Lidé si z lesů nosí plody za miliardy korun

Tyto údaje obsahuje loňská Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství. Dokument před pár dny schválila vláda.

„V uvedené hodnotě se promítl jak vývoj cenové úrovně, tak aktualizovaný počet domácností," uvedlo Ministerstvo zemědělství ve zprávě. Objem sběru lesních plodin ve srovnání jednotlivých let výrazně kolísá. Výkyvy jsou dány počasím, na němž úroda závisí. Slabší produkce naopak zvyšuje jednotkové ceny lesních plodin.

Houby se na celkovém množství sebraných plodin každoročně podílejí více než z poloviny. Češi jich nasbírají v průměru více než 21 tisíc tun, v peněžním vyjádření za více než dvě miliardy korun. V loňském roce sběr hub dosáhl téměř 30 tisíc tun.

Lidé si loni z lesů dále přinesli 8 900 tun borůvek, dále 2 100 tun malin, 2 300 tun ostružin, 1 100 tun brusinek a 2 300 tun bezinek. Průměrná česká domácnost si tak v uplynulém roce svůj jídelníček zpestřila více než 11 kilogramy lesních plodů.

Dosud nejhojnějším byl pro houbaře a sběrače lesních plodů rok 1995. Tehdy jich nasbírali téměř 58 500 tun.

Vylepšit si příjem

Příroda svými dary nešetří, ale málokdo je umí dostatečně využít. S nápadem, jak to změnit, přišla Mendelova univerzita v Brně. Ta začala učit zájemce, jak šetrně sbírat a zpracovávat planě rostoucí druhy rostlin, například léčivky, aromatické byliny, houby a lesní plody. Škola se zapojila do mezinárodního projektu čtyř středoevropských zemí, jehož cílem je podpora lidí ve venkovských regionech s vysokou nezaměstnaností, kteří by si mohli sběrem a zpracováním volně rostoucích rostlin vylepšit svoje příjmy.

Odborníci z Mendelovy univerzity chtěli během tří let vyškolit 60 lidí z Vysočiny a jižní Moravy. „Zájem však předčil naše očekávání," řekla garantka projektu Gabriela Růžičková z agronomické fakulty. „Zahajovací kurz na jaře navštěvovalo 130 frekventantů, další semináře chystáme na podzim," uvedla.

Účastníci, mezi nimiž převládají důchodci, ženy na mateřské a nezaměstnaní, za kurz nic neplatí. Přihlásit se může kdokoliv.

A co se naučí? „Jak jednotlivé druhy poznat, jak je sbírat, aniž by uškodili přírodě, jak je zpracovávat…," vyjmenovala Růžičková. Spektrum planých rostlin, které lze sbírat, je podle ní široké. Nejtypičtější ukázkou je třeba šípek, černý bez, třezalka, kopřiva, heřmánek, lesní plody a planě rostoucí ovoce, včetně netradičních odrůd. Z kořeninových druhů to mohou být například některé planě rostoucí miříkovité rostliny, což jsou třeba kmín a fenykl.

Přísná legislativa

Důležitou oblastí vzdělání je legislativa, která je v Česku, co se potravinářství týče, velmi přísná. „Stejná pravidla platí pro malé výrobce i pro velké firmy. Uvítali bychom, kdyby se situace změnila, a stejně jako například v Maďarsku by byla vyhláška k malovýrobcům benevolentnější," zmínila Růžičková. Právě kvůli přísné legislativě je podstatné se v ní zorientovat. Není možné přijít na trh s vlastním výrobkem jen tak. „Účastníkům kurzu pomůžeme získat oprávnění, aby mohli dodávat výrobky na trh. Pomůžeme jim také s propagací na regionálních akcích," popsala konkrétní kroky garantka projektu.

Léčivé i aromatické rostliny se sbíraly od dávnověku. Sběrači ale musejí dobře vědět, kde hledané druhy rostou a jak je poznat. Dříve se podobné znalosti předávaly z generace na generaci. Ve 20. století ale proměna krajiny i životního stylu tradici zpřetrhala. I v současnosti je dostatek příležitostí ke sběru. Lidé ale musí postupovat šetrně. Nevhodný nebo necitlivý způsob by vedl k ohrožení jednotlivých druhů na jejich přirozených stanovištích. „Na tom stanovišti musí něco zbýt, aby tyto aktivity mohly být vykonávány do dalších let a dalšími generacemi," zdůraznila Gabriela Růžičková.

IVETA DANKO
ČTK