Ačkoli jim ještě není ani osmnáct let, prožili toho více, než kdejaký šedesátník. „Svoje rodiče neznám. Vyrůstala jsem v dětském domově, odkud si mě vzali pěstouni. V nové rodině jsem ale začala dělat problémy. Občas jsem se prostě nevracela domů, někdy jsem byla pryč i týden,“ začala vyprávět svůj příběh Magda. (Jména byla na žádost ústavu změněna - pozn. red.)
Věčné útěkářky
Dívka dělala vše prý jen kvůli kamarádům. „Bylo mi asi třináct let a chtěla jsem být prostě s nimi. Nemělo to nic společného s tím, že by se mi doma nelíbilo. Když jsem se jednou zase vrátila pozdě, hrozně jsem se s mamkou pohádala. Řekla mi, že jedu do diagnosťáku. Od té doby jsem ji neviděla. Pořád jsem doufala, že se budu moct vrátit domů, chtěla jsem, ale nevyšlo to,“ dodala Magda.
Podobný příběh se stal i Petře. „Odmalička jsem bydlela s tátou a dvěma bratry. V deseti letech jsem se připletla do party, v níž byli o dost starší lidi. Některým bylo už třeba dvacet. Domů se tak mohli vracet, kdy chtěli a já jsem to začala dělat taky,“ vzpomínala na své dětství druhá dívka, Petra.
Domů se podle svých slov nevracela třeba i několik měsíců. „Byla jsem s partou a přespávala u kamarádů v jejich bytech. Jednou jsem se dokonce vrátila až po třech měsících,“ řekla dívka s tím, že jí její táta sháněl po telefonu.
„Já mu ho ale nebrala, a když jsem mu ho vzala, tak jsme se akorát pohádali. Jednoho dne pak pro mě přijelo auto, které mě odvezlo do diagnostického ústavu a pak jsem skončila v Meziříčí,“ dodala mladá dívka. Kdyby prý mohla vrátit čas, změnila by rozhodně kamarády. „Už se s nimi nevídám a ani se vídat nechci. Už mám nový a lepší,“ podotkla Petra.
Dětství bez rodičů
Jaké je to strávit dětství bez rodičů si zakusila Lenka. „Od tří let jsem vyrůstala s bratrem a bratry dvojčaty v dětském domově. Mamka nás dala pryč, protože ji táta mlátil. Zahýbal jí a ještě na ni řval, že se o to prý zajímá. Odmalička jsem chtěla být policistkou jen proto, abych mohla tátu zavřít do vězení,“ vyprávěla Lenka.
Když jí bylo jedenáct let, vzal si ji a bratra otec k sobě. „Dvojčata šla k pěstounům. S tátou jsem žila do šestnácti let. Pak mě začal bít taky. Utekla jsem proto ke kurátorce a skončila ve Velkém Meziříčí,“ doplnila Lenka s tím, že od tří let se se svojí matkou neviděla.
„Zkontaktovaly jsme se asi až před měsícem. Už jsem u ní dokonce dvakrát byla. Až odsud odejdu, budu u ní bydlet,“ podotkla. „Tátovi už nevěřím a nechci s ním už být,“ dodala na závěr Lenka.
-----------------
Oprava ústavu vyšla na 84 milionů
Výchovný ústav pro mládež ve Velkém Meziříčí prošel rekonstrukcí. Ministerstvo školství na opravy vyčlenilo čtyřiaosmdesát milionů korun. Na co byly peníze použity a jak to nyní v ústavu vypadá, jsme se zeptali jeho ředitele Karla Suchánka.
Na kolik korun se vyšplhaly náklady na opravu výchovného ústavu?
Rekonstrukce vyšla na osmdesát čtyři milionů korun.
Odkud jste čerpali peníze?
Finance nám poskytl náš zřizovatel, a to ministerstvo školství.
Co nového tak nyní v ústavu najdeme?
Zcela nově byl vybudován internát pro dívky, které jsou zde ubytovány. Opravena byla budova bývalé školy, kde jsou nyní kanceláře pro naše zaměstnance a cvičná kuchyň. Původní budova internátu byla přestavěna právě na školu, u níž je například i víceúčelové hřiště.
Jaká je kapacita vašeho výchovného zařízení?
Může u nás být ubytováno až čtyřicet dívek.
Máte na Vysočině nějaké pobočky?
Ano, a to v Janštejně pro čtyřiadvacet děvčat a ve Žďáře nad Sázavou pro šestnáct chlapců.
Kolik je dětem, které ve výchovném ústavu a jeho pobočkách žijí?
Jsou to děti, které byly odebrány z rodin a byla jim nařízena ústavní výchova. Je jim mezi patnácti a osmnácti lety.
Co se s nimi stane poté, co dosáhnou plnoletosti?
Vrací se zpět do svých rodin. Odejít však nemusí hned v osmnácti. Pokud u nás ještě nedostudovaly, sepíšeme s nimi dohodu, a dokud neukončí školu, zůstávají u nás.
Jaké obory u vás mohou dívky studovat?
Máme tu dva dvouleté obory – Provoz společného stravování a Práce ve zdravotnických a sociálních službách. Uvažujeme ale i o otevření tříletého oboru Cukrář.
Kam až sahá historie vašeho ústavu?
Výchovný ústav byl založen v roce 1932, a to jako Masarykův okresní dětský domov, kde žily děti z celého, tehdy meziříčského, okresu.