VYBRAT REGION
Zavřít mapu

JZD: Jiné cesty není a návratu již nebude

Česko/ Žďársko - „Další rolníci vstoupili do JZD“, „Rozšiřovat řady družstevníků“, „Dokončit socializaci“, „Počet družstev na okrese dosáhl 70.“ Takové a mnoho dalších podobných článků plnilo stránky dobového regionálního tisku - tzv. vesnických novin - v prvních týdnech nového roku 1958.

31.1.2008
SDÍLEJ:

Scéna ze slavného Troškova filmu. Šimon Plánička (vpravo) sděluje předsedovi JZD svůj plán, jak přinutit dojnice k větší výkonnosti.Foto: Archiv

Ten měl v očekávání vedoucích funkcionářů, povzbuzených uplynulým rokem, zvýšit úroveň zemědělské výroby a docílit založení JZD ve zbývajících obcích.

K situaci, kdy v lednu 1958 dosahoval podíl socialistického sektoru obhospodařované zemědělské půdy kolem 60 procent, tedy rozhodující většiny, dospěl vývoj pro JZD v klíčovém roce 1957.

Po rozpačitých výsledcích a rozpadech družstev na počátku 50. let a po dočasné stagnaci v letech 1953-1955 se s nástupem druhé poloviny 50. let rozběhla opětovná masivní agitace, zaznívající nejen z usnesení KSČ, nýbrž i z ostatních stran a organizací Národní fronty.

Kulaci pět let bez funkce

V porovnání s první etapou se dokonce poněkud zmírnila ideologická frazeologie o třídním boji a začínají se více diskutovat i věcné postřehy k fungování velkovýroby na vesnici. Nové vzorové stanovy z jara 1957 snížily věkovou hranici pro vstup na 15 let u mužů i žen a za určitých podmínek připustily do JZD i tzv. kulaka, který však nesměl po dobu 5 let zastávat žádnou funkci.

Motivy vstoupit při tom byly různé. Po letech sankcí a pranýřování v tisku rolník volil variantu menšího zla pro klid, a nikoliv z přesvědčení o správnosti myšlenky. Tuto roli konečně mohly sehrát i opakované výhrůžky stranických a okresních agitátorů včetně hrozby vystěhování z vesnice.

Červ nedůvěry neustále hlodal

Účinným psychologickým tlakem se stávala většinová JZD, kde do družstva vstoupila již většina vesnice. Příchodem zkušených hospodářů se navíc začaly pozvolna zlepšovat i výsledky družstev.

Přesto byla důvěra v nový způsob hospodaření rozporuplná. Dokládají to zápisy v obecních kronikách, ať již aktuálně pořizované nebo s odstupem času („…někteří šli do družstva dobrovolně, jiným nic jiného nezbývalo, když nemohli dodávky splnit a nechtěli být vystěhováni…“, „…červ nedůvěry neustále hlodal a pocit ztráty vlastního majetku vytlačil i mnoho slzí do očí. Teprve další roky ukázaly, že cesta, která byla 1957 nastolena, byla správná“).

Když 10. 8. 1957 ministerstvo zemědělství oznámilo, že jednotná zemědělská družstva a státní statky hospodaří na více než 50 procentech zemědělské půdy, v bystřickém okrese tento stav trval již měsíc a na Žďársku se k překročení pomyslné hranice nadpoloviční většiny přiblížil do konce září téhož roku s dalším pokračováním nárůstu.

Jestliže zde během roku 1957 vzniklo na dvacet JZD, na Bystřicku přesáhlo číslo ustavených družstev třicítku. Některá z nich ovšem vznikala již na opakovaný pokus, neboť jejich založení v 1.polovině 50. let byla neúspěšná či zůstalo jen u nižších typů, které se na mnoze rozpadly.

V Bohumíně všichni do JZD

S definitivním zlomením odporu byl proto nový rok provázen optimistickými vyhlídkami a každému dalšímu vzniklému družstvu byla na stránkách vesnických novin věnována patřičná pozornost, stejně tak jako závazkům získat do velkovýroby i zbývající část vesnice. Samotná existence totiž neznamenala úplnou výhru, poněvadž stále zůstávala řada hospodářů mimo JZD.

A tak „Vesnické noviny - Za novou vesnici Žďárska“ informují o ustavení JZD 31. 1. 1958 v Dolní Jablonné a v Rokytně a 10. 2. v Hříšti, zatímco „Vesnické noviny Bystřicka“ přinášejí v lednu 1958 například titulek „V Bohuňově během roku všichni do JZD“.

Mapa okresu s JZD (kliknutím zvětšíte)

V obcích, kde se předpoklady pro vznik JZD z různých důvodů nenašly nebo zde pokusy opakovaně zkrachovaly, přebíraly postupně hospodaření Československé státní statky (ČSSS). Před padesáti lety byl venkov nenávratně směrován cestou kolektivní velkovýroby, která zpřetrhala tradiční vztahy a budování rodinných hospodářství po několik generací, což pochopitelně ještě neznamenalo smíření se skutečností likvidující soukromé hospodaření.

Nelze v jedné připomínce komplexně rozebrat složitou proměnu naší vesnice v 50. letech, třebaže se to z některých populistických názorů zdá možné. To bychom se vraceli ke způsobu černobílého vnímání před rokem 1989, jen z opačného úhlu pohledu. Na druhou stranu ani po padesáti letech nejsou dosud vyrovnány veškeré majetkové křivdy, o morálních nemluvě.

Neprobádaná kolektivizace

Pro historiky zůstává období kolektivizace stále obrovským a především regionálně dosud neprobádaným tématem, jenž je nejen hodno ale též nutno ke zpracování.

Paradoxně po půl století, ve svobodných podmínkách tržního hospodářství a po vstupu do EU to nemá český soukromý zemědělec jednoduché, a co více: je existenčně ohrožován nízkými výkupními cenami a zahraničním přívalem surovin, jimž se dá ekonomicky často stěží konkurovat.

Někdejší obecní kronikář, člověk věřící a pamětník událostí před padesáti lety mimo jiné napsal: „…Je škoda, že základní smysl sdružení majetku a sil k reálnému zlepšení práce, využití mechanizace, zvýšení kulturní a občanské úrovně byl v tehdejší době odsunut na druhé místo za politické cíle a nikdy nebyl správně oceněn… snad se za čas budou historici přít o kladech a záporech socialistické vesnice“.

Na slova bohužel již zesnulého, ale moudrého Ignáce Mičína z Janoviček, který rozhodně neschvaloval způsoby zakládání JZD, si vzpomenu vždy, když vidím zanedbanou část vesnice, neopravované polní cesty či zarostlé meze, stejně tak jako opuštěné kravíny hyzdící nenávratně tradiční venkovská zákoutí.

Ukázka dobového lidového humoru, který měl poukázat na okrádání společné velkovýroby (vesnické noviny Bystřicka, 17. 1. 1958)

Slovníček pojmů

 

Družstvo, združstevňování - nevhodné označení, ale používané pro období po roce 1948, tehdejší mocí záměrně, což původní myšlenku družstevního hnutí, rozvíjejícího se od 19. století na principu svépomoci, dobrovolnosti a nedotknutelnosti soukromého vlastnictví, zdiskreditovalo.

Kolektivizace - výstižné označení procesu vytváření JZD jako kolektivních hospodářských celků zemědělské velkovýroby, s nuceným sdružením výrobních prostředků rostlinné i živočišné výroby. Vzor v sovětské kolektivizaci vytvářením tamních kolchozů.

Kulak, též takzvaný vesnický boháč - obecně velký zemědělec s mechanizací a vlivem na vesnici, odmítající též nové politické poměry po únoru 1948 a myšlenku kolektivizace, za což se dočkal nejrůznějších forem perzekuce.

 

Martin Šikula

31.1.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Lampíř
9

OBRAZEM: Úroda na Sádku je nejlepší za pět let. Suchu navzdory

Ve žďárském zámku zavedli speciální prohlídky uzpůsobené pro nevidomé návštěvníky. Prohlídky jsou na objednání a stojí 50 korun na osobu (pro nevidomého i jeho průvodce). Do celého areálu smějí také vodicí (i ostatní) psi.
7

Nevidomí zažijí ve žďárském zámku speciální prohlídky

Do participativního rozpočtu lidé přihlásili jedenáct návrhů

Žďár nad Sázavou – Při veřejném setkání budou představeny návrhy, které obyvatelé Žďáru poslali do participativního rozpočtu na příští rok. Do něj bylo stejně jako v letošním pilotním ročníku akce vyčleněno 600 tisíc korun.

OBRAZEM: Horácký džbánek zahájil Jaroslav Samson Lenk

Žďár nad Sázavou – Půlkulaté jubileum slaví festival folkové a country hudby Horácký džbánek. Letos se ve Žďáře nad Sázavou koná již po pětatřicáté. Dvoudenní festival začal v pátek krátce po 17 hodině koncertem Jaroslava Samsona Lenka s jeho doprovodem. Lenk se také po oba dva dny ujal role moderátora.

Patronkou Běhu pro hospic je Veronika Čamková

Velké Meziříčí – Několikanásobná juniorská mistryně České republiky v alpském lyžování a zároveň rodačka z Velkého Meziříčí Veronika Čamková se stala patronkou druhého ročníku Běhu pro hospic.

AKTUALIZOVÁNO

Stromy padaly na silnice, auta i karavan

Vysočina – Plné ruce práce měli přes noc hasiči i policisté na Vysočině kvůli bouřce doprovázené silným větrem. „V průběhu noci a časného rána zasahovali hasiči na Vysočině u více než 120 událostí v souvislosti s počasím,“ informovala mluvčí hasičů Petra Musilová. Šestadvacet oznámení obdrželi také vysočinští policisté.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení