VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jakub Janda: Děti chci mít až po kariéře

Vysočina - Strávit den se slavným sportovcem je snem mnoha lidí. Dětem z bítešské psychiatrické léčebny a dětského domova v Budišově se o víkendu jeden takový sen splnil. Přijel za nimi současný nejvýznamnější český skokan na lyžích Jakub Janda.

24.6.2009
SDÍLEJ:

Vítěz Turné čtyř můstků a dvojnásobný medailista z mistrovství světa Jakub Janda besedoval nejen na sportovní téma.Foto: Martin Drápalík

V rámci projektu Děti Modrých dnů Extra se vítěz Turné čtyř můstků a dvojnásobný medailista z mistrovství světa s mládeží bavil na sportovní témata a také si s dětmi zacvičil. "Chtěly vidět, jak třeba vypadá moje rozcvička na trénink, takže jsem se společně protáhli a proběhli. Pro mě to byl skvěle prožitý den a nelituji vůbec toho, že jsem přijel," řekl vítěz světového poháru z roku 2006.

Setkání se sociálně znevýhodněnými dětmi ve Velké Bíteši i v Budišově zanechalo v Jandovi silné zážitky, "Já jsem docela útlocitný člověk a kdyby to šlo, tak bych je prostě všechny adoptoval. Bude se mi těžko usínat, je mi smutno, když vidím děti bez rodičů, je to strašné," svěřil se.

Jak se vám na workshopech Modrých dnů s dětmi spolupracovalo?
Děti byly sympatické a hodně zvědavé. To setkání mě určitě obohatilo, je mi jich velmi líto, chtělo by s tím něco udělat. Zvážím, jaké by byly možnosti těm dětem pomoci. Ať už třeba finančně, nebo prostě po nějaké materiální stránce.

Jaroslav Sakala je dlouholetý patron Modrých dnů. Jako skokané k sobě máte určitě blízko. Spolupracujete spolu ve sportu, nebo jste "jen" kamarádi?
Dlouho jsem s ním skákal, byli jsme spolu v reprezentaci, ale on je přece jen o pár let starší, takže už skončil. Jsme pořád kamarádi, i když po sportovní stránce nespolupracujeme, protože Jaroslav má na starosti reprezentaci žen.

I malé děti vědí, že na lyžích se skáče hlavně v zimě. Ale i skokan musí v létě trénovat. Jak vypadá vaše příprava?
Skokan je sice vidět na závodech v zimě, ale při letním tréninku absolvuje mnohem více skoků, než na sněhu. Na suchu trénuji také kondičně, abych byl na zimu vštranně připraven.

Festival Modré dny se dlouhodobě zabývá mimo jiné problematikou mentální anorexie u žen. Ale také skokané si dávají velký pozor na to co jedí a v jakém množství… Není to trochu trápení? Nehraničí to s výše zmíněnou poruchou příjmu potravy u mužů v tomto sportu?
Tato problematika se našeho sportu týká. Dá se říct, že pár skokanů podlehlo. Od doby Svena Hannavalda, kterého potkal takzvaný syndrom vyhoření, se nám například omezily váhové limity, pod které už nesmíme klesnout. Určitý problém tady skutečně byl a teď se s tím pracuje. A trápení? Každý sport je trochu trápení, musí se mu něco obětovat, ale abych já osobně zacházel až k anorexii, to nemám zapotřebí.

Nedá nám to nezeptat se, s jakými cíli budete vstupovat do olympijské sezony?..
To je otázka, na kterou odpovídám hrozně nerad, protože svoje cíle neprozrazuji a nevykřikuji do světa. Samozřejmě cíle mám, ale až sezona ukáže, jak na tom budu. Momentálně k tomu víc říct nemohu.

Průlom ve vaší kariéře nastal v sezoně 2004/2005 s nástupem slovinského trenéra Vasji Bajce. Plánujete po přestavce další společnou spolupráci?
My už vlastně rok spolupracujeme, loni v létě jsme se s Vasjou dali opět dohromady a je to teď opět můj osobní kouč. Zcela jsem se odtrhl od reprezentace a připravuji se individuálně. Loni jsme každopádně začali později, takže ta sezona ještě nebyla uplně nejlepší, ale letos jedeme již od jara, tak myslím, že to bude lepší. Má to svoje výhody i nevýhody. Mít soukromého trenéra a platit si veškerá soustředění není zrovna levná záležitost. Na druhou stranu já v tomto ohledu nelituji jediné koruny, protože věřím, že mě tahle spoulpráce může zase posunout hodně dopředu. Vasja je nejen skvělý trenér, ale také psycholog. On má na mě velký vliv.

Ve své kariéře jste absolvoval stovky a stovky skoků. Přesto, když sedíte nahoře na můstku a trenér vám mávne, co cítíte? Máte obavu? Měl jste nějaký těžký pád?
Nemám obavu, ale respekt, protože, když se skokan začne bát, tak je konec. Zároveň cítím jistou zodpovědnost k sobě samému. Jezdí se ke sto kilomtreům za hodinu, létá se vysokov, kolikrát fouká vítr. V tom věřím trenérovi, že by mě nepustil do žádných špatných podmínek, které by mi mohly způsobit ten pád. Přesto se mususím na každý skok absolutně soustředit, protože i malá chyba může znamenat katastrofu. Párkrát jsem spadl, jeden těžký tam byl, ale vyvázl jsem bez zranění. Jako dítě jsem zmůstku jednou odcházel se zlomenou rukou.

Život vrcholového sportovce je velmi hektický. Přesto, plánujete založit vlastní rodinu, nebo byste ještě nějaký čas za dětmi raději jen dojížděl? Chtěl byste mít ze svých dětí sportovce?
Rodinu s manželkou plánujeme, ale bude to až po skončení kariéry, která ještě bude trvat rok, dva, možná tři. To se ještě uvidí. Jelikož jsem pořád ve světě, tak chci děti až v době, kdy je budu moci vidět vyrůstat. Samozřejmě budu se je snažit vézt k nějakému sportu, ale bude záležet především na nich. Určitě je nehodlám do ničeho nutit. probíhalo to perfektně, byla to pohoda.

Autor: Ondřej Švára

24.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Ve Vysočina Areně přibude stojan na dobíjení elektrokol

Ilustrační foto.

Mladá žena řídila auto i přes uložený zákaz

Hnojte popelem

Topíte dřevem? Nebo máte doma krb jen tak pro příjemný pocit? Kam dáváte popel? Pokud ho vyhazujete, připravujete se o jedno z nejlepších hnojiv světa.

Opilec boural při parkování, měl téměř čtyři promile alkoholu v dechu

Osová Bítýška – Parkování nezvládl šestapadesátiletý řidič u obchodu v Osové Bítýšce. S Oplem Vectra naboural do zaparkovaného automobilu značky Volvo.

Prezident za vystoupení přislíbil dětem školu

Rokytno – V roce 1965 byl založen v Rokytně národopisný folklorní soubor Horáček. Vznikl zejména díky obětavosti a nadšení učitelky Vlasty Götzingerové, která v tamní škole vyučovala po celých dvanáct let. Děti z Horáčku se svými vystoupeními slavily úspěchy doma i jinde. Jejich umění a zápal ocenil i tehdejší prezident Ludvík Svoboda.

Napadení mezi rybáři v Ledči, jeden druhého hodil do řeky

Vysočina - Jako „tiší blázni" se rozhodně nechovali dva rybáři, kteří na sebe narazili v pondělí 24. dubna na břehu řeky Sázavy v Ledči nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. 

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies