Právě tato nezisková organizace je největším pozemkovým spolkem u nás. V současné době se stará o sto padesát hektarů podmáčených luk. „Kdyby se louky nekosily, tak by v zásadě zanikly. Postupně by přerostly jinými typy trav, keři a stromy. Každoročně proto hledáme dobrovolníky, kteří by nám s kosením a hrabáním trávy na těchto loukách pomohli,“ dodal Milan Daďourek.

„Jednou jsem se kosení zúčastnil, bylo to fajn,“ řekl dvacetiletý Honza, který se každý rok jako dobrovolník hlásí na nejrůznější ekologické akce.

Nepostradatelná „houba“

Podmáčená louka funguje v krajině doslova jako houba. Mech rašeliník tam tvoří často třímetrovou vrstvu a i po odumření má buňky uspořádané tak, že dokáže pojmout vodu. Při deštích je tedy louka schopna pojmout obrovské množství vody, naopak při sušším počasí vodu udrží pod vrchní, na první pohled vyschlou vrstvou mechu.

Podmáčené louky jsou také důležité pro živočichy, kteří ve Žďárských vrších žijí. „Vždy musíme prostředí brát jako celek. Ke zrašelinělé louce se vážou konkrétní typy rostlin i živočichů. Někteří ptáci v tomto prostředí dokonce hnízdí na zemi. Díky těmto loukám zde je například linduška luční nebo bramborníček hnědý,“ potvrdil Jaromír Čejka ze Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Většina podmáčených luk je zároveň prameništěm. Dodnes je například ze studny umístěné na takové louce zásobována pitnou vodou část Vojnova Městce. Funkční studny najdeme také na podmáčených loukách u Kameniček.