VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kdo z pedagogů mohl, výuce o roku 1968 se vyhnul

Žďár nad Sázavou - Hana Skulová učí už více jak třicet let. Jako studentka učitelství dějepisu a ruštiny se na vysoké škole setkala s výkladem dějin, který kolem roku 1968 a především srpnových událostí, chodil po špičkách nebo jej výrazně zkresloval.

19.8.2008
SDÍLEJ:

ilustrační foto.Foto: DENÍK

V sedmdesátých letech zasedla Hana Skulová sama za katedru a bylo na ní, jak svým žákům problematické období vysvětlí. Začínala ve Svratce, po mateřské dovolené nastoupila na čtvrtou základní školu ve Žďáře a od roku 1993 působila na žďárském gymnáziu, kde vyučuje dodnes.

Novodobé dějiny se v sedmdesátých letech školákům podávaly formou „od sjezdu ke sjezdu“. Dějepisu vládla fakta o tom, kolikátý sjezd se kdy konal, kdo na něm vystoupil a co se na sjezdu probíralo. „Já osobně jsem se tuto výuku snažila alespoň trochu nadlehčovat. Dětem jsem vysvětlila, že na každém sjezdu se stanoví úkoly, na dalším sjezdu se konstatuje, že tyto úkoly byly nejen splněny, ale dokonce přeplněny, a stanoví se úkoly další,“ popisuje s usměvem Hana Skulová.

Co se týče roku 1968, ten se podle ní buď neučil vůbec, nebo se hovořilo pouze o bratrské pomoci sovětské armády, která zasáhla, neboť u nás byl ohrožen socialismus.

A srpen 1968 v hodinách dějepisu ve školách dnes? „Teď už se komunismus a rok 1968 učí stejně jako jakákoliv jiná součást našich dějin. K výuce máme dostatek materiálů, využíváme dobovou literaturu, máme videozáznamy, ale přesto se to období vysvětluje docela těžko, protože, obávám se, mnohé stránky tohoto úseku dějin ještě stále nejsou objasněny a zcela prozkoumány,“ říká pedagožka Skulová.

Také sami studenti prý berou obvykle rok 1968 jen jako jednu z dalších látek, která se v dějepisu probírá. Zvýšený zájem zaznamenává Hana Skulová pouze u jednotlivců.

Fronty na banány

Mnozí studenti mají dnes například tendenci danou dobu poněkud zlehčovat, dělat si legraci z budovatelských hesel a front na banány. „Fronty k tomu prostě patřily, vzpomínám si, jak jsem v zimě nechala své dvě děti na sáňkách před obchodem, vyfasovala jsem košík a zatímco fronta postupovala prodejnou, člověk rychle naskládal do koše, co mu padlo pod ruku, jedny mandle, jedny rozinky, často jsem ani nevěděla, co vlastně kupuji,“ vzpomíná žena na komunismus.

Československého socialismu si ale Hana Skulová svým způsobem užívala, neboť se jakožto učitelka nejen dějepisu, ale i ruštiny vzdělávala v sedmdesátých letech půl roku také v Sovětském svazu.

„To jsem si pak říkala: zlaté Československo! Pobyt v Rusku pro mě byl totiž jeden velký šok. Bydlela jsem v tehdejším Stalingradu, dnes Volgogradu, a viděla jsem tu obrovskou chudobu. Na jednu stranu sice hezké silnice, nové domy, ale sotva člověk vlezl do dveří, uhodila ho do očí a nosu hrozná Hana Skulová

špína a zápach,“ vybavuje si Skulová. Také dopisy nebo balíčky, které jí z Československa blízcí posílali, běžně nedorazily, nebo byly otevřené, popřípadě i vybrané.

„Člověk si pak toho našeho československého socialismu docela vážil,“ dodává učitelka Skulová.

----------------------

Rok 1968 v encyklopedii

V noci z 20. srpna na 21. srpna roku 1968 začala invaze do Československa, na jehož území vtrhla vojska pěti socialistických zemí Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. Dále to bylo vojska Bulharska, Německé demokratické republiky (NDR), Polska a Maďarska.

Krátce po příjezdu tanků a obsazení letišť, na kterých přistávala sovětská letadla s další vojenskou technikou, byla obsazena většina důležitých měst v tehdejším Československu.

Veřejnost během prvního týdne okupace vyjadřovala silný odpor. Soukromé osoby šířily zprávy o útoku jednotek Varšavské smlouvy. V ranních hodinách byly přenášeny Československým rozhlasem dramatické scény se střelbou na Vinohradské třídě v Praze. Kolem deváté hodiny ranní vysílání umlklo a rozhlas následně přešel do ilegality.

V průběhu invaze bylo nasazeno do československých ulic přibližně 5 tisíc až 7 tisíc tanků, které byly následovány velkým počtem pozemních jednotek v odhadovaném počtu 200 tisíc až 500 tisíc mužů. Ode dne vstupu vojsk na území Československa do konce roku zemřelo při střetech cizích vojáků s civilisty a dopravních nehodách zaviněných okupačními vojsky 108 lidí. Invaze měla za následek také emigraci přibližně 300 tisíc lidí z republiky, z toho 70 000 okamžitě po invazi.

Do 4. listopadu 1968 opustily Československo armády Polska, NDR, Maďarska a Bulharska. Sovětská armáda po okupaci zůstala na území Československa až do roku 1991. zdroj: wikipedia.cz

1968 a tanky v Praze.

Lidé čtou výtisk Večerní Prahy.

---------

Anketa: Měli se Češi bránit invazi násilím? Hlasujte zde

Jana Ševčíková

19.8.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Slavkovičtí odhalí pamětní desku slavnému rodákovi, malíři Blažíčkov

Ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO

Na dálnici D1 zemřel po nehodě další řidič

Muž v opilosti slovně napadal svoji známou

Nové Město na Moravě – Za nadávky si vysloužil pobyt v protialkoholní záchytné stanici čtyřiapadesátiletý muž v Novém Městě na Moravě.

Majitel hledal Kukiho u Vyskytné. Zatím ho nenašel

Vysočina – Klokan Kuki, který už možná několik týdnů běhá po lesích Jihlavska, byl naposledy spatřen v zatáčkách mezi Vyskytnou nad Jihlavou a místní částí Jiřín. V noci z úterý na středy ho tam byl dokonce hledat i majitel Radek Helekal. Bohužel bez úspěchu.

Kopie vázy zdobí průčelí Horácké galerie, originál je na nádvoří

Nové Město na Moravě – Kopie historické kamenné vázy zdobí průčelí novoměstského zámku, ve kterém sídlí krajská Horácká galerie.

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení