Módní obuv: Stačily čtyři měsíce a bylo po parádě

Zvykli si tam jezdit zákazníci z celé Vysočiny. Nadšení z výhodného nákupu však nevydrží každému. Do kyselého citronu jakoby kousla také Miloslava Hložková z Pelhřimova. Podle ní mělo chování prodavaček z tamní pobočky řetězce A3 Sport ke slušnosti daleko.

Všechno přitom loni začalo takřka idylicky. „Blížilo se léto, dcera zatoužila po nějakých vzdušnějších botách. V A3 Sportu se nám zalíbily jedny plátěnky. Z letáku jsme zjistili, že se jedná o takzvanou módní obuv určenou pouze k občasnému nošení v nenáročných městských podmínkách. Přesně kvůli tomuhle účelu jsme ostatně boty hledali,“ uvedla Miloslava Hložková.

Vzhledem k dosavadním bezproblémovým zkušenostem s nákupem v pobočkách A3 Sportu záhy odcházely dámy z jihlavského City Parku s taškou a krabicí vyzdobenou pověstnou „fajfkou“.

Nadšení vybledlo

Radost z nákupu však nevydržela dlouho. Po pár týdnech začaly podle Hložkové botky i při nošení za sucha povážlivě blednout. Za dva měsíce se objevily první povolené nitky a za další dva se odlepila pata.

Miloslava Hložková zůstala v klidu. Sama mívala léta krámek s obuví, zejména pak s tou sportovní. Věděla tedy, že i to se občas stává, a že od toho je tu možnost reklamace, kterou koncem listopadu uplatnila.

Po seznámení se s výsledkem reklamace byl její klid rázem pryč. Zamítavé stanovisko z centrály firmy prý poukazovalo na mechanické poškození bot a jejich nesprávnou údržbu.

„Nic z toho nebyla pravda. Cítili jsme se tedy být v právu a požadovali jsme opakovanou reklamaci. Vedoucí směny v obchodě to však odmítla s tím, že její zaměstnavatel už se jednou k celé věci vyjádřil, takže ona se s námi už vůbec bavit nemusí. Tak hloupé chování k zákazníkovi jsem ještě nezažila,“ mínila zklamaně Hložková, s níž se údajně nechtěl nikdo bavit ani následně v plzeňské centrále A3 Sportu.

A nakonec se A3 Sport vyzbrojil mlčením nejenom vůči nespokojené zákaznici. Marketinkový pracovník firmy Tomáš Mokrusch nám sice stanovisko k celému případu původně přislíbil.

„Víte kupříkladu, že naše firma si může výrazně zkrátit dobu záruky,“ vyřkl větu, kterou předtím v obchodě měla od prodavačky slyšet i Hložková. Když Pelhřimovský deník chtěl znát vysvětlení, přislíbil Mokrusch odpověď. Novináři se ale dočkali, co zákaznice – mlčení.

Krátit záruku nelze

K případu se vyjádřil i ředitel českobudějovického pracoviště České obchodní inspekce Daniel Adamec. „Samovolné krácení dvouleté záruční lhůty je v klasickém vztahu prodejce vůči občanům naprosto nepřípustné. Otázka osobní domluvy ohledně záruky je možná pouze čistě mezi dvěma podnikateli, což nebyl tento případ,“ vysvětlil Adamec a uvedl ještě jeden příklad, kdy může být záruka zkrácena.

Týká se to použitého, případně kazového zboží. Tehdy se ale zkrácená či neudělená záruka vztahuje pouze na řádně zaznamenané a sdělené vady. Ani to nebyl tento případ. Plátěné boty byly totiž prodávané jako prvotřídní zboží.

Kvůli botám k soudu

Zákazník příliš obranných možností nemá. Inspektoři mohou zasáhnout pouze v případě, že prodejce nevyřídí reklamaci v zákonné třicetidenní lhůtě. A jejím vyřízením se rozumí i zamítnutí.

„Jestliže s tím zákazník nesouhlasí, může se obrátit na nás. My mu dáme spojení na soudního znalce, který dotyčné zboží odborně prověří. A pokud se zákazníkův nárok potvrdí, může postoupit celou věc soudu. V případě, že jej vyhraje, zároveň vysoudí i náklady spojené se znaleckým posouzením zboží,“ popsal jednotlivé kroky občansko-právního sporu Adamec. Kvůli rozlepeným botám za tisícovku se ale úplně každý k takovému kroku neodhodlá.