VYBERTE SI REGION

Ministr podpořil geneticky upravené brambory

Radešínská Svratka – Na 150 hektarech letos zemědělci ve žďárském okrese pěstovali geneticky modifikované brambory odrůdy Amflora.

26.11.2010
SDÍLEJ:

Jaroslav MichalFoto:

Jedním z pěstitelů je společnost Proagro z Radešínské Svratky, která se při tom spojila se zemědělci z Velké Losenice a Nového Města na Moravě. Firma Proagro předtím tři roky brambory pěstovala pokusně na deseti hektarech a dodávala je ke zpracování do zahraničí.

„Tyto brambory se zpracovávají výhradně na průmyslový škrob. Jejich genetická modifikace spočívá v tom, že mají vyšší podíl amylopektinové škrobové moučky a jsou tedy vhodnější pro výrobu průmyslového škrobu,“ vysvětlil prokurista firmy Proagro Jaroslav Michal.

Škrob, který se používá například při výrobě papíru, lepidel či stavebních směsí, disponuje lepšími vlastnostmi. Množství amylopektinu rozpustného ve vodě je totiž v běžných konzumních hlízách 80 procent, dvacet tvoří amylóza, která je pro výrobu škrobu pro průmyslové použití nechtěná. V geneticky upravených bramborách je amylopektinu 92 procent.

Modifikované hlízy se ve žďárském okrese pěstují jako jediné v EU a zpracovávají se ve škrobárně v Hodíškově, kterou pěstitelské subjekty vlastní.
Produkci brambor Amflora schválil i ministr zemědělství při včerejší návštěvě škrobárny.

„Geneticky modifikované plodiny mají budoucnost a díky nim i nejeden zemědělský podnik, který by byl jinak odsouzen k zániku. Pokud se prokáže avizovaná přednost při zpracovávání upravených brambor v praxi, dojde v Hodíškově k plnému obnovení provozu škrobárny, jejíž činnost byla zastavena z důvodů nerentabilní produkce klasického škrobu,“ uvedl ministr zemědělství Ivan Fuksa.

V řadě zemí EU je postoj ke geneticky upravovaným plodinám kontroverzní, Česko však patří k liberálním státům, jež chtějí napomáhat jejich využívání farmáři.„Lepší ekonomika pěstování geneticky modifikovaných plodin vede v důsledku k nižším cenám potravin,“ je přesvědčen ministr. „Jako zásadní vidím také podporu aplikovanému výzkumu těchto plodin v Česku,“ dodal Fuksa.

---------------

Michal: Hledali jsme uplatněnípro novou technologii škrobárny

Radešínská Svratka – Jedním ze tří zemědělských podniků, které v letošním roce v Česku pěstovaly geneticky modifikované brambory Amflora, je Proagro Radešínská Svratka. Právě tam plodinu, ve které je zásahem do její dědičné informace poměr složení škrobu upraven tak, aby více vyhovoval průmyslovému využití, podle sdělení prokuristy společnosti Jaroslava Michala pěstovali zkušebně už předchozí tři roky.

K čemu se škrob s geneticky zvýšeným poměrem amylopektinu používá?
Například pro výrobu lepidel, papíru, mazacích směsí a dalších podobných produktů.

Předchozí tři roky jste odrůdu Amflora pěstovali pouze pokusně. Kolik jste letos, když už byla v České republice povolena, osadili hektarů?
V Česku bylo celkem osázeno 150 hektarů, na kterých se brambory rovným dílem pěstovaly u nás, v Novém Městě na Moravě a ve Velké Losenici. Co se týče pokusného pěstování v předchozích třech letech, to se provádělo pouze u nás, každým rokem na deseti hektarech.

Jak jste se vůbec k pěstování geneticky upravených brambor dostali?
Všechny tři zainteresovaní pěstitelé jakožto majitelé škrobárny v Hodíškově, což je zároveň jediný podnik, kde se upravené brambory zpracovávají, v roce 2005 investovaly do nového technologického zařízení. Hledali jsme další možnosti využití, které nám poskytla nabídka, od které si do budoucna slibujeme větší efektivitu než při pěstování běžných brambor.

Geneticky modifikované brambory ale musejí být podle nařízení separovány od ostatních odrůd brambor, jež jsou určeny pro výrobu potravin a krmiv…
Jsme povinni zajistit separaci geneticky upravených brambor od ostatních odrůd, a to jak během pěstování a sklizně, tak i při jejich skladování, dopravě a zpracování. Stejně tak několik let nesmí přijít běžné brambory na pole, kde se pěstovala Amflora, aby nemohlo dojít k nežádoucímu smísení. Jedná se o uzavřený systém, protože celá úroda brambor se nyní zpracovává jen ve škrobárně v Hodíškově.

Letos jste geneticky upravené hlízy zasadili na 50 hektarech polí, kolik plánujete v příštím roce?
Zřejmě zhruba stejně jako letos, záleží na objemu sadby, která se množí ve Švédsku.

Autor: Lenka Mašová

Místo události:
26.11.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Básník ze Žďárska chce pobavit Matoucí encyklopedií

Žďár nad Sázavou - Čtenáři mohou v knihkupectvích najít novou knihu autora vystupujícího pod pseudonymem Saša Gr. Matoucí encyklopedii. Spisovatele inspiroval při jeho tvorbě dětský naučný slovník, který napsal Bohumil Říha. Ten se v něm snažil srozumitelně vysvětlovat dětem různé pojmy z běžného života.

V Křižanově přestanou zastavovat rychlíky. Úprav a změn bude víc

Vysočina - V Křižanově na Žďársku přestanou s novým jízdním řádem Českých drah zastavovat rychlíky projíždějící na této trati mezi Žďárem nad Sázavou a Brnem, což vyplynulo z objednávky Ministerstva dopravy.

Čela obou skupin IV. třídy slibují jarní drama

Žďársko - Po polovině letošního ročníku nejnižší okresní fotbalové soutěže nemá do III. třídy žádný z týmů výrazně blíže. Na jaře se dají v obou skupinách očekávat vyrovnané souboje několika mužstev o postup z ligy pralesa.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies