VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ledová stěna ve Víru poskytuje adrenalin, sport i zábavu

Vír - Mrazivé počasí minulých dní dokonale nahrálo tvůrcům ledové stěny ve Víru, v údolí řeky Svratky. Vírský ledopád je výzvou pro odvážné, kteří si právě tam mohou změřit své síly i dovednosti.

9.1.2016
SDÍLEJ:

Vírský ledopádFoto: Deník/ Helena Zelená Křížová

„Jsme tady poprvé a je to skvělé. Ale hodně z toho bolí ruce," přiznala Bára Kovářová, která do Víru přijela z Třebechovic pod Orebem.

Pod ledopádem ale není slyšet pouze čeština. Vírská atrakce láká i návštěvníky odjinud. „Přijeli jsme z Bratislavy, jsme z horolezeckého klubu Filozof. V Tatrách není vhodné počasí na lezení, takže jsme si to přijeli vyzkoušet do Víru," uvedl mluvčí slovenské skupinky horolezců Marián Beňo. „Zatím to vypadá úžasně, už se těšíme, až si to taky zkusíme" dodal Marián Beňo s pohledem upřeným na lezce na ledové stěně.

Jiří Sedlák z Jindřichova u Velké Bíteše využívá možnost zimního lezení u řeky Svratky pravidelně. „Jezdím každý rok a letos je to mnohem lepší než vloni, protože jsou zaledněné hned dvě skály. Pro ty, kteří si chtějí lezení na ledové stěně vyzkoušet, je to ideální místo. Nikde jinde v České republice podobná možnost není," řekl horolezec, který se lezení věnuje prakticky ve všech ročních obdobích.

Chválou nešetřili ani další přítomní. „Jezdím do Víru pravidelně, je to nejen příjemné zimní sportovní vyžití, ale i skvělá průprava pro skalní lezení. V létě občas jezdívám na skály do Žďárských vrchů, na Drátník, Čtyři palice nebo na Bílou skálu," vyjádřil se Honza Májek z Brna.

Nejvyšší v České republice

Poprvé vznikla ledová stěna ve Víru v roce 2006. Tehdy ale měřila pouhých deset metrů. Oproti své současné čtyřicetimetrové „kolegyni" byla opravdu maličká, jenže výtlak ponorného čerpadla, které bylo na její vytvoření použito, stačil pouze na zmíněných deset metrů výšky. O dva roky později se už začalo lézt na současné ledové stěně, která je podle svých tvůrců nejvyšší uměle vytvořenou ledovou stěnou v České republice. „V Evropě jsou určitě i nějaké větší umělé ledopády, ale v České republice je opravdu největší," potvrdil člen realizačního týmu, který se o vírský ledopád stará, Slávek Matuška.
Ještě před pár lety byl skalní útvar, na němž ledová stěna rok co rok vzniká, bezejmenný. Nyní už své jméno má. „Nazvali jsme to jednoduše, jsou tu vlastně dvě skály a obě mají tvar věže, takže jim říkáme Velká věž a Malá věž," prozradil Slávek Matuška.

Stejně jako při klasickém skalním lezení, i na ledové stěně lze najít jednotlivé bloky, které se liší různou náročností cest. Nejjednodušší cesty jsou na Velké věži, která je používána k nácviku ledového lezení s horním jištěním. Na bočních stěnách Žlabu zase najdou návštěvníci delší kolmé vytrvalostní cesty. Blueberry hill je jediným sektorem, ve kterém se leze výhradně po vlastním jištění. Malá věž se pyšní kolmými cestami, na nichž je nutné dbát zvýšené opatrnosti především vzhledem k hrozícímu riziku uvolnění a následnému pádu volných kamenů. „Letos máme zaledované jen tři z nich, protože Blueberry hill, což je svah mezi oběmi věžemi, je hodně porostlý náletem a voda se tam zatím ztrácí. Potřeboval by sněhový základ, pak už by to šlo," objasnil Matuška.
Ledové lezení má svá specifika. Nutností je zvláštní vybavení, jako jsou mačky, čili horolezecká železa nebo cepíny. Používají se ale i klasické lezecké pomůcky - sedáky, lana a zvláště bezpečnostní přilby. „Ty jsou naprosto nezbytné, protože mimo jiné chrání hlavy lezců před padajícími rampouchy. Helmu musí mít nejen lezec, ale i ten, kdo jej jistí, i ten je ohrožen padajícím ledem," podotkl Slávek Matuška.

Letos se na ledové stěně ve Víru začalo lézt o něco dříve, než jiné roky. „Minulé tři zimy se pořádně lezlo pouze v únoru. Tentokrát jsme začali ledovat na Silvestra a už na Tři krále se začalo lézt," pochválil letošní zimu Slávek Matuška.

Množství ledové vrstvy na skále je závislé zejména na teplotě. „Když jsou teploty mezi 3 až 5 stupni pod nulou, pak jsou přírůstky ledu minimální a chce to hodně vody a hodně času. Zatímco pokud je mínus 10, což se letos poštěstilo, tak led roste doslova před očima," vysvětlil Slávek Matuška.

K tvorbě ledu je nezbytná voda. Té je u Velké a Malé věže naštěstí dost a dost. „Pro ledopád jsou tu dokonalé podmínky. Je tu poměrně vysoká skála a hned pod ní řeka. A taky tu máme bývalou přečerpávací stanici, kterou jsme odkoupili. V ní je jímka napájená průsakem z řeky, voda tam nikdy nezamrzá, ani když je mínus 20," sdělil Slávek Matuška. „Navíc je skála na severní straně a celou zimu na ni nezasvítí slunce, což je pro ledovou stěnu skvělé," dodal Matuška.
Přestože meteorologové hlásí na příští dny oblevu, zájemci o lezení na ledopádu se rozpuštění ledu bát nemusí. „Pokud je ledová vrstva v takové síle, jako letos, pak dokáže přežít i 5 až 10 stupňů nad nulou třeba týden. Sice pomalu začíná odtávat, ale něco stále zůstává. A jakmile se ochladí, tak můžeme led okamžitě obnovit," prohlásil Slávek Matuška.

Všichni zájemci o ledové lezení by se měli předem objednat. „Na ledopádu jsou natažená lana, je jich celkem 16. Na každé lano vychází jedna dvojice. Lidí jezdí opravdu hodně, proto jsme raději, když se předem objednají, kontakty najdou na našich webových stránkách. Teď jsme tu denně, ve všední dny od 13 do 21 hodin a o víkendech od 9 do 21 hodin," řekl Slávek Matuška.

Autor: Helena Zelená Křížová

9.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zleva senátor Miloš Vystrčil, Jan Podrázský, Martina Bártová, předseda ODS Petr Fiala, Miroslava Němcová, Jan Tecl a Jaroslav Vymazal

Vysočinská ODS zná první pětici do voleb

Ilustrační foto.

Mladá žena řídila auto i přes uložený zákaz

Hnojte popelem

Topíte dřevem? Nebo máte doma krb jen tak pro příjemný pocit? Kam dáváte popel? Pokud ho vyhazujete, připravujete se o jedno z nejlepších hnojiv světa.

Opilec boural při parkování, měl téměř čtyři promile alkoholu v dechu

Osová Bítýška – Parkování nezvládl šestapadesátiletý řidič u obchodu v Osové Bítýšce. S Oplem Vectra naboural do zaparkovaného automobilu značky Volvo.

Prezident za vystoupení přislíbil dětem školu

Rokytno – V roce 1965 byl založen v Rokytně národopisný folklorní soubor Horáček. Vznikl zejména díky obětavosti a nadšení učitelky Vlasty Götzingerové, která v tamní škole vyučovala po celých dvanáct let. Děti z Horáčku se svými vystoupeními slavily úspěchy doma i jinde. Jejich umění a zápal ocenil i tehdejší prezident Ludvík Svoboda.

Napadení mezi rybáři v Ledči, jeden druhého hodil do řeky

Vysočina - Jako „tiší blázni" se rozhodně nechovali dva rybáři, kteří na sebe narazili v pondělí 24. dubna na břehu řeky Sázavy v Ledči nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. 

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies