Výstava Mlynáři od Babic připomíná 60. výročí tragických babických událostí. Proč jste pro uspořádání výstavy ve Žďáře zvolil právě toto téma?
S občanským sdružením Paměť jsme výstavu připravovali v česko-anglické mutaci v Evropském parlamentu, kde vzbudila velký zájem. Říkali jsme si, že by bylo škoda ty panely s materiály nevyužít více, proto jsem inicioval její přesun do Žďáru nad Sázavou.

O komunistických represáliích v Babicích se však zejména mezi mladou generaci ví hodně málo…
To je pravda. Proto si myslím, že tímto způsobem je vhodné tyto události, které se dnes mladým mohou jevit jako nepochopitelné, připomenout.

U příležitosti vernisáže se uskutečnila i beseda s autory stejnojmenné knihy…
Pozvání přijali Luděk Navara a Miroslav Kasáček jako autoři knihy Mlynáři od Babic. V knize vykreslili těžko uvěřitelné tragické osudy obyčejných lidí na pozadí událostí v Babicích.

Součástí výstavy Mlynáři od Babic je i expozice s názvem Překonej stěnu smrti. Co si pod tímto názvem má veřejnost vybavit?
Tato druhá výstava není v hlavní roli, ale tematicky doplňuje některé aspekty komunistického režimu. Které si už dnes studenti a školáci nedovedou představit. Státní hranice s ostnatým drátem a lidé, kteří se za cenu svého vlastního života snaží tuto „stěnu smrti“ překonat a dostat se do svobodného světa…

---------------

Když se řekne Babický případ…

Represálie, které rozpoutal komunistický režim v okolí Babic na Třebíčsku začátkem padesátých let, jsou považovány za jedny z největších od dob heydrichiády. Svým rozsahem byly opravdu mimořádné: více než sto odsouzených, z toho 11 k trestu smrti. Čtyři odsouzení zemřeli ve vězení. Rodiny soukromých zemědělců byly deportovány a musely opustit své domovy, jejich statky a usedlosti byly zabaveny a rozkradeny. Útok v budově školy v Babicích 2. 7. 1951, při němž byli zastřeleni tři komunističtí funkcionáři, však nebyl na začátku těchto perzekucí – zatýkání začalo mnohem dříve. V hledáčku komunistické tajné policie StB se ocitli hlavně kněží a sedláci. Ale i ti, kteří se zapojili do protinacistického odboje za 2. světové války. I obyčejní lidé, již měli tu smůlu, že žili v odlehlém kraji, na nějž zaměřila StB zvláštní pozornost. Pamětníci dodnes vypráví otřesné a těžko uvěřitelné příběhy. Příběhy lidí, kteří najednou zjišťují, že jsou určeni k likvidaci. Čekají, že brzy začne 3. světová válka, že přijdou američtí vojáci, kteří je osvobodí, ale čekají marně. Místo toho jeden po druhém končí ve vězení a pak v pracovním táboře. A to jsou ještě ti šťastnější, kteří přežili. Je o to smutnější, že právě útok v budově školy v Babicích se stal jedním z námětů komunistické propagandy, jež ho dokázala umně využít.