VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ministr podpořil geneticky upravené brambory

Radešínská Svratka – Na 150 hektarech letos zemědělci ve žďárském okrese pěstovali geneticky modifikované brambory odrůdy Amflora.

26.11.2010
SDÍLEJ:

Jaroslav MichalFoto:

Jedním z pěstitelů je společnost Proagro z Radešínské Svratky, která se při tom spojila se zemědělci z Velké Losenice a Nového Města na Moravě. Firma Proagro předtím tři roky brambory pěstovala pokusně na deseti hektarech a dodávala je ke zpracování do zahraničí.

„Tyto brambory se zpracovávají výhradně na průmyslový škrob. Jejich genetická modifikace spočívá v tom, že mají vyšší podíl amylopektinové škrobové moučky a jsou tedy vhodnější pro výrobu průmyslového škrobu,“ vysvětlil prokurista firmy Proagro Jaroslav Michal.

Škrob, který se používá například při výrobě papíru, lepidel či stavebních směsí, disponuje lepšími vlastnostmi. Množství amylopektinu rozpustného ve vodě je totiž v běžných konzumních hlízách 80 procent, dvacet tvoří amylóza, která je pro výrobu škrobu pro průmyslové použití nechtěná. V geneticky upravených bramborách je amylopektinu 92 procent.

Modifikované hlízy se ve žďárském okrese pěstují jako jediné v EU a zpracovávají se ve škrobárně v Hodíškově, kterou pěstitelské subjekty vlastní.
Produkci brambor Amflora schválil i ministr zemědělství při včerejší návštěvě škrobárny.

„Geneticky modifikované plodiny mají budoucnost a díky nim i nejeden zemědělský podnik, který by byl jinak odsouzen k zániku. Pokud se prokáže avizovaná přednost při zpracovávání upravených brambor v praxi, dojde v Hodíškově k plnému obnovení provozu škrobárny, jejíž činnost byla zastavena z důvodů nerentabilní produkce klasického škrobu,“ uvedl ministr zemědělství Ivan Fuksa.

V řadě zemí EU je postoj ke geneticky upravovaným plodinám kontroverzní, Česko však patří k liberálním státům, jež chtějí napomáhat jejich využívání farmáři.„Lepší ekonomika pěstování geneticky modifikovaných plodin vede v důsledku k nižším cenám potravin,“ je přesvědčen ministr. „Jako zásadní vidím také podporu aplikovanému výzkumu těchto plodin v Česku,“ dodal Fuksa.

---------------

Michal: Hledali jsme uplatněnípro novou technologii škrobárny

Radešínská Svratka – Jedním ze tří zemědělských podniků, které v letošním roce v Česku pěstovaly geneticky modifikované brambory Amflora, je Proagro Radešínská Svratka. Právě tam plodinu, ve které je zásahem do její dědičné informace poměr složení škrobu upraven tak, aby více vyhovoval průmyslovému využití, podle sdělení prokuristy společnosti Jaroslava Michala pěstovali zkušebně už předchozí tři roky.

K čemu se škrob s geneticky zvýšeným poměrem amylopektinu používá?
Například pro výrobu lepidel, papíru, mazacích směsí a dalších podobných produktů.

Předchozí tři roky jste odrůdu Amflora pěstovali pouze pokusně. Kolik jste letos, když už byla v České republice povolena, osadili hektarů?
V Česku bylo celkem osázeno 150 hektarů, na kterých se brambory rovným dílem pěstovaly u nás, v Novém Městě na Moravě a ve Velké Losenici. Co se týče pokusného pěstování v předchozích třech letech, to se provádělo pouze u nás, každým rokem na deseti hektarech.

Jak jste se vůbec k pěstování geneticky upravených brambor dostali?
Všechny tři zainteresovaní pěstitelé jakožto majitelé škrobárny v Hodíškově, což je zároveň jediný podnik, kde se upravené brambory zpracovávají, v roce 2005 investovaly do nového technologického zařízení. Hledali jsme další možnosti využití, které nám poskytla nabídka, od které si do budoucna slibujeme větší efektivitu než při pěstování běžných brambor.

Geneticky modifikované brambory ale musejí být podle nařízení separovány od ostatních odrůd brambor, jež jsou určeny pro výrobu potravin a krmiv…
Jsme povinni zajistit separaci geneticky upravených brambor od ostatních odrůd, a to jak během pěstování a sklizně, tak i při jejich skladování, dopravě a zpracování. Stejně tak několik let nesmí přijít běžné brambory na pole, kde se pěstovala Amflora, aby nemohlo dojít k nežádoucímu smísení. Jedná se o uzavřený systém, protože celá úroda brambor se nyní zpracovává jen ve škrobárně v Hodíškově.

Letos jste geneticky upravené hlízy zasadili na 50 hektarech polí, kolik plánujete v příštím roce?
Zřejmě zhruba stejně jako letos, záleží na objemu sadby, která se množí ve Švédsku.

Autor: Lenka Mašová

Místo události:
26.11.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jiří Fröhlich
DOTYK.CZ

Prima vyhodila vedoucího vydání Diváckých zpráv neprávem, rozhodl soud

Ilustrační foto.

V Cejli třídí odpad celá vesnice

Stromy kolem přehrady Staviště hrozí pádem, do lesů je zakázáno vstupovat

Žďár nad Sázavou – Zákaz vstupu do lesů v okolí žďárské přehrady Staviště, které byly poškozeny v důsledku bouřky ze čtvrtka na pátek, vyhlásila žďárská radnice.

Žena nalezla v rybníku munici

Dolní Heřmanice – Předmět připomínající munici vystrašil ženu v Dolních Heřmanicích na Velkomeziříčsku. Věc nalezla v rybníku v pátek 23. června kolem půl šesté odpoledne a ihned nález ohlásila na linku 158.

Studenti vyráběli popcorn pomocí paraboly a slunečních paprsků

Žďár nad Sázavou – Je libo popcorn, párek nebo posekat trávník? Studenti Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy Žďár nad Sázavou to v pondělí svedli pomocí slunečních paprsků.

Za borůvkami nemusíte do lesa, můžete je mít i na balkóně

Jejich plody jsou větší než jejich příbuzných odrůd z lesa, na keřích rostou v celých trsech, takže úroda je mnohem snazší a rychlejší, a jejich chuť si s těmi lesními v ničem nezadá. Řeč je o kanadských borůvkách, které si v pohodlí můžete vypěstovat na zahradě nebo i doma na balkoně a jejich sladké bobule budete mít na dosah ruky.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies