Potřebných osmdesát milionů korun Hamry nemají, a s rozpočtem dvanáct až patnáct milionů ročně ani mít nemohou. „Po zaplacení pravidelných položek, jako jsou náklady na prohrnování silnic, příspěvek na školáky, autobusovou dopravu, odvoz odpadů a další, nám zbudou na investice ročně necelé dva miliony korun,“ potvrdil starosta Hamrů Hubert Křesťan.

Může za to i nepříliš ideální přerozdělování výtěžků z daní. Na jednoho obyvatele dostane hamerský obecní úřad ze státní pokladny sedm tisíc korun. „Přes šest tisíc činí náklady na jednoho žáka, které platíme Žďáru, kam děti chodí, takže například ze školáka, který je u nás trvale hlášen, nám ročně zbude dvě stě korun,“ doplnil Hubert Křesťan.

Rozdíly v příjmech z daní se rozhodli už dříve řešit ve Věcově. A to přímo u ombudsmana. „Obrátili jsme se na něj, ale zřekl se toho s tím, že nebude politikům zasahovat do jednání. Odkázal nás na poslance z našeho regionu,“ uvedl starosta Zdeněk Vraspír. „Sněmovna se tím nebude zabývat, dokud to nebude mít podobu zákona. Nejlepší by bylo, kdyby model rozdělování navrhl Svaz měst a obcí,“ uvažovala místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová.

Starostové obcí doufají, že čím více sídel se ke sdružení přidá, tím větší váhu jejich požadavek bude mít. Některé obce však stále váhají. „O připojení uvažujeme. Tento krok musí projednat zastupitelstvo. Osobně si myslím, že to sice zbytečné není, ale marné,“ uvedl Josef Novotný, starosta Křídel.

V současné době je systém přerozdělování daní nastaven tak, že se výše příspěvku od státu řídí počtem obyvatel. Čím méně lidí, tím méně peněz. Rozdíly mohou činit i více než třicet tisíc korun na jednoho obyvatele.

 

Obce protestují proti daňové diskriminaci.