VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Meziříčský zámek představil návštěvníkům obnovené unikátní fresky

Velké Meziříčí /FOTOGALERIE/ – Sál s unikátní freskovou výzdobou mohou nyní obdivovat návštěvníci velkomeziříčského zámku. Nejstarší malby, jež znázorňují rytířský souboj, se datují před rokem 1300.

3.7.2017
SDÍLEJ:

Jan Podstatzký-Lichtenstein. Na velkomeziříčském zámku zpřístupnili sál s obnovenou unikátní freskovou výzdobou. Nejstarší malby znázorňující rytířský souboj se datují před rokem 1300.Foto: Deník / Lorencová Martina

Restaurátoři malby obnovovali loni od dubna do prosince. „Na jejich existenci se přišlo zhruba před sedmi lety, když rytířský sál procházel stavebními úpravami,“ připomněla Irena Tronečková, ředitelka Muzea Velké Meziříčí.

Sál s freskami se nachází v jihovýchodní části přízemí. „Patří k nejstarším částem zámku, k pozůstatku románského hradu, který je součástí budovy dnešního zámku,“ dodala Irena Tronečková. Sál by zřejmě jakousi společenskou místností, kde se prolínal světský život se základními duchovními hodnotami reprezentovanými malbami křesťanských mučedníků.

Nejstarší částí freskové výzdoby je zmíněný souboj. Proti sobě v něm stojí černý rytíř a rytíř z Meziříčí, který nese štít s erbem. Erb je už v barevné kombinaci červené a bílé, jak jej má ve znaku město.

Na protější západní stěně byla odkryta figurální malba s průvodním latinským textem popisující život a smrt svaté Markéty ze Zlaté legendy. Zcela nahoře restaurátoři objevili rozsáhlý text čítající sedmnáct řádků. „Dílo můžeme považovat za unikát na poli české epigrafiky, neboť nápisové paralely ke svým literárním protějškům zaznamenáváme zhruba od doby husitské, a to zejména v sakrálním prostředí,“ vysvětlila Martina Kvardová z brněnské Masarykovy univerzity.

Na obnově fresek se podílelo celkem devět restaurátorů, odpracovali dohromady přes čtyři tisíce hodin. Další odborní pracovníci se zabývali například četbou a překladem latinských textů či laboratorními rozbory.

Při odkrývání latinského textu pracovali restaurátoři pouze s ostrým skalpelem a denně se posunovali zhruba o dva decimetry čtvereční. Při odkrývání bylo také třeba upravit kamenické prvky, vyplnit trhliny a dutiny ve zdivu a také předběžně fixovat barevné vrstvy a chránit je tak před poškozením. „Vzhledem ke své zachovalosti a kráse provedení je dílo bezpochyby velkým obohacením našeho kulturního dědictví,“ poznamenala restaurátorka Kateřina Knorová.

Jak doplnila, při postupném velmi pomalém mechanickém snímání vápenných nátěrů, takzvaných liček, pomocí skalpelů a tyčinek ze skelného vlákna dospěli restaurátoři k úplnému dočištění figurálních výjevů a doprovodného textu západní stěny po čtyřech měsících.

Samotné restaurování vyšlo zhruba na dva miliony sto tisíc korun. „Další statisíce pak stály dokončovací práce, například předezdívání oken vykládaných onyxovými tabulkami nebo ruční výroba podlahové dlažby,“ doplnila Lucie Pavelcová z meziříčského muzea.

První hosté si vzácné fresky mohli prohlédnout v poslední červnový den. Předtím zhlédli časosběrný dokument z průběhu restaurátorských prací. „Heraldik Zdeněk Kubík pak hostům blíže osvětlil nejstarší rytířskou scénu,“ dodala ještě Pavelcová. První prohlídce fresek byli přítomni i restaurátoři a další pracovníci, kteří na obnově pracovali, a také zástupci rodiny Podstatzký-Lichtenstein, které zámek patří.

Sál s nástěnnými malbami bude stejně jako ostatní expozice přístupný do konce října. Průvodci poskytnou při prohlídkách odborný výklad, skupinky návštěvníků budou maximálně patnáctičlenné. Vstupné pro dospělé stojí padesát korun, pro děti je poloviční a pro seniory za třicet korun.

Autor: Martina Lorencová

3.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

V odvodňovací struze ležel mrtvý muž

Ve Spělkově si připomenou Černého partyzána Josefa Serinka (1900 – 1974).
2

Nad Spělkovem v neděli zasadí dub na památku Černého partyzána

DOTYK.CZ

Před 41 lety se Zlaté piesky zalily krví. Došlo k nejhorší letecké havárii u nás

/VIDEO/ Pavol Hammel měl krušnou noc, slavilo se, pilo. Teď je kolem osmé ráno a on vláčně klimbá v odbavovací hale pražské Ruzyně. Pár kolemjdoucích ho poznává, je to frontman bigbítové kapely Prúdy, v roce 1976 dost populární. V 8:27 se zvedá dopravní letoun Iljušin Il 18-B z ruzyňské rampy, bez rockera na palubě. Alkoholové koma mu právě zachránilo život.

Pozor na pavučince plyšového. Ve starých atlasech je vedený jako jedlý

Novoměstsko – Že je počasí ideální k růstu hub, potvrzují mykologové na Žďársku. Lidé by si ale měli dát pozor na méně známé houby, například pavučinec plyšový. Dobrou zprávu má pro natěšené houbaře mykolog Oldřich Pojezný z Nového Města na Moravě.

Rostou! Z lesa si můžete odnést plný koš

Žďársko - S deštivým závěrem července začaly růst v lesích na Žďársku houby. Podle vyjádření vášnivého houbaře a člena České mykologické společnosti Jana Malivánka z Vojnova Městce na Žďársku je možné v lesích nalézt téměř vše.

Festival Pod Zelenou horou sází na osvědčené umělce

Žďár nad Sázavou – První nádvoří zámku Kinských ve Žďáře nad Sázavou opět po roce ožije tradičním festivalem Pod Zelenou horou. Dvoudenní festival se v pátek 28. a v sobotu 29. července koná již podesáté.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení