Pěší rota aktivních záloh na Vysočině, která má stejně jako v ostatních krajích 150 tabulkových míst, je v několika posledních letech naplněna přibližně ze 45 procent. Nedostatečná naplněnost ale nepůsobí v době míru žádné problémy. Ty by přicházely 
v úvahu při nějakém hrozícím konfliktu nebo při mobilizaci. řekl ředitel Krajského vojenského velitelství v Jihlavě Jan Ňachaj.

„Zhruba poloviční naplněnost rot aktivních záloh je podobná i v ostatních 14 krajích," dodal Ňachaj. Hlavním úkolem pěší roty je podle něj střežení objektů důležitých pro obranu státu na území kraje. Na Vysočině je to hlavně Jaderná elektrárna Dukovany nebo důležité vodní zdroje jako přehrady ve Víru či Dalešicích. „Při případném konfliktu by se pěší rota změnila ve strážní prapor se základem z aktivních záloh, které by doplnili vojáci z povinných záloh," dodal ředitel.

Lidé, kteří jsou na Vysočině členy aktivních záloh, jsou podle Ňachaje většinou „srdcaři", kteří členství berou jako poslání. „Sami dobrovolně pomáhají při povodních, organizují dálkové pochody. Někteří si dokonce i sami dokupují některé součásti výstroje. Nejsou výjimky, že ročně na ně věnují několik tisíc korun," řekl Ňachaj. V pěší rotě na Vysočině jsou i dvě ženy.

Nejdůležitějším kritériem pro vstup do aktivních záloh je vedle věku mezi 18 a 60 lety fyzická zdatnost, dobrý zdravotní stav a bezúhonnost. „Hlídáme si, aby uchazeč nepatřil mezi extrémisty. Jsou případy, že někteří kvůli tomu nebyli přijati," řekl Ňachaj.

Podle ředitele Krajského vojenského velitelství v Jihlavě se někteří záložáci stále setkávají s problémy se svými zaměstnavateli při uvolňování na cvičení. Někteří to řeší i vybíráním dovolené či neplaceného volna. Zaměstnavatelé záložáka musí uvolnit, ale mohou mu později působit problémy. „Znám třeba případy, kdy zaměstnavatel řekne – když půjdeš na cvičení, už se nevracej," řekl Ňachaj.

Problémy by měl vyřešit novelizovaný branný zákon, jehož koncepci letos schválila vláda. Počítá mimo jiné s náhradou mzdy a úlevou na daních, na dvojnásobek by se měla zvýšit i měsíční odměna pro členy záloh, a to ze současných 500 na 1 000 korun.

Podle koncepce by se měl počet aktivních záložáků v několika letech celostátně zvýšit ze současných přibližně 1 000 až na 5 000. „Pokud se najdou peníze na finanční krytí všech benefitů, zřejmě by to neměl být problém," řekl Ňachaj. Zákon řeší i povinnost vojáků 
z povolání sloužit po ukončení činnosti ještě pět let jako aktivní záloha.

JAROSLAV BUČEK (ČTK)