Řada hasičských sborů si hýčká své požární starožitnosti, nicméně zásahový automobil Laurin & Klement Mh z Krásněvsi vyniká spíše svým paradoxním původem. K výjezdům za požáry totiž krátce po svém vzniku vůbec nesloužil. „Úplně nejdříve rozvážel tisk, protože jej provozovaly Lidové noviny Brno. Auto, které vozilo zprávy z Brna do Vídně, jsme my hasiči koupili až v roce 1932.. Teprve pak jsme jej nechali přestavět na hasičský vůz. Používal se aktivně až do padesátých let minulého století," prozradil strojník sboru Josef Weinhöfer mladší.

Laurinka, jak něžně robustnímu autu přezdívají členové krásněvského sboru, je i ve svých třiadevadesáti letech v perfektní kondici. Potvrdila to nejen okamžitou reakcí na obrátku startovací klikou, ale i sebejistou projížďkou po obecní návsi. „Renovovat Laurinku nám dalo samozřejmě velkou práci. Pracovalo nás na ní pět, a stálo nás to dohromady pět let života. Většinou jsme auto opravovali po večerech. Dnes je vůz nejen hezký, ale i plně funkční a dá se s ním pořád hasit," řekl strojník.

Renovované hasicí vozidlo, jako stvořené pro přehlídky, je výsledkem především obětavé práce svépomocí, s níž krásněvští hasiči mimo jiné udržují a modernizují i svoji hasičskou zbrojnici. „Jsme zkrátka dobrá parta, která si dokáže pomoci," řekl starosta sboru Josef Weinhöfer.

Týmová práce se uplatňuje také při samotných zásazích. Laika ale možná překvapí, že hasiči příliš často nehasí. Spíše než za požáry, vyjíždějí k takzvané technické pomoci při nebezpečných stavech. „To znamená, že nejčastěji odklízíme popadané stromy z cest, anebo likvidujeme nebezpečný hmyz," vysvětluje jednatel sboru Josef Kadlec.

Nepříjemných vos je prý poslední dobou mnoho, a tak si hasiči již plně osvojili i speciální zásahový nástroj, přezdívaný Vosohlt. Nejde o nic jiného, než o zařízení podobné fukaru na úklid listí, jenomže se zpětným chodem. „Při zásahu s vosohltem samozřejmě používáme i veškerou ochranu, při zásahu nás mohou lidé vidět v klasických třívrstvých oblecích, které vosy nepropíchnou a také ve včelařských kuklách," popsal Josef Kadlec.

Dobrovolní hasiči jsou dle statistik v permanenci zhruba pětkrát do roka a při každém poplachu musejí ze stanice vyjet do deseti minut. „Ještě se nám nestalo, abychom to nestihli," upozornil jednatel Kadlec.

Krásněves, ležící nedaleko Radostína nad Oslavou má 280 obyvatel a chrání ji celkem sedmdesát hasičů, z toho čtrnáct je členy zásahové jednotky. „Sbor je věkem svých současných členů mladý, ale má bohatou historii, dlouhou více než 120 let," upozornil starosta sboru Weinhöfer.

Sbor dobrovolných hasičů v Krásněvsi byl založen 11. listopadu 1893. První ruční čtyřkolová stříkačka byla zakoupena za peníze ze sbírek a darů. V současné době se sbor pravidelně zúčastňuje školení, okrskových i námětových cvičení. Členové se také velkou měrou podílejí na kulturním dění v obci.