Dlouho očekávaný déšť plní houbařům košíky

Lesy na Vysočině se po suchých týdnech opět pomalu proměňují na ráj houbařů. Rostou masáky, holubinky, objevují se hřiby i ryzce. „Počasí posledních několika dnů, které na Vysočině charakterizovaly častý déšť a teploty kolem dvaceti stupňů, jsou ale pro růst hub ideální," říká havlíčkobrodský mykolog Jiří Pejchal. „I když si houby často dělají, co chtějí, myslím, že právě nastal ten správný čas na houbaření," dodal Pejchal.

Podle předsedy jihlavského mykologického klubu Jiřího Burela nacházeli lidé v minulých dnech bedly, holubinky, pečárky, hřiby či koloděje často nejen v lesích, ale třeba i v jihlavských parcích. „Někde už houby rostou více, ale podle zpráv, které mám, se na Vysočině sezona stále ještě nerozjela naplno. Na košíky to stále ještě není," soudí Burel.

Rostou, ale zatím 
je třeba mít štěstí

„Byli jsme na houbách ve středu i ve čtvrtek. Něco jsme našli, ale jsme zvyklí nosit více. V okolí vsi jsou lesy ve svahu a tam je stále poměrně sucho," říká Květa Hrdličková, která s manželem vyráží do lesů u Vržanova na pomezí Jihlavska a Třebíčska. „U nás se ale houby ve větší míře obvykle objevují až v srpnu, to už snad bude lepší," věří houbařka.

Větší štěstí měl v tomto týdnu Václav Háva, který bydlí v Letnách na Pelhřimovsku. Z lesů kolem Křemešníku si přinesl kromě růžovek i pár hříbků a lišek. „Na houby nejčastěji vyrážím ráno nebo dopoledne. Vydám se směrem ke Křemešníku. Udělám si takový malý výšlap na sedm, osm hodin a výsledek se určitě dostaví," popsal svoje houbařské výpravy Václav Háva. Ten dodal, že má svoje zaručená místa, kde je tepleji a vlhčeji a kde vždycky určitě na nějaké houby narazí.

To nejlepší má teprve přijít

Podle pelhřimovského mykologa Jakuba Šišky začíná na Vysočině velká houbařská sezona v září a trvá do konce října. „Letos je to trošku atypické. Červenec není zrovna teplotně obvyklý, takže houby začaly růst dříve," popsal s tím, že houbám vyhovují denní teploty do pětadvaceti stupňů Celsia a noční do patnácti stupňů. Prudké výkyvy teploty a vlhkosti velmi nepříznivě ovlivňují růst hub.

Jiří Pejchal soudí, že si v příštích dnech a týdnech přijdou na své i náročnější houbaři. Kromě       masáků, šedivek, hřibů kovářů, hřibů kolodějů a lišek by se měly častěji objevit i hřiby, podhřiby, bedly, pýchavky a další oblíbené a hojně sbírané druhy.

Na svůj největší jednorázový nález hub si Pejchal, který se mykologii věnuje už dlouhá léta, nevzpomíná. „Vybavuji si pouze to, že určitě byly a že přicházely v nárazech, ve vlnách," podotkl.

Na rozdíl od Pejchala si Jaroslav Konečný z Krucemburku na svůj největší úlovek vzpomíná přesně. „Patřím mezi houbaře, kterým houbu v lese spíš musíte ukázat, než by ji sami našli," říká.

„Vloni v srpnu jsem  však mezi břízkami u Starého Ranska narazil na deset nebo dvanáct jasně červených klobouků. Nejprve jsem si myslel, že to jsou muchomůrky, ale byla to rodinka křemenáčů. A všechny byly zdravé," zavzpomínal Konečný. Ten byl letos na houbách už třikrát. Pokaždé se ale vrátil s nepořízenou. „Rozhodně to nevzdám a  o víkendu se do lesů kolem rybníka Řeka znovu vypravím," řekl.

Důležitý je výběr místa i houby

Podle mykologa Šišky jsou pro houbaře nejlepší smíšené lesy, tedy březové háje, bučina, smrčina. „Třeba smrkové lesy jsou zpravidla suché," vysvětlil. „Na Pelhřimovsku jsou vyhlášené lokality na Humpolecku, Černovicku a Novocerekvicku, ale samozřejmě každý houbař má to své místečko, kam se vrací a má jistotu, že neodejde s prázdnou," popsal Šiška.

Když houby rostou, dají se podle expertů najít takřka všude. Na Jihlavsku jsou oblíbenými místy třeba lesy pod Javořicí, u Bílého Kamene či u Rytířska. Na Žďársku vyrážejí houbaři nejčastěji k Račínu, Třem Studním, k Dářku či na Koníkovské polesí.

Na Třebíčsku je hned několik oblíbených lokalit v okolí Heraltic, kde se díky spodní vodě najdou houby i v době, kdy příliš neprší. Další místem, které patří k hojně navštěvovaným jsou lesy kolem Budkova či Myslibořic.

Přestože lidé většinou jedlé houby znají, mykologové stále varují před otravami. „Pokud si lidé nejsou jisti druhem houby, ať ji raději nechají v lese. Případy otrav nebo přiotrávení se houbami se objevují stále," varuje Šiška.