Kostel na Zelené hoře chceme zpátky, říká katolická církev

Nyní je jedna z největších turistických atrakcí Vysočiny stále ještě v rukou státu. Pokud ale Senát i prezident schválí zákon o církevních restitucích, který úspěšně prošel sněmovnou, bude církev usilovat o přidělení svatostánku zpět do svých rukou.

„Samozřejmě jsme o tom již hovořili a navrácení kostela bychom velmi uvítali. Stavba byla vybudována jako poutní kostel, a měla by proto sloužit především tomuto účelu," uvedl Vladimír Lacina, jáhen žďárské farnosti Nanebevzetí Panny Marie.

Pod tuto farnost by v případě schválení zákona zelenohorský kostel spadal. Cílem farnosti je vrátit do chrámu pravidelné mše a otevřít jej poutníkům.

Prohlídky zůstanou

„Rozhodně to však neznamená, že by pak byla památka zcela uzavřena návštěvníkům. I nadále bychom zachovali prohlídky a průvodcovskou službu," zdůraznil jáhen Lacina.

Ostatně stejně tak to s úspěchem funguje rovněž ve žďárské bazilice Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše, která, ačkoliv patří církvi, je otevřena také turistům. Průvodcovskou službu zde poskytují pracovníci turistického informačního centra, sídlícího v nedalekém zámeckém areálu.

S tím, že církev projeví o poutní kostel zájem, počítají i sami památkáři. „Žádnou oficiální žádost o navrácení tohoto objektu k dispozici nemáme. Se zástupci žďárské farnosti jsme však už v minulosti několikrát jednali. A nijak se netajili tím, že budou o získání Zelené hory intenzivně usilovat," konstatoval Bohumil Tripal, náměstek pro správu památkových objektů Národního památkového ústavu v Telči, v jehož správě památka nyní je.

Opravy kostela

Pro letošní rok nejsou podle Bohumila Tripala v plánu žádné zásadní rekonstrukce žďárského poutního kostela. Kvůli úsporným opatřením bude provedeno jen to skutečně nejnutnější. A právě opravami chtějí v případě, že by se kostel vrátil do rukou církve, žďárští farníci začít.

„Opravy jsou skutečně nutné, nyní se tam v této oblasti dělá pouze minimum," podotkl jáhen Vladimír Lacina. Rekonstrukce by církev byla připravena dotovat kromě jiného ze svých vlastních prostředků, darů nebo za případné podpory Kraje Vysočina a dalších subjektů.

Stejně jako v případě oprav baziliky Nanebevzetí Panny Marie se počítá rovněž s brigádami věřících. Strach z případné změny majitele objektu nemá ani vedení Žďáru.

„Rozhodně bych se toho nebál. To, jak se v posledních letech změnila k lepšímu bazilika, je jasným důkazem toho, že farnost se umí o svůj majetek dobře postarat," vyjádřil se žďárský místostarosta Ladislav Bárta.

Jen okolí kostela

Městu patří jen okolí Zelené hory, o jehož údržbu se také stará. Na památku UNESCO mu pravidelně přispívá i Kraj Vysočina. Přestože chrám na Zelené hoře nepatří Žďáru, je bezpochyby nejvýznamnějším „tahákem" pro návštěvníky města i regionu a vyskytuje se v podstatě na všech žďárských propagačních materiálech. Ročně památku navštíví přes 20 tisíc lidí.

Podle žďárské starostky a senátorky Dagmar Zvěřinové by měli senátoři o církevních restitucích hlasovat zřejmě letos v srpnu. Zároveň také přiznala, že řešení této problematiky určitě nebude nijak snadné a výsledek lze jenom těžko předjímat.

„Jak budu já hlasovat, to teď zatím nemohu říci. Musím nejprve důkladně prostudovat, kterých památek se zákon má týkat. Nemohu se totiž dívat na problém jenom jako starostka Žďáru nad Sázavou, pro kterou je Zelená hora opravdu hodně srdeční záležitostí, ale v rámci celé republiky," nechala se slyšet Dagmar Zvěřinová.