Ani ne. Jak jsem už zmínil, mám raději menší a drobnější stavby. Santiniho kostel na Zelené hoře již zpracovali profesionálové z Betexy, se kterými se nemohu a ani nechci rovnat. Několik modelářů mě požádalo, zda bych se nepokusil udělat vystřihovánku jiné žďárské Santiniho stavby, a to dolního hřbitova u Tokozu. Možná že přes zimu se do toho pustím.

Co na váš koníček říká rodina?

Bez tolerance rodiny bych to dělat nemohl. Postupně se snažím do procesu zapojovat i děti, hlavně při práci v terénu. Když už nic jiného, tak mi pomáhají s oměřováním a nafocením předloh. Navíc se podívají do různých koutů naší krásné Vysočiny, kam bychom se třeba jinak nevypravili.

Máte ještě nějaké další koníčky? Nebo možná trochu jinak máte na nějaké další zájmy vůbec ještě čas?

Tvorba vystřihovánek je koníček pro špatné počasí. Celoročně se věnuji sportu, hlavně cykloturistice, běžkám a nově i běhání. Jsem též velký fanda stavebnice Merkur, ze které dětem stavím rádiem řízené modely. Snažím se také věnovat rodin, a tímto bych chtěl poděkovat své ženě za její podporu a toleranci, bez které bych se svým koníčkům věnovat nemohl.

Autor: Redakce

21.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zápas 3. kola MOL Cup Jihlava – Sokolov.
3

Pohárová povinnost splněna: Jihlava jde dál přes druholigový Sokolov

Zelená hora.

Zapomenutého návštěvníka zamkli na Zelené hoře, volal strážníky

Kraj opět vypisuje dotace na kotle. Bez nutnosti zateplování

Vysočina – Kdo topí v kotlech na pevná paliva a bude chtít změnu, toho se týká druhá vlna kotlíkových dotací. Kraj Vysočina získal na tuto vlnu asi 230 milionů korun. Žádosti začne přijímat 20. října a předpokládá, že uspokojí více než dva tisíce dalších žadatelů.

Řidička kličkovala po silnici, nadýchala skoro dvě promile

Rousměrov – Osobní auto kličkující po cestě zaujalo policisty, co v neděli navečer hlídkovali u Rousměrova.

Od ledna budou ve Žďáře platit za psy i lidé „bydlící“ na úřadě

Žďár nad Sázavou – Od ledna začnou ve Žďáře poplatek za své psy platit i lidé, kteří jsou k trvalému pobytu přihlášení na adrese ohlašovny městského úřadu. Dosud byli od tohoto poplatku osvobozeni.

Žena volala policii na opilého známého

Žďársko – Kvůli tomu, že se choval hrubě ke své blízké známé, vyjížděli policisté v neděli večer do obce nedaleko Bystřice nad Pernštejnem. Čtyřiačtyřicetiletý muž byl „pod parou“ a nakonec střízlivěl na jihlavské záchytce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení