„S tím nemůže podnik souhlasit, protože v sázce je ohrožení vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti jednoho z nejstrategičtějších vodních zdrojů na Moravě,“ uvedla mluvčí Povodí Moravy Veronika Slámová.

„Pravobřežka“ ano

„Při zpracování návrhu ochranného pásma jsme pamatovali na potřeby místních obyvatel, zemědělců i podnikatelů. Navrhovaná opatření proto umožňují v maximální míře využívání krajiny a zohledňují i posílení ekonomické situace v regionu zemědělské hospodaření, rozvoj bydlení i rekreaci. Rozhodli jsme se například ponechat takzvanou pravobřežní komunikaci pro pohyb pěších, cyklistů a běžkařů. S ohledem na ochranu vodního zdroje však zbylé požadavky nemůžeme akceptovat,“ zdůraznil generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík.

Kromě již oficiálního povolení provozu na „pravobřežce“ však vedení obcí u přehrady požadovalo ještě zpřístupnění pozemku za branou u hráze, aby tam mohla parkovat auta návštěvníků přehrady. Dále zpřístupnit část přehrady ke koupání a povolit v ní rybolov místním rybářům. To jim ovšem ze strany Povodí povoleno nebylo. „S ohledem na ochranu vodního zdroje zbylé požadavky zástupců obcí nemůžeme akceptovat,“ konstatoval Světlík.

Podle něj je zpřístupnění nádrže rizikové zejména z dlouhodobého hlediska, a to s odkazem na studii posouzení vlivu na klimatické změny na vodohospodářskou soustavu.

Nesplnění požadavků v souvislosti s revizí vodohospodářských pásem u přehrady se zástupcům obcí z okolí přehrady nelíbí.

„Jsme ochotni jednat dále, například posunout rekreační využití nádrže z půlkilometru na kilometr od hráze, ale je třeba vzájemná ochota dělat kompromisy. Stejně tak jsme přístupní další diskusi o parkování. Je lepší, aby auta návštěvníků přehrady parkovala u hráze než podél úzké komunikace pod ní, jak je tomu dosud,“ sdělil místostarosta Bystřice nad Pernštejnem Josef Vojta.

Vojta uvedl, že jakmile Povodí Moravy předloží návrh nových ochranných pásem ke schválení krajskému úřadu, což by mělo být do konce roku, chtějí jej připomínkovat.

Povodí Moravy argumentuje především tím, že vírská nádrž může být do budoucna jedním z mála zdrojů pitné vody pro obyvatele Vysočiny i Brna. „Se všemi zainteresovanými institucemi se snažíme, aby se voda ve Víru rok od roku zlepšovala. Musíme se totiž připravit na to, že kvůli klimatickým změnám může kvalitních vodních zdrojů ubývat a vírská nádrž tak bude nejdůležitějším pilířem pro zásobování půl milionu lidí pitnou vodou. Pohyb lidí, budování infrastruktury a rozvoj turistického ruchu mohou snahu o zlepšování kvality vody v takto důležitém zdroji vrátit o několik let zpět,“ doplnil ředitel závodu Dyje Jan Moronga. S jeho názorem nesouhlasí starosta Víru Ladislav Stalmach s tím, že lidé se léta před stanovením revizních pásem v roce 1986 v přehradě koupali.

„Nechali jsme zhotovit studie, ze kterých vyplývá, že by rekreace na přehradě kvalitu vody nijak nezhoršila. Samozřejmě nikoliv rekreace v masovém měřítku, tedy žádné pláže, kempy a podobně. Čtvrt století jsou obce v tomto ohledu omezovány, nikdy jim to nebylo nijak kompenzováno a že určitá újma existuje, připouští i Povodí Moravy ve svých materiálech,“ uvedl vírský starosta Stalmach. „Mají ovšem oporu v zákoně, protože podle něj jsou oprávněni vymezit ochranné pásmo na celé nádrži. Výjimku však udělat mohou a podle návrhu obcí by bylo odběrné místo dostatečně chráněno,“ dodal Ladislav Stalmach.