VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Chystá se průzkum úložišť radioaktivního odpadu

Vysočina – Územním celkům v užším výběru vytipovaným jako možné lokality pro výstavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu vláda nabídla v těchto dnech kompenzaci geologického průzkumu kolem deseti milionů korun ročně.

7.12.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Profimedia.cz

Deníku to potvrdil včera starosta Dolní Cerekve na Jihlavsku Zdeněk Jirsa.

Dolní Cerekev je největší obcí v lokalitě Rohozná, jak označuje Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) jedno z vybraných šesti míst v republice. Vládní seminář Nekonfliktně k hlubinnému úložišti pozval na středu a čtvrtek do Prahy mimo jiné představitele samospráv dotčených obcí, jimž za humny začnou zanedlouho odborníci hloubit průzkumné vrty.

Po pěti letech

Po pěti letech vládního moratoria na průzkumné práce k výstavbě hlubinného úložiště radioaktivního odpadu otevřela ožehavé téma SÚRAO a ministerští úředníci. „Vláda nabízí obcím velké peníze, ale za to jim bere právo rozhodovat o tom, zda úložiště chtějí, nebo jsou proti,“ přiblížila vedoucí jihlavské pobočky sdružení Arnika Jana Vitnerová. „Ministerstvo průmyslu a obchodu nabízí 8 až 12 milionů korun vybraným lokalitám do roku 2015, kdy by měl geologický průzkum skončit. Je to zatím návrh vlády s tím, že další postup se bude teprve určovat včetně metodiky rozdělování peněz,“ vysvětlil Zdeněk Jirsa.

„Když se má v nějaké obci stavět sklad nebo slepičárna, mohou se k tomu sousedé nebo zastupitelé vyjádřit. Je zarážející, že při umísťování výjimečně důležité stavby, jako je trvalé úložiště radioaktivného odpadu, do toho podle našich zákonů nemají co mluvit. Je to dost bezohledný a nedemokratický přístup,“ uvedl za sdružení Bezjaderná Vysočina Čestmír Vitner.

Martin Sedlák z hnutí Duha řekl: „Hledání úložiště pro vyhořelé jaderné palivo má u nás podobu otevřeného střetu obcí se státními úřady. Podle zákonů nemohou obce projekt odmítnout, natož být účastníkem řízení. Zkušenosti ze Švédska dokazují, že demokratická podoba proces civilizuje a odstraňuje zbytečné konflikty občanů se státem.“

Podle předběžné studie SÚRAO o projektu Rohozná by výstavba úložiště měla probíhat v letech 2055 až 2070. Areál s podzemním labyrintem v hloubce 500 až 1 000 metrů by na povrchu měl zabrat asi 19 hektarů a nabídnout až 360 pracovních míst.

Starosta Rohozné František Venkrbec po pražském semináři ocenil přístup vlády. „Zatím se stát s představiteli obcí nebavil, ale jak je vidět, změnil postoj. Přísliby jsou lákavé, ale stejně na tom byli starostové v Brdech se stavbou radaru. Rozjeli projekty, a teď jsou bez peněz. Musíme od státu dostat záruky podložené zákony,“ shrnul první muž Rohozné. Dodal, že v České republice se na 28 místech konalo referendum. Proti úložišti bylo podle něj 87 procent respondentů.

Projekt uvádí Rohoznou, Dolní Cerekev, Cejli, Dvorce, Mirošov, Boršov, Hojkov, Milíčov a Nový Rychnov jako obce přímo dotčené výstavbou. V kraji Vysočina se s problémem průzkumu úložiště budou potýkat také obce v lokalitě Budišov na Třebíčsku.

Autor: Stanislav Jelínek

7.12.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Po 160 schodech šplhá na 36 metrů vysokou rozhlednu pestrá skladba lidí od turistů a rodičů s dětmi až po svatebčany.

Meziříčská rozhledna je hitem

Mladá fotografka portrétuje nejraději v plenéru, ale především kvůli snímkům dětí si nyní ve Žďáře nad Sázavou otevřela vlastní ateliér. Chce v něm dokázat, že ateliérová fotografie má i po smrti deskových přístrojů a nástupu zrcadlovek a mobilů právo na
12

Snímky málokdy končí v albu, říká fotografka

Dýmovnice aneb proč nejít na hokej...

Hokejové derby přinášejí napětí, vzrušení a emoce diváků, ale čeho je moc, toho je příliš. V hokejovém městě jako je Havlíčkův Brod jsem strávil studentská léta, trénoval a zrovna tak vzhlížel k osobnostem tohoto klubu. Nevím, jak by se páni Chytráček se Suchým a jiní velikáni dívali na dnešní fanoušky, ale rozhodně do smíchu by jim nebylo.

Soudce Novák chce od státu půl milionu za dojíždění na pobočku

Žďár nad Sázavou - Soudce brněnského krajského soudu Miroslav Novák se po státu domáhá proplacení cestovních náhrad ve výši půl milionu korun, které vynaložil na dojíždění poté, co byl nezákonně přeložen na jihlavskou pobočku soudu. Při pátečním projednávání své žaloby stáhl požadavek na další čtyři miliony korun za nemajetkovou újmu. Odůvodnil to tím, že nechce zatěžovat státní rozpočet. Podle žalovaného ministerstva spravedlnosti je však skutečným důvodem zpětvzetí to, že Novák chce v případě neúspěchu snížit náklady řízení, které by musel hradit.

Řidič nezvládl řízení, na následky zranění zemřel

Vysočina – Ve čtvrtek před jednou hodinou odpoledne vyjížděli policisté k tragické dopravní nehodě, která se stala na silnici druhé třídy mezi Bílým Kamenem a Větrným Jeníkovem.

Ve firmách je jedovatá voda i půda

Žďársko - První brněnská strojírna ve Velké Bíteši, Tokoz ve Žďáře nad Sázavou a také Mars Svratka. To jsou podle informací České inspekce životního prostředí (ČIŽP) tři lokality na Žďársku, ve kterých momentálně probíhají sanace starých ekologických zátěží.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies