VYBERTE SI REGION

Ministr podpořil geneticky upravené brambory

Radešínská Svratka – Na 150 hektarech letos zemědělci ve žďárském okrese pěstovali geneticky modifikované brambory odrůdy Amflora.

26.11.2010
SDÍLEJ:

Jaroslav MichalFoto:

Jedním z pěstitelů je společnost Proagro z Radešínské Svratky, která se při tom spojila se zemědělci z Velké Losenice a Nového Města na Moravě. Firma Proagro předtím tři roky brambory pěstovala pokusně na deseti hektarech a dodávala je ke zpracování do zahraničí.

„Tyto brambory se zpracovávají výhradně na průmyslový škrob. Jejich genetická modifikace spočívá v tom, že mají vyšší podíl amylopektinové škrobové moučky a jsou tedy vhodnější pro výrobu průmyslového škrobu,“ vysvětlil prokurista firmy Proagro Jaroslav Michal.

Škrob, který se používá například při výrobě papíru, lepidel či stavebních směsí, disponuje lepšími vlastnostmi. Množství amylopektinu rozpustného ve vodě je totiž v běžných konzumních hlízách 80 procent, dvacet tvoří amylóza, která je pro výrobu škrobu pro průmyslové použití nechtěná. V geneticky upravených bramborách je amylopektinu 92 procent.

Modifikované hlízy se ve žďárském okrese pěstují jako jediné v EU a zpracovávají se ve škrobárně v Hodíškově, kterou pěstitelské subjekty vlastní.
Produkci brambor Amflora schválil i ministr zemědělství při včerejší návštěvě škrobárny.

„Geneticky modifikované plodiny mají budoucnost a díky nim i nejeden zemědělský podnik, který by byl jinak odsouzen k zániku. Pokud se prokáže avizovaná přednost při zpracovávání upravených brambor v praxi, dojde v Hodíškově k plnému obnovení provozu škrobárny, jejíž činnost byla zastavena z důvodů nerentabilní produkce klasického škrobu,“ uvedl ministr zemědělství Ivan Fuksa.

V řadě zemí EU je postoj ke geneticky upravovaným plodinám kontroverzní, Česko však patří k liberálním státům, jež chtějí napomáhat jejich využívání farmáři.„Lepší ekonomika pěstování geneticky modifikovaných plodin vede v důsledku k nižším cenám potravin,“ je přesvědčen ministr. „Jako zásadní vidím také podporu aplikovanému výzkumu těchto plodin v Česku,“ dodal Fuksa.

---------------

Michal: Hledali jsme uplatněnípro novou technologii škrobárny

Radešínská Svratka – Jedním ze tří zemědělských podniků, které v letošním roce v Česku pěstovaly geneticky modifikované brambory Amflora, je Proagro Radešínská Svratka. Právě tam plodinu, ve které je zásahem do její dědičné informace poměr složení škrobu upraven tak, aby více vyhovoval průmyslovému využití, podle sdělení prokuristy společnosti Jaroslava Michala pěstovali zkušebně už předchozí tři roky.

K čemu se škrob s geneticky zvýšeným poměrem amylopektinu používá?
Například pro výrobu lepidel, papíru, mazacích směsí a dalších podobných produktů.

Předchozí tři roky jste odrůdu Amflora pěstovali pouze pokusně. Kolik jste letos, když už byla v České republice povolena, osadili hektarů?
V Česku bylo celkem osázeno 150 hektarů, na kterých se brambory rovným dílem pěstovaly u nás, v Novém Městě na Moravě a ve Velké Losenici. Co se týče pokusného pěstování v předchozích třech letech, to se provádělo pouze u nás, každým rokem na deseti hektarech.

Jak jste se vůbec k pěstování geneticky upravených brambor dostali?
Všechny tři zainteresovaní pěstitelé jakožto majitelé škrobárny v Hodíškově, což je zároveň jediný podnik, kde se upravené brambory zpracovávají, v roce 2005 investovaly do nového technologického zařízení. Hledali jsme další možnosti využití, které nám poskytla nabídka, od které si do budoucna slibujeme větší efektivitu než při pěstování běžných brambor.

Geneticky modifikované brambory ale musejí být podle nařízení separovány od ostatních odrůd brambor, jež jsou určeny pro výrobu potravin a krmiv…
Jsme povinni zajistit separaci geneticky upravených brambor od ostatních odrůd, a to jak během pěstování a sklizně, tak i při jejich skladování, dopravě a zpracování. Stejně tak několik let nesmí přijít běžné brambory na pole, kde se pěstovala Amflora, aby nemohlo dojít k nežádoucímu smísení. Jedná se o uzavřený systém, protože celá úroda brambor se nyní zpracovává jen ve škrobárně v Hodíškově.

Letos jste geneticky upravené hlízy zasadili na 50 hektarech polí, kolik plánujete v příštím roce?
Zřejmě zhruba stejně jako letos, záleží na objemu sadby, která se množí ve Švédsku.

Autor: Lenka Mašová

Místo události:
26.11.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Mamlas. Betonová socha Michala Olšiaka u žďárského Starého dvora.
3

Nabídky na nové betonové sochy v krajině nyní Michal Olšiak odmítá

Zima,mráz,teplé oblečení. Ilustrační foto.

Rekordní mrazy byly v noci na dnešek na sedmi místech Vysočiny

Nové Veselí udělalo v Polsku dobré renomé sobě, ale také celé české házené

Nové Veselí – Už druhý turnaj mají za sebou v přípravném období extraligoví házenkáři Nového Veselí.

Velká Bíteš dovezla cenné tři body

Po výhře v Uherském Hradišti už Velká Bíteš okupuje postupovou příčku do play-off.

V Jívoví se opět hraje Člověče, nezlob se

Jívoví – Člověče, nezlob se, to bude zítra, v sobotu 21. ledna, platit bezezbytku v Jívoví na Žďársku. Kulturním domem bude mimo hovoru a smíchu slyšet kutálení kostek a ťukání figurek do hracích desek – odehraje se tam 4. ročník velkého turnaje v oblíbené stolní hře.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies