Ve vsích se nedávno konala referenda a dotazníkové šetření. Například v Bukově v referendu před dvěma týdny těsně zvítězili odpůrci úložiště. „U nás je to rozděleno tak půl na půl," konstatoval starosta Bukova Jiří Vrbka.

Otázka při bukovském referendu vyhlášeném v listopadu však zněla, zda obyvatelé souhlasí se spoluprací se Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Ta ovšem začátkem ledna podepsala mandátní smlouvu s podnikem DIAMO, čímž veškeré další vyjednávání přešlo na něj. Obyvatelé Bukova tak v referendu odpovídali na otázku, jejíž obsah už v té době pozbyl smysl.

Schenk: Tohle není férová hra

Zástupci firmy GEAM Dolní Rožínka, odštěpného závodu podniku DIAMO, jež v lokalitě těží uranovou rudu více než půl století a zaměstnává asi tisícovku lidí na Bystřicku, tvrdí, že žádost o stanovení průzkumného území rozhodně neznamená, že by obce do procesu nemohly v případě svého nesouhlasu zasáhnout. Případně, že by úložiště mohlo být na jejich území postaveno proti jejich vůli.

„Všechno je v souladu se zákonem, obce jsou účastníky řízení, na jejich názor bude brán zřetel," řekl Deníku ředitel závodu GEAM Dolní Rožínka Pavel Koscielniak.

SÚRAO se pokoušela získat souhlas obcí ležících v lokalitě Kraví hora, což je Střítež, Moravecké Pavlovice, Bukov, Věžná a Sejřek na Žďársku a Drahonín a Olší na Tišnovsku, rok, a to zpočátku poměrně úspěšně, k čemuž přispěly i státem slíbené finanční kompenzace. V jiných vytipovaných lokalitách v republice jednali deset let bez úspěchu.

Na Bystřicku se dal předpokládat menší odpor obyvatelstva. Uran tam řadu lidí padesát let živí, tudíž je slovo radioaktivita neděsí. Navíc DIAMO, potažmo GEAM je pro ně po letech působení v regionu důvěryhodný partner.

V loňském roce však do zatím zdárně se vyvíjejícího schvalovacího procesu zasáhlo občanské sdružení Nechceme úložiště Kraví hora, které se tamním obyvatelům pokouší dodat informace „z druhé" strany, než se rozhodnou pro průzkum, anebo proti němu. Poslední obec – Bukov, smlouvu se SÚRAO nepodepsala. I proto jsou teď zástupci sdružení nynějšími změnami a žádostí DIAMO o stanovení průzkumného území Kraví hora rozčarováni.

„Prezentace DIAMA je zkreslující. Obce sice jsou účastníky řízení, konečně i my můžeme podávat námitky, ale tam nejde o názor občanů, protože se řeší záležitosti spíše odborného charakteru. Stát tak obešel názor lidí," vyjádřil se mluvčí občanského sdružení Nechceme úložiště Kraví hora Martin Schenk.
„V podstatě to už nejde zastavit, konzultoval jsem to i s právníkem. Na to, že by něco podobného mohlo nastat, jsme upozorňovali od začátku. Stejně jako SÚRAO tvrdila, že pokud třeba jenom jediná obec z lokality Kraví hora s průzkumem nebude souhlasit, neuskuteční se. A ještě v prosinci zástupci správy úložišť deklarovali, že všechno je o vzájemné důvěře a že by nikdy nešli proti názoru obcí. A dnes? SÚRAO předala vyjednávání DIAMU, když neuspěla, protože to lidé dobře znají a budou k němu určitě vstřícnější. A DIAMO nyní žádá o povolení průzkumu, aniž by se ohlíželo na názor lidí. Tohle není férová hra," dodal Schenk.

S průzkumem chce DIAMO začít ještě letos. Práce nemají nijak porušit ráz krajiny. Předpokládá se, že do lokality Kraví hory se horníci prokopou z kilometr vzdáleného dolu Rožínka. Na povrchu se pak počítá jen se třemi malými vrty. Průzkum má trvat šest až osm let. Pak bude roky probíhat výběr konečné lokality. Samotný začátek stavby skladu se odhaduje do let 2040 až 2050.

Vyhořelé palivo ze šesti jaderných bloků společnosti ČEZ se v současné době ukládá do meziskladů. Ty ale mají nahradit podzemní sklady v hloubce 100 až 700 metrů pod povrchem.